Cestovatelský deník z Norska

1.-2.den

Prvni dva dny jsme stravili cestou autobusem z Ceske Republiky pres nemecko, kde jsme se v pristavu Rostock nalodili na trajekt. Pres noc jsme spali na trajektu a po rannim vylodeni v Trelleborgu jsme pokracovali v ceste pres Svedsko. Do Norska jsme se dostali v odpolednich hodinach prejetim hranicniho mostu pres Iddefjorden. Pote jsme pokracovali pres Oslo a dalsich 200 km k vesnicce Al, kde jsme se ubytovali v kempu.

3.den

Tento den jsme cestovali po nahorni plosine Hardangervidda. Autobus nas vysadil ve stanici Haugastol, odkud jsme prejeli nejvyse postavenou vlakovou trati do stanice Finse, ktera je obklopena nadhernou prirodou. Z teto stanice jsme se vydali k ledovci Hardangerjokulen (rozloha 120 km2). Po ceste nas ohromovaly nadherne scenerie a vyhledy na nahorni plosinu Hardangervidda. Take jsme obdivovali spoustu jezer s pruzracnou vodou, ktere zrejme vznikly tanim ledovce. Pote jsme se vratili stejnou cestou zpet do Finse a vlakem k autobusu, ktery nas odvezl zpet do kempu u vesnicky AL.

4.den

Tento den jsme prejeli autobusem opet pres nahorni plosinu Hardangervidda. Po ceste jsme se zastavili v Samske osade. Pote jsme staveli u nejvetsi sypane vodni hraze v Evrope ??? Sysenvandt. Dalsi zastavka byla u jednoho z nejvyyssich vodopadu v Norsku Veringfossen, ktery meri 183 metru. K tomuto vodopadu jsme si udelali dvouhodinovy vylet. Dsle jsme pokracovali smerem k Hardangerfjordu. Z vesnicky Bjorvik jsme prejeli trajektem pres Eidfjorden. Chvili pote jsme vjeli do tunelu 7.1 kilometru dlouheho. V tunelu je dokonce krizovatka s kruhovym objezdem. Take se zde strida barva znacek, aby se ridic probral. Nakonec jsme dojeli do kempu pod vodopadem Tvindefossen, ktery ziskal sve jmeno podle dvojite kaskady. Na vodopad jsme meli vyhled primo ze dveri chatky.

5.den

Dnes jsme se vydali autobusem na sever . Po ceste jsme mohli videt moreny. Jsou to kameny, ktere sem premistil ledovec drive, nez roztal. Dale jsme prejeli pres kopce a udoli v krasne krajine az jsme dojeli do vesnicky Vik, kde jsme si prohledli mistni kostelik. Tento dreveny kostelik je ze 13.stoleti. Tak dlouhou dobu se dochoval jen proto, ze ma drevo napusteno voskem. Je vsak zakazano kolem neho chodit s otevrenym ohnem. Od Viku jsme prejeli k pristavu Vargness, ze ktereho jsme prejeli trajektem pres Sognefjord do pristavu Dragsvik. Pote jsme cestou vystoupali po serpentinach z udoli Vardal. Nad serpentinami jsme si udelali kratkou zastavku. Udtud jsme meli krasny vyhled na udoli i serpentiny. Nakonec nas autobus vysadil u stezky, po ktere jsme se vydali na hlavni vylet smerem ke kempu. Stezka vznikla pro obnoveni tradice, kdy se hnaly stada ovci po horskych cestach. Po teto stezce jsme obesli jezera Bytevattnet a Myravatnet a kolem vodopadu Likholefossen jsme dosli do kempu Hov.

6.den

Tento den jsme se autobusem priblizili k narodnimu parku Jostedal. Po ceste jsme stoupali a klesali po serpentinach. Sjeli jsme k Nordfjordu. Na konci fjprdu je mestecko Olden, ktere ma vyznamne lodenice. Zajizdi sem dokonce velke vyletni lode. Pote jsme prijeli k jednomu ze splazu ledovce Jostedalsbreen. Je to nejvetsi ledovec v Evrope s rozlohou 475 km2, na nekterych mistech ma silu (mocnost) az 300 metru. Autobus nam zastavil v turistickem letovisku Briksdal. Odtud jsme vystoupali k splazu Briksdalbreen. Pote jsme prejeli k dalsimu splazu podel zalivu po ceste siroke jen na jeden autobus, takze vyhybani se protijedoucim vozidlum nebyla prijemna zalezitost. Kousek cesty jsme jeli take po soukromne udrzovane ceste. Na takovychto cestach se plati takovym zpusobem, ze si clovek vezme obalku, napise na ni svou SPZ a do obalky vlozi poplatek. Odtrhne si kopii a obalku pak vrati do budky. Po silnicich pak muze jezdit hlidka a kontroluje, zda jste zaplatili. Takhle jsme se dostali k splazu jmenem Kjendalsbreen.

7.den

Tentokrat jsme se vydali na kopec jmenem Dalsnibba., ze ktereho by mel byt vyhled na Geirangerfjord, ktery je pamatkou UNESCO. Je to velka turisticka atrakce. Do Geirangerfjordu zajizdi velke vyletni lode a pak jezdi autobusy az na vyhlidku. Bohuzel nam nepralo pocasi, takze jsme se nahoru nedostali. Po ceste dolu tahlymi serpentinami jsme sjeli dolu k fjordu. Nekteri z nas se vydali na vylet lodi po fjordu s prohlidkou vodopadu. Od fjordu jsme vystoupali serpentinami po Orli stezce k Orlimu hnizdu. Silnici cislo 63, po ktere jsme jeli uz od Dalsnibby, se rika zlata cesta severu. Po teto ceste jsme jeli Troli stezkou, pres Troli sedlo, potom jsme klesli serpentinami, ktere jsou pry nejnebezpecnejsi v Norsku, pod Troli stenu, kde jsme se ubytovali v kempu. Uvedene serpantiny z Troliho sedla vznikly jako obchodni cesty, kdy obchodnici si zkracovali cestu pres hory.

8.den

nas vyvezl autobus na Troli sedlo a my jsme se vydali na turu Troli stezkou k Troli stene. Tato stena meri na vysku 1000 metru a je to nejvyssi kolma stena v Evrope. My jsme stanuli v sedle tesne pod stenou ve vysce 1500 m.n.m, odkud jsme meli zavratne vyhledy do udoli pod stenou i na samotnou stenu. Ze steny se skakal dokonce basejumping ale jelikoz zde byla 80% umrtnost, byl zde tento sport zakazan i zakonem.

9.den

Dalsi den jsme vyjeli z kempu a zamirili smerem na jih. Kousek od nas na sever bylo mestecko Andalsnes, ktere se rozleha na brehu fjordu. Je to take velke turisticke centrum, zajizdi sem take vyletni lode. Po ceste jsme se zastavili pod Troli stenou z druhe strany, je na ni nekolik horolezeckych tras, mezi nimi je i ceska trasa. Slezani teto steny trva az tri dny. Dale jsme jeli podel reky Rauma, chvili jsme se zaatavili u jejich pereji. Jsou to jedny z nejdelsich pereji se svou delkou 1km. Pote jsme dojeli do narodniho parku Rondane. V parku jsme si udelali vylet na Peer Gynt-hytta. To byl nas posledni vyslap a rozlouceni s norskou prirodou. Po ceste jsme se jeste zastavili u dalsiho kosteliku typu stavkyrkje. Pak jsme projeli mestem Lilehammer, kde se konaly v roce 1994 zimni olympijske hry.

10.den

Prohlidku Osla jsme zacali navstevou Vigeland parku. Dominantou tohoto parku jsou sochy od sochare Vigelanda, ktere znazornuji kolobeh lidskeho zivota. Dale jsme zajeli k Vikingskemu muzeu a k muzeu Fram, ktere pojednava o polarni vyprave Roalda … Amundsena pri dobyti jizniho polu. Po prohlidkach muzea jsme podjeli Osko (pod Oslem vede totiz zozlehla sit tunelu kvuli urychleni dopravy skrz mesto).

Amundsen

na lodi Fram, kterou dostal pujcenu od vlady. Stalo se tak v roce 1911 . Amundsen studoval medicinu, jak chtela jeho matka. Ale me zalibu ve vypravach. Studoval tedy prevazne vliv chladu a nedostatek vytaminu na lidske telo. Take po nejake zacal studovat geografii a ziskavalt tak zkusenosti k cestovani a orientaci v krajine. Take cetl spoustu knih a cestopisu, napriklad od Kolumba nebo Americana Vespucciho. Ucil se od eskymaku napriklad jak uchovavaji maso v ledu. Hodne cestoval a ziskaval hodne zkusenosti, coz mu pote pomohlo k dobyti jizniho polu a hlavne k preziti v drsne krajine. Jeho souper Scott, se kterym souperil, pri vyprave zahynul. Amundsen mel oproti nemu vice zkusenosti, dostatek taznych psu. Spaval take ve stanech po trech, aby meli kvalitni spanek. Staveli stany take pro psy, aby se nevysilovali. Ve stanech si nechavali cast zasob pro cestu nazpet. Po navratu zpet se vydaval Amundsen na dalsi vypravy, ale ty uz nebyly tak uspesne a vytvoril si dluhy, ktere nezvladal splacet. Zahynul pri zachranne vyprave.

Postrehy – Norske kralovstvi

Vystavba mostu, po vybrani poplatku v cene mostu se prestane mitne vybirat. Denni tisk na nadrazich. Stat dotuje lidi za to, ze bydli na severu, presto maji lide vetsi platy a meji se financne lepe. Norsky stat si navic vytvari fondy na ruzne ucely. Laponsko je uzemi nad polarnim kruhem na uzemi Norska, Svedska a Finska. Obyvatele nemaji radi, kdyz se jim rika Laponci, maji radeji oznaceni Samove (zeme a jeji synone – podle toho jak zachazeji s prirodou). Vzdelavaci systém – děti se učí od druhé třídy dva jazyky, na severu se učí až čtyři jazyky. Uz od skolky se otuzuji, deti si hraji na snehu cely den. Casto je mozne potkat ovce na silnici. Ovce se zde pasou volne. Je zde poznat vliv Golfskeho proudu, ktery vane ze zapadu od mexickeho zalivu. Napriklad ve fjordech je mozne pesrovat maliny, jahody a tresne. Norove jsou ekonomicky z 90% sobestacny narod. Norsko je bohate predevsim kvuli podmorskym naluezum ropy. Elektrina se zde ziskava hlavne z vodnich elektraren, ktere se snazi zabudovat do skal, nebo nenapadne do prirody.