0
0

Euskadi, jak nazývají svou zemi jeho obyvatelé, leží na severu Španělska u Biskajského zálivu. Mnozí z nás si ho spojují pouze se separatistickou organizací ETA. O ničem jiném se u nás v souvislosti s Baskickem bohužel nepíše a člověka neznalého zdejších poměrů může tato okolnost od cesty odradit. Obavy však nejsou na místě. Dá se říct, že vám tu hrozí asi takové nebezpečí jako na českých silnicích. Vědí to i mnozí čeští turisté, kteří mají za sebou výlet do Bilbaa s jeho proslulým Guggenheimovým muzeem. Dnešní Baskicko, které patří s podobně „nešpanělským“ Katalánskem k nejbohatším španělským regionům, má celou řadu dalších atraktivních míst, která stojí za poznání.

Podél pobřeží

Říká se mu přímočaře Costa Vasca, tedy Baskické pobřeží, i když cesta vinoucí se podél moře vůbec přímočará není. Je pořádně klikatá, občas vede do kopce a občas zase z kopce, v jednu chvíli se před vámi či pod vámi otevře nádherná písčitá zátoka, u ní rybářská vesnička či poněkud modernější letovisko, aby je vzápětí vystřídaly rozervané skalní partie, příkré útesy spadající prudce do moře či poněkud oblejší kopce porostlé šťavnatou zelení. Určitě chcete nejdříve okusit zdejší moře a hezká písčitá pláž v Bakiu je k tomu jako stvořená. Odtud je to už jen kousek na mys Matxitxako, kde na vás čeká pořádný pěší výstup na vršek skály vybíhající do moře, na němž se tyčí kaple svatého Jana z Gaztelugatxe, odkud je úžasný výhled na rozervané pobřeží. Kaple byla postavena v 10. století a občas se v ní konají i svatby, což musí být pěkná zabíračka pro svatební hosty, zvláště ty dříve narozené. Spadá do obvodu Bermea, typického rybářského přístavu. Zastavte se v něm, pokud se chcete něco dozvědět o někdejším lovu velryb, protože jedna z velrybářských lodí tu slouží jako malé muzeum. Mnohem kouzelnější je však Elantxobe, malá rybářská vesnička o pár kilometrů dál, která vypadá jako by byla přilepená na téměř kolmých skalních stěnách spadajících k přístavu, který se choulí pod nimi.

Ráj surfařů

Čím více se blížíte k San Sebastiánu, tím jsou letoviska živější, mondénnější a hlavně větší. Surfařským rájem je především Zarautz, který se pyšní nejdelší pláží (3 km) na baskickém pobřeží. Surfařský ráj nabízí i Zumaia, která si dosud zachovala půvabnou středověkou čtvrť. Pokud se zrovna nechcete věnovat surfování, či nemáte času nazbyt, vynechte obě letoviska a zastavte se v Getarii, malé středověké rybářské osadě, jejíž stará část vybíhá do moře a končí pod horou San Antón. V hospůdkách živého rybářského přístavu, nad nímž se tyčí gotický kostel sv. Salvátora, se připravují na roštu sardinky a další rybí pochoutky. Vstupte a dejte si třeba chipirones en su tinta – sépii ve vlastní šťávě (černé) – a k tomu txacolí, zdejší bílé víno, a připijte na slavného rodáka Juana Sebastiána Elcana, který v roce 1512 dokončil Magalhãesovu plavbu kolem světa, za což dostal od císaře Karla V. erb s nápisem Primus me circumcindisti (První jsi mě obeplul). Že si ho místní obyvatelé považují, svědčí Elcanova socha vyvedená v mramoru na náměstíčku s radnicí.

Perla Biskajského zálivu

San Sebastián (baskicky Donostia), mondénní letovisko a dějiště proslulého filmového festivalu, musí okouzlit každého. Město, které bylo v roce 1813 během protinapoleonské války portugalsko-anglickým dělostřelectvem téměř celé zničeno, bylo postaveno znovu v secesním slohu. To, že není tuctovým městem, je však především dílo přírody, která tu vykouzlila tři skalnaté pahorky – Igüeldo, Urgull a Ulía, vystupující z moře, mezi nimiž se vinou nádherné pláže. Nejproslulejší je La Concha s jemným nazlátlým pískem a lemovaná širokou promenádou s výstavnými hotely a vilami. Právě ta založila slávu „perly Biskajského zálivu“, kam od roku 1888 přijížděla na prázdniny královská rodina s celým dvorem.

Vpodvečer se všichni přesouvají do starého města, jak se s nadsázkou říká ulici de Agosto směřující od kostela sv. Vincenta k baroknímu chrámu Panny Marie, kde jsou jedna vedle druhé vyrovnány hospůdky a bary, a také na náměstí Plaza Mayor. Kdysi se na tomto místě konávaly býčí zápasy, což dodnes prozrazují čísla nade dveřmi balkónů třípatrových domů uzavírajících náměstí ze tří stran, a dnes tu začínají všechny lidové veselice a slavnosti. Kousek odtud je rybářský přístav, kde můžete navštívit třeba Akvárium a Námořní muzeum či zažít atmosféru rybího trhu.

Hornaté vnitrozemí

Chvíli stoupáte a pak zase klesáte, občas se v kopcích zastavíte, protože pohled dolů na osamělou vesničku či jen malebnou usedlost obklopenou široko daleko jenom poli a loukami za zastavení stojí. Bohužel – místní možná řeknou bohudík – i zde narazíte na moderní výrobní haly, které z pohledu turisty kopcovitou krajinu poněkud ruší. Ale také na horské městečko Oňati, které je skutečným historickým skvostem. Více než pět století bylo samostatným panstvím a později knížectvím, než se v roce 1845 královským dekretem stalo součástí baskické provincie Gipúzkoa. Jeho vlastníci byli dobrými hospodáři, kteří přivedli městečko k prosperitě, o čemž svědčí celá řada noblesních paláců, domů a kostelů. Architektonickým skvostem je bezesporu renesanční budova univerzity Sancti Spiritus z roku 1548 s nádhernou platereskní fasádou a překrásným nádvořím s kazetovou výzdobou. Až do roku 1901 se zde studovala filozofie, medicína a právo a univerzita byla svého času byla srovnatelná s univerzitami v Bologni a Salamance.

Známá neznámá Vitoria-Gasteiz

Jeden z největších teleskopů na světěJe hlavním městem Baskicka od roku 1980 a leží poněkud stranou od obvyklých turistických tras. Brzy zjistíte, že je tomu tak neprávem, protože zachovalé vyvýšené historické centrum, z větší částí pěší zóna, skrývá spoustu zajímavých památek i malebných zákoutí. Začněte třeba na půvabném Plaza de la Virgen Blanca, jemuž dominuje na jednom konci kostel sv. Mikuláše, na druhém pak pomník oslavující Wellingtonovo vítězství nad Francouzi v roce 1813. Při svých toulkách nemůžete přehlédnout celou řadu středověkých a renesančních paláců, domů, kostelů. Vyvrcholením prohlídky by mohla být katedrála Panny Marie ze 14. století, která je z důvodu rekonstrukce už několik let zavřená a nikdo vám nedokáže říct, kdy tato rekonstrukce skončí. Pokud se ale budete chtít dostat dovnitř, stačí si v turistické informační kanceláři přihlásit na prohlídku. Dostanete helmu, s mnoha dalšími zájemci vstoupíte dovnitř a pak se už proplétáte mezi dělníky a restaurátory a snažíte si zapamatovat alespoň něco z podrobného výkladu průvodce.

Vitoria-Gasteiz však neláká jen svou bohatou historií, ale také atmosférou na ulicích, náměstích, hospůdkách, v nichž kromě skvělého jídla je protagonistou výtečné červené. Chcete-li ochutnat toto víno přímo tam, kde se pěstuje a zraje, musíte úplně na jih Baskicka, do oblasti La Rioja Alavesa, kde vás překvapí i podoba některých vinařství. Jsou totiž dílem světoznámých architektů Franka O. Gehryho, Santiaga Calatravy, Zahy Hadid …

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .