0
0

Catania je podle počtu obyvatel druhým největším městem Sicílie. Údaje o jejich počtu jsou velmi rozdílné, ale zcela jistě ve městě žije více jak tři sta tisíc lidí. Město leží na východním pobřeží ostrova pod věčně dýmající Etnou. Místo v minulosti bylo postiženo řadou přírodních katastrof většího či menšího rozsahu. Silné zemětřesení město zasáhlo v roce 1169. Po období klidu se během roku 1669 převalila městem láva z Etny a protekla až do moře. Aby toho nebylo málo, postihlo město v roce 1693 znovu silné zemětřesení. Po těchto událostech bylo město vybudováno v barokním slohu, podle návrhu architekta G. B. Vaccariniho. Staré město se v této podobě dochovalo do dnešních dnů.

Založení města se datuje do roku 730 př. n. l., tehdy se nazývalo Katane a jeho zakladateli byli Řekové. Od roku 263 př. n. l. zde byli Římané. O jeho rozkvět se v období středověku nejvíce zasloužili Aragonci a Bourboni. Každá doba něco po sobě zanechala a tak dnes může Catanie nabídnout řadu velkolepých památek. Z doby po založení města je to především řecké divadlo. Na jeho základech bylo postaveno divadlo římské pro 7000 diváků. Římané tady postavili i velký amfiteátr, který byl až pro16000 lidí. V jihozápadní části města se nachází památka o něco mladší, hrad Castello Ursino, postavený ve 13. století. Obdiv turistů patří také barokním památkám města, které byly postaveny až po velkém zemětřesení v roce 1693.

Do odletu letadla nám ještě zbývá několik hodin, které chceme věnovat k částečnému poznání Catanie. Ze stanoviště autobusů nabíráme směr staré město a po pár minutách jsme v jeho středu, na náměstí Duomo.Symbol města, Fontana dell Elefante stojí uprostřed náměstí, které obklopují nádherné barokní paláce. Odtud také vycházejí dvě nejživější ulice města, Via Etnea a Via Vittorio Emanuele. Krámek vedle krámku, sem tam kavárna nebo restaurace a všude plno lidí. Teatro Bellini, městské klasicistní divadlo ze 2. poloviny 19. století je na Via Teatro Massimo. Trochu více klidu nacházíme ve zdejší katedrále. Je zasvěcena sv. Agátě a byla postavena na konci 11. století. Jedná se o nádhernou památku, která současný vzhled dostala při úpravách po již zmíněném zemětřesení.

Obcházíme náměstí, tady kdesi pod námi teče řeka Amenano, někde by se měla ukázat na povrchu. Dáváme ale přednost zdejší tržnici. Směsici všelijakých vůní přebíjí pach rybiny. Ještě zajistit peněženky a pak již se vrháme do hlučícího davu. A je se skutečně na co dívat. Prodavači se snaží nalákat kupující a ti vybírají, přebírají a kupují. Sicilská tržnice snad ani nejde popsat, to se prostě musí zažít. Protlačujeme se mezi stánky a připadáme si jako v jiném světě. Zvláštní je, že se člověku odtud ani nechce. Čas je ale neúprosný. Ještě poslední sicilskou kávinku v kavárničce za tržnicí a poté nás již čeká cesta na letiště. Naposled se díváme na město a na zachmuřenou, v oblacích zachumlanou Etnu z okénka letadla. S hezkými vzpomínkami na krásný ostrov letíme domů.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .