0
0

ČERNOMOŘSKÉ POBŘEŽÍ

Eva Sokolová

Jezdíme do Bulharska již několik let jako turisté. Trávíme tam vždy celý jeden měsíc, nedaleko Sozopolu ve vesnici Černomorec, kde bydlíme u známých. Část své dovolené trávíme také na Slunečním pobřeží.Mám Bulharsko a vše, co s ním souvisí, velmi ráda.

CESTOVNÍ KANCELÁŘE

Pro turistu, který jede do Bulharska k moři se nabízí několikadenní zájezdy, přičemž mohu říci, že 7 dní je opravdu velmi málo. Chcete-li hotelové pohodlí, mohu doporučit hotelové komplexy Zlaté Písky či Albenu na severním pobřeží, nebo Sluneční pobřeží na jihu. Na Slunečním pobřeží to znám velmi dobře. Hotely doporučované CK Wicomt, Alexandria, Bulgariatour jsou vesměs stejně úrovně. Turisté nemohou očekávat komfort, musí si uvědomit, že jedou na Balkán, kde je způsob života trochu odlišný od našeho a tím i způsob bydleni. Nicméně hotely jsou na průměrné úrovni, sprcha, toalety všechno na pokoji a je zde většinou v ceně již snídaně. Téměř všechny hotely na Slunečním pobřeží se privatizují a jsou modernizovány. Modernizace je však patrná zejména v tom, že se před hotely stavi bazény. Hotely si kupují většinou bulharští podnikatelé a hotel zrekonstruují ve spolupráci např. se skandinávskou firmou za podmínky, že tam budou jezdit jejich turisté za přiměřené ceny. České CK takovou možnost nemají. Navíc českých turistů stále nepřijíždí tolik, aby se hoteliérům vyplatilo přenechat hotel jen pro ně. Navic jsou Češi známí tím, že jsou věčně s něčím nespokojení. Narozdíl od Skandinávců, Němců, Švédů či Poláků, kteří přijíždějí do Bulharska s vědomim, že na Balkáně nemohou očekávat hotel Plaza. Dobré, ale neúměrně drahé jsou na Slunečném pobřeží např.hotely Pliska, Burgas, Evropa, pro méně náročné Marica.Na Slunečním pobřeží, podobně jako ve Zlatých pískách jsou velmi pěkné pláže, ale jsou stále velmi přeplněné.

Pokud turista nemá rád ubytování v hotelových komplexech, mohu doporučit privátní ubytování prakticky v jakémkoliv letovisku. Zde je ovšem třeba si uvědomit, že v privátech bydlí např. na jednom patře 2 rodiny a mají společné sociální zařízení včetně sprchy. Vybavení privátů se velmi liší, proto doporučuji se před rezervací privátu v CK předem informovat. Nesebar a Sozopol nabízejí také škálu příjemných, dobře umístěných hotelů. Pozor, v Balčiku a Černomorci nejsou moc hezké pláže a jsou velmi malé. Do Černomorce jezdím ale každý rok na celý jeden měsíc a nedám na něj dopustit. Asi 3km odtud je nádherná Carská pláž, kde je průzračná voda, překrásná krajina s výhledem na Sozopol a hlavně je zde volno. Což je jinak docela rarita. Ubytování zde stojí 5-7 DEM za noc.

Kulturni vyziti v letoviscich je velmi dobré a rozmanité. Jsou zde diskotéky, stovky restaurací, ve velkých letoviscích casina, kabarety, v každé restauraci většinou mají najaté nějaké zpěváky a hudbu. Je zde však nepříjemné, že poutači z jednotlivých restaurací vás doslova obtěžují, ať navštívíte právě tu jejich, že je nejlepši. I sportovni vyžití je dobré, můžete si zaletět na rogalu /30DM/, zajezdit na banánu po moři, půjčit si kolo, dvojkolo, šlapačky, zalétat si padákem, zajezdit si na skútru, pro děti jsem viděla na Slunečním pobřeží i dětské koutky, kde je můžete určitou dobu si nechat hrát pod dohledem. Když nemáte náladu na mořskou vodu, můžete si zaplatit bazén, pokud jej zrovna nemáte u hotelu, ale tyto možnosti vám většinou nabízí Slunečné pobřeží a Zlaté písky, v menší míře Nesebar, Sozopol. Samozřejme, že nic z toho není zadarmo a musíte mít dostatek finančních prostředků. Dobrá nabídka je výlet do Istanbulu, který není zase tak daleko a je zde možnost vidět i trochu jinou kulturu a jiné pamatky, je zde mnoho společností, které tyto výlety zařizují.

Cestovní kanceláře samozřejmě vychválí „to svoje“, ale pak může nastat situace, kdy jedna CK doporučila otci postiženého dítěte (chodilo o berlích) jako vhodné letovisko Arabela v Balčiku. Na místě zjistili, že do moře se musí slézat po schůdkách, neboť Balčik je celý na hornatém kopci.

DOPRAVA

Dříve jsem cestovala do Bulharska převážně autobusem (nyní už hlavně letecky). Absolvovala jsem cesty jak přes Rumunsko, tak i přes Jugoslávii.

Nyní jezdí linkový autobus Praha – Sofie, v letním období se dostanete až do Bourgasu. Cesta linkovým autobusem do Sofie trvá asi okolo 30 hodin. Vyjíždělo se večer, jelo se noc-den-noc a v dopoledních hodinách dalšího dne se dorazilo do určeného letoviska. Je dobré často stavět, my jsme mimo noc stavěli každé 4 hodiny, protože jinak se velmi špatně dokrvují nohy. Až po Maďarsko je vše v pohodě, tragické je to přes Rumunsko. Problémy se vyskytují už na přechodu do Rumunska, kde celníci vyžadují úplatky. Problémem jsou zde i místní policajti, kteří vyžadují po řidiči autobusu úplatek ve formě cigaret, coca -coly, alkoholu….když nedá, jsou schopní zadržovat autobus, dělat problémy s tím, že se dopustil dopravního přestupku apod. Komunikace nejsou na dobré úrovni. Kdejaké stádo krav, když projíždíte vesnicí, tu má navíc přednost. Odpočívali jsme v rumunských horách, krásná příroda, nikde nikdo, a najednou z lesa začali vyskakovat cikáni a žebrat. Museli jsme si hlídat všechny věci a rychle odtud odjet. Potom přes zbytek Bulharska jsou komunikace ještě horší než v Rumunsku a neděláte nic jiného, než že poskakujete a máte pocit, že se autobus každou chvilkou rozsype. Cesta přes Jugoslávii je pohodovější s ohledem na komunikace, ale je dražší kvůli průjezdnímu vízu. Dříve jsem cestování autobusem brala jako velké dobrodružství, vidíte zajímavé krajiny, různé lidi, ale dnes bych to brala jako poslední variantu, ač finančně je to nejdostupnější.

Pohodlný, ale dnes bohužel nejdražší způsob dopravy je vlak, ale i tam jsme na hranicích měli problémy s celníky, dožadovali se úplatku, až když ho dostali, pustili vlak dál.

Já se snažím vždy přifařit k nějakému charterovému letu.

PŘIHLÁŠENÍ K POBYTU

Zjistila jsem, že ubytovací kartičky nemají žádné pravidlo, alespoň žádné není respektováno. Celnící je dávají podle toho, jakou maíi náladu. Stejné je to i s pokutami. Minulou sezónu, když jsme se vraceli, zrovna kartičky vybírali a já měla vyplněno pouze 6 dní v hotelu a byla jsem měsíc v Bulharsku. Musela jsem celé rodině falšovat a přepisovat datum na kartičce a i v pase, protože někdy v hotelech dávaji razítka i do pasu. Ale já létám tak 3x v roce do Paříže a tam je to totéž, někdy dostanete k vyplnění žlutou kartičku a někdy ne. Francouzi jsou podobní bordeláři jako Bulhaři. Ale nedělají takové problémy, tam je jim to vcelku jedno, kdo ji má, tak ji odevzdá a kdo jí nemá, tak toho si nevšímají. Bulhaři jsou ale nevyzpytatelný slovanský národ se slovanskou povahou a ty už nezměníte.

PŘED ČÍM VARUJI

1. Chci každého upozornit, aby si udělal dobré zdravotní pojištění, protože v Bulharsku chtějí za ošetření většinou platit ihned a hlavně jsou líní vystavovat po ošetření potvrzení, takže znám případ, kdy lidé zaplatili za ošetření a doktor jim potvrzení nevydal a peníze zpět už nikdy neviděli, přestože byli pojištěni v Čechách, protože doktor jim řekl, že neakceptuje nějaké české pojiš´tovací kartičky. Okamžitě je nutné v tomto případě kontaktovat asistenčni službu příslušné pojišťovny, ještě za přítomnosti ošetřujícího lékaře. Proto je dobré vždy mít u sebe mobilni telefon.

2. Bulharské směnárny většinou uvádějí, že je 0 za commision, ale není to pravda, automaticky si strhávají za výměnu a nikdy nedostanete většinou to, co uvádějí, potom se těžko dohadujete, kdo má pravdu. Proto je lepší mít u sebe papír a tužku a neptat se, zda něco berou za výměnu, ale přímo KOLIK dostanete leva za vaší směnovanou částku. Mnoho lidí i letos takto naběhlo, včetně mně.Já hovořím, i když ne moc dobře bulharsky, ale těžko se domluví člověk, který bulharštinu neovladá. A NIKDY neměňte peníze od veksláků na ulici. Stoprocentně vás natáhnou.

3.Bulharská strava

je velmi odlišná od české, já říkám, že není tak jedovatá. Je chutná, ale Čech, který okamžitě po české stravě najede na bulharskou, může mít dlouhodobé střevní problémy.

Je třeba pomalu se rozjíždět a vždy mít po ruce Endiaron, Modafen, nebo něco obdobného, silnější nátury nějaký ten tvrdý alkohol. Vše v Bulharsku se dělá na rostlinném čistém slunečnicovém oleji, kterého je ve stravě všude neskutečně hojně. Je třeba si dávat pozor na majonézy, které Bulhaři používají hlavně kvůli turistům, nemá to s jejich kuchyní co dělat. Většina masa se u nich dělá na skara a ne na oleji a ke všemu je hojně zeleniny dochucené octem a zvláštním rostlinným olejem. Mají fantastické cukrářské výrobky, nádherné dorty, ale jsou hodně syté a není dobré jich pozřít mnoho. Je zde fantastické mleté maso, neni z odpadu, jako je tomu u nás a v Bulharsku je pokládáno za nejkvalitnější, je opravdu moc dobré. Drůbeží maso je zde také opravdu kvalitní, nejsou to ty chudáci kuřata, které v životě nevyjdou na denni světlo a maso je samá chemie, jako je tomu u nás. Bydlím totiž celé léto každý rok u lidí, kteří mají masnu a já z těchto druhů mas připravuji různé pokrmy.

Bulharské jídlo voní čubricou, na tu si také musí český žaludek zvyknout, není to koření typické pro Evropu.

4.Jako všude, pozor na zloděje, to mohu potvrdit z vlastní zkušenosti.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .