0
0

Na první pohled by se mohlo zdát, že turistický ruch s tradiční kuchyní pěkně zatočil a že toho původního už tu moc nenajdete. V ohromných hotelových komplexech, které se bohužel až příliš přizpůsobují chutím svých zahraničních návštěvníků, je to z velké části pravda. I zde však výjimka potvrzuje pravidlo, zvláště co se týče různých úprav zeleniny. Protože zelenina je tu králem. Není divu, že se o Mallorce říká, že co se tu vypěstuje, jde ihned do hrnce. A že toho je… Stačí navštívit některou ze zdejších trhů či tržnic.

Rajčátka ramallet a jiné pochoutky

Nejlepší představu si uděláte, když se vypravíte přímo do palmské centrální tržnice Mercat de l´Olivar. Najdete ji náměstí Plaça Olivar (otevřeno po-so 7.00-14.00). Abyste mohli patřičně vstřebat všechny ty neuvěřitelné vůně, barvy a tvary, rezervujte si dost času. A ochutnávejte. Třeba drobná rajčata tomàtigues de ramallet. Na Mallorce se vážou do copů podobně jako česnek a suší se. Na Ibize se zavěsí rovnou celý keř i s listy. Rajčata tak nechybí v žádném ročním období. A až se budete doma pokoušet připravit si snídani na mallorský způsob – domácí chléb potřený rajčetem a zakapaný olivovým olejem – , právě tenhle druh rajčat vám bude chybět nejvíce. Při přípravě letního salátu budete postrádat lahodnou bělostnou cibuli, při grilování zeleniny se určitě vzpomenete na všelijaké druhy lilku, které vám o dovolené na Mallorce tak chutnaly i plněné. Nemluvě o rybách, mořských plodech, všelijakých druzích salámů, klobás a klobásek, olivových olejů a oliv. Možná jste ochutnali olives trencades čili olivy naprasklé, a to úmyslně, aby lépe vstřebaly všechny chutě speciálního solného nálevu ochuceného fenyklem a citrónovou kůrou.

O důležitosti vepře

V případě Mallorky nejde o jakéhokoliv vepře, ale domorodé plemeno nazývané pro svou černou kůži a dlouhé černé štětiny prase černé. Bývalo jediným zdrojem proteinů. Ti, co dodržují tradici, vykrmují prasata fazolemi, svatojánským chlebem (lusky rohovníku obecného), žaludy a fíky. Právě fíky dodávají jejich masu onu zvláštní, velmi oceňovanou nasládlou chuť.

S černými vepříky souvisí dvě baleárské speciality: sobrasada a ensaimada.

Tradiční sobrassada s označením původu „Sobrassada de Mallorca de Porc Negre“ je roztíratelná klobása o průměru 4,5 cm. Vyrábí se z nadrobno rozmělněného masa a slaniny. Směs se osolí, opepří, přimíchá se mletá pálivá paprika sloužící jako konzervační prostředek a naplní se jí přírodní střívka. Hotový výrobek se až patnáct týdnů se suší ve sklepech, až pak může jít na pulty obchodů. K mání je i levnější varianta z masa bílých prasat nebo ze směsi obou druhů.

Ensaimada je sladké nadýchané pečivo šnekovitého tvaru, při jehož přípravě hraje jednu z hlavních rolí vepřové sádlo. Potírá se jím tence vyválený plát vykynutého těsta, z něj se vytvoří váleček a po dalším asi hodinovém kynutí se stáčí do tvaru šnečí ulity. Ensaimada se rozšířila i do jiných částí Španělska.

Víno z Binissalem a likér Palo

Vinná réva se na největším z Baleárských ostrovů pěstuje už tradičně v oblasti kolem Binissalemu (známka původu Binissalem) a později i v rovinaté východní části (známka původu Pla i Llevant). Na své si přijdou hlavně milovníci červených vín. Pokud vám během vašeho mallorského pobytu zdejší víno zachutnalo a začnete po něm pátrat u nás, vězte, že se namáháte marně. Po víně je tak velká poptávka na ostrovech samých, že se nikam nevyváží.

Nechce se věřit, že na počátku lahodného mallorského likéru Palo byl léčivý výtažek z hořce a chinovníkové kůry, který se podával při léčbě malárie. Ostrovanům lék nechutnal a přemýšleli, jak jeho odpornou chuť vylepšit. Zkusili přidat třeba třtinový cukr, skořici, muškátový oříšek a svatojánský chléb (rohovník), to vše loužili v anýzovce a likér byl na světě. Dnes se likér s ochrannou známkou původu Palo de Mallorca vyrábí opět jen z chininové kůry, kořene hořce, cukru, karamelizované sacharózy a etylalkoholu. Podává se jako digestiv, v horkých dnech i jako osvěžující nápoj se sodovkou, několika kapkami citronové šťávy a ginu.

Tumbet neboli zeleninové lečo

3 lilky, 2 velké cukety, 4 brambory, 1 kg rajčat, 4 stroužky česneku, 250 ml olivového oleje, sůl, pepř, špetka cukru.

Lilky nakrájíme na plátky, osolíme, necháme asi hodinu odležet a osušíme. V hluboké pánvi rozehřejeme olivový olej a opečeme na něm do zlatova plátky brambor. Vyjmeme je, osolíme a přendáme do kastrolu. Lilky opečeme na rozehřátém oleji, vyjmeme na papírovou utěrku, necháme dobře okapat a přidáme je na vrstvu brambor. Nakonec opečeme cukety a přidáme na vrstvu lilků. Osolíme a uchováme horké.

Z pánve slijeme většinu oleje a na zbývajícím opečeme nasekané stroužky česneku. Přidáme na kostičky nakrájená oloupaná rajčata, mícháme a vaříme do zhoustnutí. Omáčku prolisujeme nebo rozmixujeme, osolíme, opepříme a podle chuti osladíme.

Brambory a zeleninu upravíme na servírovací mísu, přelijeme omáčkou a podáváme horké nebo studené.

Sopes mallorquines neboli zeleninová polévka se zelím

1 menší hlávka bílého zelí, 2 artyčoky, 250 g chřestu, půl hlávky květáku, 250 g zelených fazolek, 2 oloupaná nakrájená rajčata, 125 ml olivového oleje, 1 cibule, dva stroužky česneku, sůl, pepř, ½ lžičky pálivé mleté papriky, ½ lžičky sladké mleté papriky, 2 lžíce nasekané zelené petrželky, 250 g bílého chleba ze včerejšího dne, nakrájeného na tenké plátky.

Očistíme a nadrobno nakrájíme zelí, artyčoky, chřest a fazolky. Rozehřejeme olivový olej a dáme do něj zesklovatět nasekanou cibuli a česnek. Vsypeme mletou papriku, zamícháme a přidáme zeleninu s rajčaty. Přilijeme 1 l vody, osolíme, opepříme, přimícháme petrželku. Přivedeme k varu a přikryté vaříme 20 minut. Kameninovou nádobu vyložíme plátky chleba, naběračkou přidáme zeleninu a zalijeme vývarem. Prohříváme asi 5 minut v předehřáté troubě. Podáváme v kameninové nádobě.

Frit mallorquí neboli mallorská pánev

500 g brambor, 2 mrkve, 1 červená a 1 zelená paprika, 2 oloupaná a nakrájená rajčata, 1 cibule, 5 stroužků česneku, 750 vepřových nebo jehněčích vnitřností nakrájených na nudličky, sůl, špetka mleté skořice.

Omyjeme brambory, mrkev a papriku. Brambory oloupeme, mrkev oškrábeme a papriky očistíme a vše nakrájíme na hranolky. V pánvi rozehřejeme olivový olej a dáme na něj zesklovatět nasekanou cibuli a česnek. Přidáme a opečeme brambory. Přimícháme mrkev, papriky a rajčata. Jakmile je zelenina měkká, vyjmeme ji a uchováme horkou. Do uvolněné pánve vložíme vnitřnosti a opečeme je. Přilijeme asi 250 ml vody, osolíme a opepříme. Vaříme do mírného zhoustnutí. Přidáme zeleninu a za stálého míchání prohřejeme. Osolíme a ochutíme mletou skořicí.

Ensaimada neboli sladké šnekovité pečivo

500 g hladké mouky, 75 g cukru, 1 lžička soli, 40 g droždí, 250 ml vlažného mléka, 2 lžíce olivového oleje, 2 vejce, mouka na vál, 200 g změklého sádla, tuk na vymazání plechu.

Do velké mísy prosejeme mouku, cukr a sůl. Uprostřed uděláme důlek. Droždí rozpustíme ve vlažném mléce, nalijeme do důlku a necháme vzejít kvásek (cca 15 min.). Přidáme vejce rozmíchaná s olejem a z přísad vypracujeme hladké vláčné těsto. Dáme ho vykynout na teplé místo, až dvojnásobně nabude. Těsto znovu propracujeme a na vále z něj vyvalíme pokud možno velmi tenký obdélníkový plát, potřeme ho sádlem a z delší strany zavineme. Váleček necháme kynout asi hodinu a pak ho stočíme do tvaru šnečí ulity. Přeneseme ho na vymazaný plech, přikryjeme a necháme kynout přes noc. Ráno pečeme asi hodinu v troubě předehřáté na 200°C.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .