0
0

Kromě jihoitalských ostrovů a Islandu si může Evropan užít kouzla sopečného světa na Kanárských ostrovech. Zatímco západní, „návětrné“ ze sedmi ostrovů zachytávají díky značné nadmořské výšce dostatek vláhy z okolního Atlantiku, ostrovy Fuerteventura a Lanzarote, přivrácené k africké Západní Sahaře, jsou holý sopečný kraj, zcela bez zeleně.

Jakmile trasa letu „lízne“ marocké pobřeží oceánu, snáší se letadlo postupně od severu k Lanzarote. Předzvěstí nových zážitků jsou drobné ostrovy Alegranza a Montańa Clara, vlastně vrcholy sopek vystrkujících nad hladinu pouze okrouhlé krátery, do kterých se snaží vniknout okolní moře. Když člověk zajde „za humna“ turistických středisek, ocitne se v pravé lanzarotské krajině.

Nenajdete tu téměř žádnou zeleň. Mírné svahy spouštějící se k pobřeží jsou rozděleny zídkami z kamení vysbíraného z vyprahlé země. Políčka mezi nimi však nejsou rozoraná nebo zelená jako u nás, ale naopak pečlivě uhlazená a posypaná sopečným popelem. Lanzarote trpí nedostatkem dešťových srážek, ale už před staletími učinili zdejší lidé užitečný objev. Sopečné lapilli -drobné kamínky popela -dokážou vázat rosu a vláhu pak předávat dolů k semenům či kořínkům rostlin zasazených do zakryté půdy.

Popelové vinohrady

Z osy ostrova, jakoby vyklenutého hřbetu velryby, vyčnívá řetězec vyhaslých sopek, které už tisíce let neprojevily žádnou aktivitu. Jejich úpatí jsou rozparcelována do políček a vinohradů, opět zcela nepodobných našim. Obzvláště oblast La Geria v páteři ostrova proslula netradičním vinohradnictvím.

Každá hlava révy je vysazena do dolíku vysypaného úrodnou hlínou překrytou vrstvou popela, který je z návětrné strany obehnán půlkruhovitou kamennou zídkou. Ta chrání rostlinu před trvalými větry a půdu před vysušením. Místní vína, vznikající za nezvyklých podmínek, jsou velmi lahodná a labužníky neodradí ani vyšší cena ve srovnání s víny kontinentálními.

Ostrov ocení i nadšenci lidové architektury. Typické bílé krabicovité domky kontrastují s černou nebo rezavou krajinou. Malé koloniální kostelíky, přitisknuté k zemi, obvykle s výstavnou zvonicí, signalizují středy rozptýlených obcí. Kouzla prosté venkovské zástavby si už před lety všiml místní rodák, úspěšný architekt a malíř César Manrique. Navrhl, projektoval a postavil na ostrově množství objektů, které spojuje použití přírodního kamene, skla, bílé barvy, vkomponování do terénu a jistá nenápadnost obytných i veřejných staveb.

Výhled z Černé hory

Motorizovaný návštěvník se na Lanzarote dostane téměř všude. Hustou sítí často úzkých, ale kvalitních silnic je protkán celý ostrov. Tradičním magnetem je bývalé hlavní město Teguise založené praobyvateli ostrova, berberskými Guanči, v bezpečné vzdálenosti od moře, kde se to hemžilo piráty. Označení „město“ je tak trochu eufemistickým nadhodnocením sídla velikosti větší vesnice, ovšem s řadou historických památek. Mezi nimi vyniká sněhobílá biskupská katedrála svaté Panny Marie Guadelupské s rezavou věží z čedičových bloků a krásným renesančním kamenným portálem.

Na jih od Teguise se zvedá do výšky 518 metrů vyhaslá sopka Montańa Negra. Není nijak zvlášť nápadným kopcem mezi ostatními sopečnými vrcholy, často vyššími a bizarnějšími. Je však prý z ní nejlepší výhled na ostrov. Zaparkovat lze na malém prašném plácku pár set metrů od jeho úpatí. Odtud je vidět stezka strmě stoupající po svahu. Bývalý stratovulkán, tvořený střídajícími se vrstvami lávy a popela, vypadá zdálky dostupně. Zblízka však vidíme, že jde o haldu škváry a v silném protivětru jsme bombardováni ostrými částečkami popela.

Ve dvou třetinách výšky se už na závětrném svahu objevují ošlehané větve keřů a téměř pod vrcholem je už skoro celý povrch pokryt sukulentními trsy a keříky lomikamenů a netřesků. Co doma pěstujeme v květináčích a na skalkách, tady tvoří slušné houští žijící z vláhy přinášené větrem v nízkých oblacích a současně bojující s jeho ohromnou ničivou sílou.

Výhled skutečně nezaostává za pověstí. Sopky jsou všude kolem, kam oko dohlédne. Mezi nimi jsou černá políčka a vinohrady, vyšperkované bílými vesničkami. Sem tam jsou k vidění plantáže opuncií, na které začíná znovu spoléhat ostrovní ekonomika. Vedle plodů rostliny živí i půlcentimetrovou šedou mšici druhu červec nopálový. Když ji rozmáčknete, máte prsty jako od krve. Drobné nenápadné zvířátko je totiž zdrojem přírodního barviva, používaného odedávna. Dnes se po něm opět ohlíží textilní a samozřejmě kosmetický průmysl.

Malé, ale bouřlivé

Na západní straně nelze přehlédnout dramatickou oranžovou krajinu národního parku Timanfaya. Až do roku 1730 tam byla podobná, vcelku úrodná krajina jako v okolí Montańa Negry. Pak ovšem začala série výbuchů trvající šest let, během níž se zrodila řada nevysokých, ale o to aktivnějších sopek. Společně zasypaly či zalily skoro čtvrtinu ostrova vyvrženinami a pohřbily dvanáct obcí i s polnostmi.

Své kouzlo má i nynější hlavní město ostrova Arrecife. Vede k němu od jihu desetikilometrový úsek skutečné dálnice. Město vzniklo v sousedství laguny oddělené od oceánu masivními lávovými příkrovy. Původně zde byl jediný vhodný přírodní přístav ostrova, bohužel často navštěvovaný berberskými piráty. Na obranu překladiště byly postaveny dvě pevnosti – Castillo de San Gabriel na ostrůvku přímo u vjezdu do laguny a Castillo de San José o hodný kus dál na svahu nad dnešním obchodním přístavem. Zatímco ve starém městě upoutá zájem pěší zóna s několika historickými domy s vyřezávanými balkony, pečlivě udržované pevnosti spíše přitahují děti a milenecké páry, jimž davy městského publika příliš nechybějí.

Pod četnými sopkami horkého ostrova leží černá políčka a vinohrady, vyšperkované bílými vesničkami.

Jak na Lanzarote

Přímé letecké spoje na Lanzarote provozuje ČSA i Travel Service. Let trvá asi 4,5 hodiny. Velká část spojů je charterová a jejich cena je započtena do nákladů pobytového balíčku na ostrově. Většina letů na Lanzarote je jen mezipřistáním spoje na vzdálenější kanárské destinace. Cena týdenního pobytu last minute je 6–7 tisíc korun včetně letenky. Půjčovné čtyřmístného osobního vozu nižší kubatury vyjde (podle délky pronájmu) i na méně než 20 eur na den. Cena benzinu Natural 95 činí pouze kolem 0,74 euro/litr (v roce 2006 – pozn. autora), neboť Kanárské ostrovy představují zvláštní bezcelní zónu Evropské unie. Optimálním obdobím pro poznávací návštěvu je leden až březen, kdy se díky občasným srážkám zazelená skromná příroda ostrova a zchladí se sluneční žár, či pak až říjen až listopad, kdy poleví letní vedra.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .