Caorle

Slunné Caorle, supr hotel, moře kousek od něj a spousta dalších skvělých věcí se nabídlo celé naší třídě…jako náš poslední výlet na ZŠ.Mě se to vážně nezamlouvalo, ale teď je to skoro rok a hned bych se tam vrátila…

Přijeli jsme tam ráno, kolem osmý a hned jsme se šli podívat na moře a do města. hned mě zaujaly ty barevné domy a spousta téměř neuvěřitelně mnoho hotelů…=)

Vrátili jsme se do hotelu, a šli na večeři.

Druhý den jsme jeli na exkurzi do Benátek.Neuvěřitelné město! Ty chrámy, stavby, tolik stánků a lodě, obchody a trochu víc přítulní holubi. Ty tam létali, kde se jim zachtělo a vůbec se nebáli – to mě docela překvapilo.Potom jsme vyrazili lodí zpět do Caorle, kde jsme měli rozchod, abychom se taky rozkoukali sami.A my šli na pizzu…pizzerie byla hned naproti hotelu a ta jedna nás zaujala okamžitě!!!Margarita za 4 eura.Byla to úplně obyčejná pizza jen se sýrem a kečupem.Ale dobrá!!!=)Potom jsme šli na pláž, kde jsme sbírali mušle a máchali si nohy v moři.Bylo to super!!!

Další den jsme byli jen na pláži, hráli hry koupali se a slunili…Tam jsme se seznámili s klukama (fotbalistama), kteří s námi bydleli ve stejném hotelu a byli tam na soustředění.Kluci byli taky z Česka, bydlí asi 150km od našeho města.

Byli to fakt super hoši, hrozně jsme si rozuměli, jen kluci od nás trochu žárlili, že si jich všímáme víc.

Další den jsme šli na molo…bylo tam spoustu rybářů a všichni velmi přátelští.Asi všichni z nás něco z tý italštiny pochytili a pár slov dokázali říct.Potom jsme měli na chvíli rozchod, abychom se podívali do obchodů.Mě nejvíc zaujali obchody (a těch tam bylo dost) s dřevěnými korálkami, náramky a prstýnky…do takových obchodů jsem chodila vždy, když byl rozchod.Vrátili jsme se do hotelu, a byli v baru, kde měli praxi kluci také z Česka.

Ráno jsme se nasnídali a šli na pláž, kde jsme byli s fotbalistama.Skoro pořád tam chodili obchodníci, kteří pořád něco nabízeli – pásky, korále, šátky…ale každého asi zaujali ti, co nabízeli tetování henou.Asi polovina z nás se nechala tetovat.Domluva taky nebyl takový problém…teda pro angličtináře – ti se anglicky domluvili, ale němčináři to měli těžší.Večer jsme šli na večeři a na procházku po městě.Bylo to super.Lidé tam vycházeli hlavně večer – jsou to takoví noční ptáci.

Pobyt se chýlil ke konci a čím víc jsme si to uvědomovali, tím víc jsme si užívali.Nechtěli jsme na to myslet, na to jaký bude loučení, odjezd a návrat domů.

V posledních dnech jsme se vydali na trhy…byli tam dobré věci, zajímavé a od každého něco.Lidé tam na sebe pokřikovali jeden přes druhého a mi jen naslouchali.Bylo tam mnoho cizinců včetně nás – to se poznalo na první pohled.

Nastal 10 den – den odjezdu…všichni byli zkleslí, jedli poslední pizzy, naposledy chodili na pláž a k moři a co nejvíc fotili, aby měli nějakou vzpomínku.

Autobus přijel nejdříve pro nás a tak jsme se loučili s fotbalistama a s klukama z baru…

Ukáplo mnoho slz, někteří nepromluvili až do Česka a celou cestu z Caorle jsme si dopisovali přes SMS.

Dojeli jsme so Česka a trvalo to trochu déle, než jsme se zreagovali, ale po týdnu to bylo dobrý.V kontaktu s klukama jsme zůstali jen pár měsíců, s některýma si píšu dodnes.Když se podívám na fotky s klukama – chce se mi brečet, ale ne tolik.Bylo to skvělích 10 dní a zapomenout???To asi ještě dlouho nepůjde.