0
0

Vientiane – hlavní město Laosu

29.12.2008 jsme již v pozdním odpoledne dorazili do hlavního města Laosu Vientiane. Samotný příjezd do města byl pro nás velkým překvapením, Vientiane je rozlehlé město s mnoha novodobými stavbami a ještě novodobějšími automobily. Ve Vientiane lidé 100pro nežijí za pouhých 30$ na den. Životní úroveň tady šla skutečně prudce nahoru.

Tady v Laosu nikdy nevíme, na které autobusové nádraží nás bus přiveze. Většinou jsou nádraží na jednom a na druhém konci měst. Tady ve Vientiane mají autobusová nádraží čtyři. Nás vysadil místní bus na tom, který je centru nejblíže, to jsme ovšem nevěděli. Místní tuk tuk nám drze nahodil cenu 75tis., což v přepočtu na naše korunky dělá cca 175,- tak jsme se přisomrovali do menšího tuk tuku k místní holčině a vyšlo nás to mnohem levněji. Kdybychom však věděli, že jsme na tom nádraží, na kterém jsme, došli bychom to pěšky. Je to někdy fakt problém, protože i v průvodci někdy stojí, že se nádraží staví a nikdo neví kdy bude postaveno, tak jsou pak zmatky a jeden pak neví, kde vlastně je.

Původně jsme se chtěli ubytovat někde poblíž Mekongu, ale před Novým rokem tady bylo vše, bez šance obsazeno, tak jsme šli dál od řeky, která tady ve Vientiane byla stejně naprosto vyschlá, takže efekt veškerý žádný.

30.12.2008 Druhý den ráno jsme se vydali na thajskou ambasádu. Jak jsme psali v krátkých zprávách, žádná víza se nekonala. Thajci si udělali prázdniny do 5.1.2009, tak dlouho jsme nemohli čekat, proto se pokusíme o víza v kambodžském Phnom Penh, kam jsme původně namířeno neměli.

Cestou k ambasádě jsme navštívili oblouk, ve vzoru vítězného oblouku v Paříži, Patuxai, který zde postavili v 60. letech 20. st., z cementu, který koupili Američani, cement byl původně určen pro stavbu nového letiště, proto se oblouk někdy přezdívá vertikální runway. Z oblouku je moc krásný výhled na jinak placatý Vientiane. Tento oblouk Patuxai je osově napojen na prezidentský palác a tato symetrála, jinak 6tiproudá komunikace je nazývána jako champselysées východu.

V polovině 16. st. se po Luang Prabang stal Vientiane hlavním městem Laosu. Ještě v roce 1928 žilo ve Vientiane jen 9tis. obyvatel. Po skončení druhé světové války začalo město rapidně růst kvůli dolarům přitékajícím ze studené války, nejprve z Francie, později z USA. Dnes ve městě žije 230tis. obyvatel.

Včetně oblouku Patuxai jsme navštívili nejvýznamnější laoský monument Pha That Luang, Velká Stupa. Byl postaven v roce 1576, i když první zmínky jsou mnohem starší, prý z doby před Kristem. Tato stavba nás nijak zvlášť nenadchla, nicméně je to velmi fotogenický objekt, obzvlášť, když je modrá obloha. Stupa byla mnohokrát přestavována a objevuje se prakticky na každé laoské bankovce. K Velké Stupě chodí mnoho věřících modlit se a skládat obětní dary v podobě pyramidek, které jsou vyrobeny hlavně z listů banánovníků a ozdobeny nadto květy Tagetes a Jasminum.

Ve Vientiane se také hodně staví další kláštery a stupy, také rozlehlý prostor před monumentem Pha That Luang bude brzy proměněn k nepoznání. Před touto stavbou vznikají nové památníky, stupy, chrámy a asfaltové plochy. Jsou lidé, kteří Vientiane dosti kritizují, ale nám se zde vcelku líbilo, navíc si myslíme, že dobře zapadá jako hlavní město Laosu. Líbí se nám jak i přes moderní a relativně nové stavby a opravdu fungl nová auta tady mají objekty, které si stále zachovávají své malé měřítko. My např. měli ubytování asi 200m od národního plaveckého bazénu, který byl tak 33m dlouhý a už při počtu 100 lidí by si všichni šlapali na hlavy:-), ale chodilo tam tak maximálně do 5-10 lidí, a to hlavně cizinci, z místních pouze děti. Holky Alča a Vlaďka nám daly tip na tuto parádní koupačku. U bazénu byl také národní rozhlas. Byl to takový malý baráček. Pro přirovnání, Faltýnci z Bolatic mají barák 3x větší (pro ostatní, Faltýnci mají 3patrový barák:-)). No a ještě blíže bazénu je národní stadion, který je prakticky před rozsáhlou rekonstrukcí, neboť příští rok čeká Vientiane veliká akce v podobě olympijských her jihovýchodní Asie. Na internetu se Luky dočetl, že i novoroční oslava bude také oslavou nadcházející olympiády, oslava proběhne na tomto stadiónu právě na Silvestra.

31.12.2008 jsme si hned ráno půjčili místní apartní kola a pelášili na kambodžskou ambasádu zkusit štěstí. Štěstí jsme skutečně měli, neboť nám do 16h odpolední udělali víza, a tak jsme si alespoň spravili náladu po tom včerejším thajském neúspěchu. Tady měli poslední den roku jako běžný pracovní den.

Navečer jsme se domluvili s Alčou a Vlaďkou, že když je ten Silvestr, tak něco podnikneme. Na náměstíčku, kde byl silvestrovský večer hlavně pro cizince bylo pódium, odkud laoští zpěváci zněli do širého okolí, šťastní ti, kteří nepoznají, jestli je to falešně, či nikoliv, při troše dobré vůle jsem to nakonec přežila i já:-), ale někdy to fakt trhalo uši. Jinak se tady grilovalo a pil se točený Tiger (vietnamské pivo)

Asi hodinu před půlnocí jsme si to namířili k nedalekému stadionu, kde se konec roku slavil pěkně po laosky a zároveň probíhaly oslavy blížící se olympiády, která se uskuteční příští rok v prosinci.

Naprosto jsme si to na stadionu užili, jako jediní cizinci jsme se prakticky nachomýtli k místním jako nějací vetřelci a zůstali až do prvních minut Nového roku. Vzhledem k tomu, že mezi pozvanými VIP byly i politické špičky a nikdo nás u vchodu nekontroloval, byl to fakt mazec. Tady v Laosu jsou v tomto ohledu vůbec v pohodě. Díky olympiádě jsme si pořídili nadčasová trička s logem olympijských her, a to velmi lacino. Na podiu ještě k tomu volili 10 dívek, jakoby miss, které budou příští rok nosit vlajky. S Alčou jsme se ještě přidaly k místním ženám, které tančily do zpěvu laoské hudby, ale moc nám to nešlo, kroky byly na nás moc složité.

Nevíme proč, ale Nový rok tady začali odpočítávat o 8min. dříve. Připili jsme si čistou vodou z půl litrové petky. Ohňostroj byl parádní, jak se sluší na Nový rok a v podstatě i poté ve městě jsme neslyšeli jedinou petardu, to vám byla paráda. Ten ohňostroj má pak naprosto jiný efekt. No a na Nový rok to začalo, pustili Abbu a Boney M (pokud se to tak píše), rozjela se diskotéka jako víno. Místní ženy, holky i chlapíci v kravatách se k nám přidali a tančili o 106. navíc to všechno v přímém přenosu snímala laoská televize, takže jsme si říkali s holkami, aby z toho ještě nebyla národní ostuda. Do toho přišla mladá Laoská žena s týpkem, kteří nám s přáním Nového roku nalili do štamprle whisky. No prostě akce jako blázen.

Tak asi v 00:30 už začali organizátoři všechno uklízet, přesunuli jsme se ještě na náměstíčko, kde hrála zahraniční hudba, ale už se tam všechno taky pomalu balilo a jak to bylo dál, nevíme, ta diskotéka na stadionu nás vcelku vyčerpala.

1.1.2009 jsme si dali odpočinkový den a prakticky celý ho s Lukym strávili u bazénu. Holky zůstaly jen do odpoledne. My to natáhli i proto, neb se na mě opět usmálo štěstí v podobě neidentifikovatelných zažívacích potíží. Cestou na kambodžskou ambasádu jsme si totiž koupili balenou vodu, která musela být zkažená, měla divnou pachuť, takže po prvním loku jsme s ní zalili kytky. Večer jsem pak snědla asi příliš mnoho česneku, a tak to prakticky začalo. Trápilo mě to i následující den, který jsem celý proležela v křesle u recepce našeho hotelu. Luky mezitím řešil problémy s webovými stránkami, které byly způsobeny pochybným internetovým připojením přes WiFi.

Ráno 2.1.2009 jsme se tedy odhlásili z hotelu, ale nechali si tam ještě bágly. Na tento den jsme si pořídili cestu nočním busem do města Pakse, které je od Vientiane vzdáleno asi 650 km. Byl to opět zážitek jet nočním lehátkovým busem. V ceně jízdenky byla i malá večeře, voda a pár bonbónků. Jízdenka nás dohromady vyšla na tučných 950,-Kč.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .