Chorvatsko 2010 na Jawě 250

Nápad cestovat do Chorvatska na jawě se zrodil jak jinak než u piva. Jenže naše motorka nebyla v takovém stavu, aby tam dojela. Termín jsme si dali 12.8., takže jsme na to měli zhruba měsíc.

Původně jsme ji chtěli jen trochu popravit, ale postupně se zjišťovaly další a další závady. A tak když už byla motorka v rozloženém stavu, dali jsme jí i nový lak. Někdy se práce protáhla i do pozdních nočních hodin, ale stálo to za to. Nejkrásnější pocit byl, když se nastartovala a byla připravená na cestu. Mezitím jsme si půjčili od kamaráda „páva“, a absolvovali jsme nějakou tu delší trasu, abychom vychytali všechny mouchy, jak se říká. Nikdo nám však nevěřil, že dojedeme dál jak do Maďarska.

Ráno jsme vyjížděli v půl sedmé. Jeli jsme po dálnici směr Bratislava, dále přes Maďarsko na přechod Lendava a na Mursko Središte. Daly jsme si cíl přejet „Maďary“ a najít nocleh poblíž Zagrebu. Cesta byla bez problémů a v 17h. jsme byli na chorvatských hranicích. Když se celník ptal, kam máme namířeno, a my odpověděli že do Splitu, jen nevěřícně kroutil hlavou, a popřál nám šťastnou cestu. Blížil se čas hledat nějaký nocleh. Původně jsme chtěli přespat v kukuřičném poli, ale měli jsme štěstí na hodné lidi, kteří nás nechali přespat u nich na dvoře. Byli velmi milí a pohostinní. Za to jim moc děkujeme.

Ráno jsme opět vyrazili před 7h. Cestu jsme spojili i s návštěvou příbuzných, protože moje babička se narodila v bývalé Jugoslávii. Tak jsme se zastavovali i v Kijevu u tety. A dnešní cíl byl Kaštel Sucurac, opět navštívení mojí rodiny, strýce s tetou a sestřenkami. Jednu noc jsme u nich přespali a ráno jsme jeli hledat nějaké ubytování. Projeli jsme celou Makarskou rivieru, ale nakonec jsme volný pokoj pro dvě osoby našli v Omiš-Duce.

Užívali jsme si každého dne. Jeden den jsme byli u moře a druhý den jsme někde vyjeli. Třeba na nejvyšší vrchol Biokova, Sv.Jure(1762 m n m), odkud byl nádherný výhled. Další výlet jsme naplánovali do Dubrovníku. Z Omiše je to 190 km. Během cesty nás zdravili čeští turisté, kteří hned jawku poznali. V Dubrovníku jsme zaparkovali mezi skútry, kde se naše motorka hezky vyjímala. Město bylo překrásné, výlet stál rozhodně za to.

Dovolená utekla jako voda, tak jako vždy. Rozloučili jsme se s rodinou a vyráželi směr Šibenik. Odjezd se nám však protáhl, protože nás blízko Splitu zastihl veliký požár. Fotografování obrovských plamenů nás tak uchvátilo, že nás museli odehnat až hasiči.

Jely jsme kolem pobřeží až do Karlobagu. Pak byly veliké serpentiny a krásný výhled na ostrov Pag. Kolem 19h jsme opět hledaly nocleh. Přespali jsme na louce blízko lesa, 20 km před Plitvicema, které jsme další den navštívily. Opět jsme byli nadšeni, krásná příroda, vodopády, průzračná voda plná ryb… A odpoledne jsme vyjížděli směr Zagreb. V městě Komin jsme zase přespali u našich známých ze začátku cesty. Dovolenou jsme si o pár dní prodloužili, proto byli překvapeni naším příjezdem. Byla to naše poslední noc ve stanu a ráno nonstop směr domov.

Závěr: S motorkou jsme měli veliký úspěch! Všichni nás obdivovali a fandili nám. Byla to fantastická dovolená! Nikdo nečekal že to dokážeme, a my jsme to skutečně dokázali.

Najeto – 2800 km

Problémy – 2x seřízení předstihu+vypálená žárovka