Za poslední dva roky mám za sebou cca 100 letů většinou s low-costy. Individuální turistika mě baví, ale pod dohodě s přítelkyní došlo na klasický zájezd s cestovkou. Jeden březnový čtvrtek jsem zaplatil Sal-Kapverdy. Na lastech německých cestovek jsem cenově něco extra zajímavé nenešel, tak kupodivu vyhrála česká cestovka se skvělou cenou a příjemným místem odletu – PRG.
Brzký ranní přesun na Ruzyni se neobešel bez problémů. Jeli jsme ve čtyřech. Příjezd pro druhou dvojku byl s patnáctiminutovým zpožděním oproti plánu i tak byl poslední člen výpravy ještě ve sprše což způsobilo druhé zpoždění, třetí nastalo asi 30Km od domova zcela klidnou hláškou tohoto sprch-mana: „Nemám pas.“ Přítelkyni mírně tekly nervy, já se snažil uvolnit náladu několika technickými poznámkami k letu.
Na check-inu se nám přesto podařilo stát ještě hodinu a půl před plánovaným odletem. V polovině března tu stálo asi čtyřicet příjemně naladěných spolucestovatelů, kteří se také těšili na to, že vymění českou zimu za teplo a moře. Naše nízkonákladová kabinová zavazadla se teprve podruhé vydala do letadla „sama“ a my zamířili k baru, neb „sprch-man“ se bojí létání. Přes sklo jsem obhlédl letadlo. Do odletu zbývá hodina. Letadlo již mělo za sebou první úsek cesty z Budapešti. Měl jsem předběžně informaci, že poletí dva kapitáni a čeká nás obvyklé mezipřistání na Kanárech. Šestihodinový let pro 737 s protivětrem je prostě moc i když v CK nás informovali jak nás čeká přímý let Praha-Sal. Komentář jsem si nechal pro sebe, těšil jsem se na moře a nechtěl jsem paní prodejkyni zatěžovat detaily. Nástup proběhl rychle, ale odletu stále nic nenasvědčovalo. Plným letadlem prošel technik TVS, což neušlo pozornosti kolegy Petra, kterého tato skutečnost značně rozladila. Posléze kapitán oznámil poruchu nouzového osvětlení a odstraňování problémů. Zaslechl jsem, že pokud se to nepodaří rychle vyřešit, bude potřeba vyměnit posádku. Technik prošel podruhé… na binech světla stéle svítila. Asi ¾ hodiny po plánovaném odletu letušky zavřely za technikem dveře a byl zahájen pusch-back. Petr se v předstartovní agónii, zeptal jestli udělala posádka cross-check, což je jeho oblíbená otázka, aby nevypadal jako běžný vystrašený koupák, ale byl trochu za znalce 🙂
V 7.25 se plně natankovaný Boeing 737-800 odlepil z hlavní dráhy pražského letiště. Krátká levotočivá zatáčka a stoupání do cestovní hladiny. Letadlo nebylo vybaveno obrazovkami proto nás kapitán informoval o trase letu a nezapomenul zdůraznit protivítr 150km/h, o Kanárech ale ani slovo.
Palubní servis probíhal na jedničku, jídlo chutné. Šéfkou kabiny byla stejná paní jako na mém posledním letu SmartWings do Říma, tak jsme prohodili pár slov. Pořídil jsem sluneční brýle, zubní kartáčky neměli. To byly první a poslední věci které jsme zapomněli. Let probíhal nad souvislou oblačností. Děti nebrečely. Pohoda. Jen to nabouralo mojí teorii s mezipřistáním. Asi po čtyřech hodinách se opět přihlásil kapitán Francouz „Vážení cestující, vzhledem k silnému protivětru je naše spotřeba paliva větší. Provedli jsme přepočet a budeme muset zamířit na letiště Las Palmas a doplnit palivo na poslední část cesty do Sal.“ No to jsme věděli, cestující nijak překvapeni nebyli ani Madaři, pro které to bylo druhé mezipřistání na jejich cestě. Jinak chválím, nejlépe a nejzřetelněji tento pan kapitán hlásil. Nemuseli jsme chytat každé druhé slovo jak se někdy také k mé nelibosti stává. Na Kanárech jsem pořídil pár fotek, včetně Ryanu s pozdravem Bye bye SkyEurope a jednoho retro Jetu. Vedle nás pak parkoval Sterling v původních barvách což mě překvapilo.
Dočerpání proběhlo rychle a za 50 minut jsme byli opět ve vzduchu. Let na Kapverdy trval ještě dvě hodiny. Přiblížení na dráhu 01 proběhlo přímo nad naším budoucím hotelem a po pravotočivé zatáčce a přibližně osmi hodinách jsme perfektně dosedli na dráhu tohoto letiště, které po válce pomáhali budovat Italové, kteří sem prý létali pravidelně jako první. (..překvapivé, když to je bývalá portugalská kolonie) Horko, vítr a hromadný přesun do busů. Ještě fotky Antonova a vojenského MD a moje nejdelší cesta busem. Objeli jsme letadlo před čumákem a přesně zrcadlově na druhé straně vystoupili. Asi nám chtěli ukázat, že tam mají i bus jinak jsem to nechápal, stáli jsme cca 30metrů před vchodem do haly a nikoho jiného neodbavovali.
Dovolená proběhla k maximální spokojenosti, nad pláží jsem sledoval přiblížení několika letů obvykle TUI. Jednou jsme měli štěstí i na zmíněný Antonov. Čím větší stroj tím víc vypadá, že ve vzduchu téměř stojí. Nádhera i zbytek týmu nepostižen leteckým fandovstvím se s chutí podíval.
Přesun na letiště, proběhl poměrně brzo. Již cestou jsem věděl, že letadlo odstartovalo z Prahy s dvouhodinovým zpožděním. Jak jsem se později dozvěděl od posádky. Pro změnu už v Budapešti po uzavření dveří svítila kontrolka, která svítit neměla a opět nechtěla zhasnout. Letiště je poměrně malé a špatně, nebo málo klimatizované. Za bezpečnostní kontrolou žádný obchod ani zdroj vody. Po třech hodinách sezení na zemi (sedaček v hale byl nedostatek) už 737 TVS rolovala před halou. Rychlé odbavení a naopak následné celkem dlouhé čekání. Asi důkladný úklid, výměna posádky a už probíhal boarding. Krátce před námi odletěla mašina místní společnost do Lisabonu a místo Antonova a MD byl tentokrát na ploše stroj naší výroby (pokud se nepletu). Domácí aerolinky mají livery celkem jednoduché a prý na jejich linkách také dříve létaly posádky a stroje TVS na dlouhodobém pronájmu.
Demo vše v rychlém sledu. Nejpěknější, nejmladší, ale bohužel nejotrávenější a neusmívající se letuška prošla kabinu se dvěma spreji s desinfekcí. Start opět z 01 poslední pohled na krajinu, kterou jsme si projeli s půjčeným tréňákem, stoupání do cestovní hladiny a směr Kanáry.
Toto letadlo mělo k mé radosti air-show. Nad Kanárami nás podletěl Norwegian (supr livery poznají se i na kilometry) a při příletu nad Portugalsko s námi letěl zřejmě o hladinu níž ještě jeden stroj, ale „nedohnali“ jsme ho. Byl rychlejší, nebo uhnul z kursu na opačnou stranu vlevo. Kondenzační páry po několika minutách zmizely.
Krom toho, že jsem se nechal zablokovat druhým servisem a mezi oběma vozíky jsem postupoval asi 20min na zadní WC byla to jediná událost, která nestandardně ozvláštnila běžný let a umožnila mi popovídat si z posádkou co měla právě volno.
V pozdních večerních hodinách jsem hladce přistáli na Ruzyni. V kabině zůstalo cca 40 turistů z Maďarska, kteří pokračovali do Budapešti.
Jak jsem zjistil na netu týden na to (minulou soubotu) byla trasa Sal-Budapešť-Praha a přistání na Ruzyni bylo krátce před druhou ranní. Letělo se opět pod TVS Hungaria. To šel Boeing v Praze na údržbu? Odborníci tady určitě budou vědět.
Jinak posádku TVS až na tu slečnu hodnotím na jedničku.
- Guest napsal(a) před 14 roky
- Musíte se přihlásit, abyste mohli komentovat
Prosím, nejprve se přihlašte.
