0
0

Cuba Sí……Zažít Kubu ještě za Fidela – Sí, stihli jsme to! I když, kdo ví 😉

A hlavně, kdo ví, jestli s jeho bráchou Raúlem přijde vůbec nějaká změna. Na první pohled se zdá, že je všechno v pořádku a že Kubánci jsou spkojení lidé. Ale když se člověk trochu rozkouká, zjistí, že nás jenom šálil zrak. Kubánci touží po změně a hlavně ve větších městech jako by ve vzduchu bylo cítit zvláštní napětí. A tak si člověk říká, že tohle nemůže vydržet dlouho… Doufám, že se nemýlíme. Kuba je nádherná země a Kubánci hrozně milí a vstřícní lidé, kteří se jako všichni lidé chtějí mít dobře, i když hlavními myšlenkami Revoluce byla skromnost, odklon od materiálních hodnot… Che to jistě myslel na začátku dobře, ale jaksi se to vymklo z rukou a to, že je Fidel zarytý komunista, taky nějakou tu chvíli bylo tajemstvím.

Starším ročníkům nejspíš netřeba popisovat, jak to v takové komunistické zemi funguje. Jídlo na lístkový příděl, všude stejná nabídka zboží, výběr více než mizerný… Když má náhodou nějaký Kubánec dostatek peněz, fakt mě nenapadá, co by si za ně mohl kromě základního zboží oficiálně koupit. Bavit se v Havaně mimo turistické zóny s cizinci je pro Kubánce dobrodružství, které nezůstane bez policejního zápisku v sešítku… Jakkoli je Kubánec, který studoval v Čechách, štastný, že s náma může prohodit pár slov česky, prosí nás, ať radši jdeme – to je prý normální… No, za 14 dní jsme do toho nestihli úplně proniknout, ale i to málo stačilo, aby si člověk potvrdil, že tohle rozhodně není to, co Kubánci od Revoluce očekávali…

NĚCO MÁLO Z DENÍKU

Za kubánským dobrodružstvím vyrážíme 15. dubna 2009. Původně jsem měli jet ve čtyřech, ale v den odjezdu se dozvídáme, že jedna osoba odpadá – nejspíš zjistila, že by to tam s námi nevydržela. To mě tedy až tolik neudivuje, ale nechat si kvůli tomu propadnout letenku za 15 tisíc… Vždyť zas tak hrozný nejsme, ne?! :-))

Ale i ve třech – já, Jarda a mi hermana Verča – jsme to úspěšně zvládli. Vlastně brzy zjišťujeme, že do toho mrňavýho auta (Hyundai Athos), co jsme si půjčili, bychom se ve čtyřech ani nevešli. A tak Verče na zadní sedačce dělala společnost její krosna.

Přilétáme do Havany 17. dubna večer (z Mnichova, přes Paříž). V Havaně pobýváme den a půl a po té, co nám v autopůjčovně vykrvácí naše peněženky, vyrážíme na cesty. Pronájem auta na Kubě je věru dost drahá záležitost – vychází to cca na 1 500 Kč/den… Ale co, stojí to za to!!! A stály za to i ty trable, který nás pozdějc potkaly.

První dva dni v autě projíždíme západ ostrova – provincii Piňar del Río. To máme ještě docela dobré tempo, brzy však zjišťujeme, že určitě nestíháme vidět vše, co bylo původně v plánu. Zdejší silnice a jejich značení tomu rozhodně nepřeji a také rychle přivykáme místní letargii… Ale nejeli jsem si sem odškrtávat seznam kubánských atraktivit, že?

Co se týče přírody je oblast Viňáles asi to nejkrásnější, co jsme na Kubě viděli a projíždět se touhle scenérií byla naprostá fantazie.

http://www.lampounovi.cz/cestopis-kuba.php

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .