0
0

Plán cesty

Má další cesta povede na ostrov bohů – Bali. Ten se nachází v Indonézii na jižní polokouli těsně pod rovníkem. Cestovat tentokrát nebudu už sám, ale s přítelkyní. Celá cesta bude pojata o trochu méně dobrodružně, ale věřím, že o pěkné zážitky nebude ani tak nouze.

Pryč budeme měsíc a mě se tímto splní sen navštívit právě jižní polokouli a podívat se na v knihách tolikrát zmiňovaný Jižní Kříž.

Březen je na Bali posledním měsícem období dešťů, takže je možné, že deštík zažijeme často. Neměl by být ale vytrvalý. Spíš by mělo jít o každodenní odpolední 15ti minutové přeháňky. Na druhou stranu díky tomu ještě na Bali není sezóna a tak by tam mělo být daleko méně turistů, vše by mělo být zelené a se spoustou čerstvého ovoce. Na které se velice těším.

Letíme tedy v sobotu 7.3. ráno z Prahy do Mnichova. Na Bali bychom tedy měli přistát v neděli 8.3. okolo půl deváté večer a hned odjet do městečka Sanur. Tam pobudeme 2 dny na zotavenou a poté vyrazíme směr ostrůvek Nusa Lembongan. Ten je známý především pěstováním mořských řas a celkově ne ještě příliš turistickou atmosférou. Tam zůstaneme asi tak 4 dny.

Pak zpět do Sanuru a následující den přes přístav Pandangbai na ostrůvek Gili Meno kousek od ostrova Lombok. Toto je opravdu maličký ostrůvek se spoustou možností šnorchlování a bílými plážemi. Tam plánujeme tak 5 dní a poté zpět přes Pandangbai do Ubudu.

Ubud je umělecké centrum Bali, kde strávíme i místní nový rok – Nyepi a díky tomu i 5 dní. Městečko je v podhůří a v okolí jsou rýžová políčka.

Poté vyrazíme do vesnice Pelaga kde se lidé věnují hlavně pětování kávy a to s certifikátem BIO. Tam pobudeme den a noc.

Následně se přesuneme do hor do městečka Candikuning na břehu jezera Bratan s nádherným chrámem a obrovskou botanickou zahradou, tam strávíme asi 2 dny.

Dále vyrazíme směr sever opět k moři do Loviny s černými sopečnými plážemi, kde zůstaneme poslední 4 dny a pak už jen zpět do Sanuru a na letiště.

Prilet na Bali [7.3. – 9.3.]

Ahoj vsichni,

tak jsme dorazili v poradku. Aktualne jsme v Sanuru a je tu moc pekne. Jak pocasi, tak lide, tak rostlinky i more.

Ale pekne od zacatku.

V sobotu jsme vyrazili na Ruzyn na let do Mnichova. Leteli jsme malinkym vrtulovym letadelkem kde byly sedacky po dvou jako v autobusu. Pro Evcu to byl prvni let a tak se trochu bala a samozrejme jak to bylo male letadlo, tak to hazelo o neco vic. Ale vsechno zvladla v pohode, na pristani se uz i divala :-}.

Pristali jsme v Mnichove za snezeni! V Mnichove je moc pekne letiste a my meli jeste pomerne dost casu tak jsme se vydali do mesta. Bylo ale oprvdu hnusne, celou dobu snezilo a byla pomerne zima. I tak jsme si ale prosli Marienplatz a okoli a najedli se v jedne restauraci. Pak uz jsme jeli vlackem zpet na letiste.

Dalsi let byl uz se spolecnosti Emirates a byl klasickym Boeingem 777, tedy pomerne velke letadlo. Let do Dubaje byl pohodovy a na misto jsme doleteli na cas v pul dvanacte v noci. Dubaj v noci z letadla je opravdu kouzelne mesto. Evca let zvladla uz uplne v pohode. Jidlo v letadle bylo moc dobre a kazdy si mohl vybrat na sledovani z asi 200 filmu, vcetne u nas nedavno premierovych filmu jako Milionar z chatrce, Madagaskar 2, Quantum of Solace, Vymena a Australie.

V Dubaji jsme cekali 5 hodin na dalsi letadlo. Evca uz byla unavena a tak 3 hodky prospala. V pul pate jsme nasedli na dalsi letadlo stejneho typu smer Jakarta.

Let byl pro nas uz pomerne dlouhy a ne moc pohodlny. Ja nakonec usnul asi na 3 hodiny, takze nic moc. Ale v Jakarte jsem se docela probral a to i tim, ze jsem po velice jednoduchem obstarani viz musel zpet pro mikinu kterou Evca v letadle zapomnela. Potkal jsem uz letusky a pilota cestou z letadla. Tak jsem je zastavil a poprosil jestli by slo tu mikinu jeste dostat. Jedna letuska velice ochotne pro mikcu sla a hlavni pilot zustal se mnou a dal se do reci. Dozvedel jsem se, ze mel spolubzdliciho ze Slovenska a pili „Slivovicu“ jak ji velice zretelne nazval. Letuska se vratila i s mikinou a my pokracovali dal pres vystupni kontrolu a procleni ven.

Tam jsme vymenili penize za pomerne slusny kurz, ktery je mimochodem zavisly i na tom jak nove [zmuchlane] jsou. Cim vice netknute, tim lepsi kurz. A to vsude.

Pred vychodem se nas hned ujal clovicek, ktereho jsem povazoval za zamestnance letiste [mel modrou kosili a jmenovku] a pal se kam jedeme, tak jsem ukazal, ze s Air Asia na Bali a on hned ze na taxi, za je to daleko. Tak jsem se zaptal na Shuttle bus [kyvadlovka] ktery ma snad kazde letiste a to zdarma. On rekl, ze je nedele a ze nejezdi. To me ponekud zarazilo a zeptal jsem se kolik za taxi. On rekl 100000 [180 Kc]. Docela se mi protocily panenky a rekl jsem, ze to nemysli vazne. V tom mi take padly oci na jeho jmenovku kde jsem hned zaregistroval napis TAXI. Takze jsem se obratil a rekl mu, ze jdu zpet na informace. Na informacich jsem se dozvedel, ze shuttle bus samozrejme jezdi a je zdarma. Ale o patro vys. Tak jsme zase vyjeli ven a priritil se taxikar a ze nas za 100000 odveze. Rekl jsem, ze dekuji a ze jdeme nahoru na shuttle. On ze to trva az pul hodiny. Ja na to, ze mame cas a on hned ze nekdy i hodinu. To bylo samozrejme smesne a nevenoval jsem mu nadale pozornost. Vyjeli jsme vytahem nahoru, uvideli zluty autobus, nasedli a hned jsme jeli. Trvalo to zhruba 5 minut na terminal 1 a asi 3 minuty az ke vchodu pro Air Asia.

Tam jsme byli hodinu pred odletem, takze tak akorat. Hned jsme se odbavili a sli k letadlu. Toto letiste je nejhezci co jsem videl. Je otevrene a jsou to pospojovane indoneske pavilonky v krasne zahrade. Opravdu nadhera. Kam se hrabe hypermoderni letiste v Dubaji se svymi nastenymi hodinami Rolex atd.

Let v malem ale krasne novem Airbusu zvladla Evca s klidem profesionalni letusky :-] Novy Airbus mi pripomnel ten z Filipin a letecke spolecnosti Cebu Pacific. Na Bali jsme dorazili za tmy ve 20:45 Venku nas cekal ridic co nas odvezl do hotylku Keke Homestay. Hned jsme padli do postele a spali. Ja teda jen asi do ctyr do rana, ale dneska to dozenu :-]

Dnesni rano bylo slunecne a tak jsme se prosli po okoli a obdivovali spousty kyticek – orchideje, palmy, ibisky a spousty a spousty dalsich.

Pak jsme sli k mori, ktere Evca videla poprve a ktere je pomerne pekne i plaze ujdou :-] Prosli jsme se po plazi a do obchodu podivat se na mistni zbozi a pak na obed. Ja mel tunaka a krevety na kari v bananovem listu a Evca krevety samotne v nejake pomerne dost dobre omacce.

Potom jsme sli na hotylek, kde jsme zustali chvilku pryc ze slunecniho zaru. Je tu opravdu horko a vlhko. Ve stinu se to pohybuje okolo triceti stupnu.

Po chvili odpocinku jsme se vydali na prochazku spojenou se vyrizenim a zaplacenim lodi na nasledne ostrovy ktere navstivime. Vse probehlo hladce a videli jsme dalsi spousty kyticek, zluteho ptacka a opici na dvorku u domu.

Za chvili pujdeme na veceri a zitra se snad jeste ozveme. Pote pojedeme na Nusa Lembongan a netusim jestli tam je pripojeni na net. Pokud ne, tak se ozveme az 15.3.

Sanur – Nusa Lembongan [10.3. – 11.3.]

Ahoj, zdravime z ostrova Lembongan.

Nejdrive ke komentarum. Fotky zatim nebudou, vetsina jiste vite, ze fotim porad jeste na analog a fotky tedy jako vzdy budou az se zpozdenim. Maximalne pokud bude cas muzeme dat nejake ilustracni ktere najdeme na netu.

Vcera jsme hned po ranu vyrazili do takove mensi botanicke zahrady specializovane na orchideje. Bylo to tam opravdu moc krasne, spousty druhu orchideji a vsechny rostouci jen tak venku. Take jsme ochutnali [teda Evca ochutnala] mistni specialitu Kopi Luwak. Coz je kava – nejdrazsi na svete, ktera se vyrabi z kavovych zrn ktere prosly travicim traktem cibetky. Ta si vybira jen ta nejlepsi a nejzralejsi zrna a sni jen tu slupku okolo nich, zbytek projde ven a pak se zpracovava na onu nejdrazsi kavu. Ja kafe nerad a tak ochutnala jen Evca a ze pry je moc dobra. Ale i tady je hodne draha. Jeden salek vysel na 80 korun.

Kdyz jsme u tech penez, tak mena je zde Indoneska Rupie a pomer je zhruba 1 Kc za 600 rupii. Takze se musime pochlubit, ze jsme milionari :-]

Po navsteve teto zahrady jsme zasli na obed na vyborne menu pro dva na bananovych listech. Bylo tam vse od krevetek, pres kureci a hovezi maso, nudle az po zeleninu. Po obede jsme trosku odpocivali a pak se sli vykoupat k mori.

U Sanuru je ale more pomerne hodne melke a byl prave odliv, takze more bylo hluboke asi tak 20cm a koupat se dalo az opravdu hodne daleko. Nastesti jsou na plazi takove altanky, kde jsme se natahli a cekali az more prijde za nami :-] Asi po hodine se tak stalo a mohli jsme se trochu vykoupat, i kdyz uz byl skoro vecer.

Na veceri jsme sli do lotosove zahrady a ja si dal krevety se sambalem [mistni chilli omacka] a jeste jsem jim rekl at je to opravdu palive. Palivost me trochu zklamala, ale chut byla uzasna. Moooc dobre. Evca mela taky krevetky a taky moc chutne. K piti si davame nejvic dzusy. Maji jich tu spousty a vsechny jsou z cerstveho ovoce, takze moc chutne.

Mistni alkohol je hlavne pivo Bintang, opet jako skoro vsude v asii zalozene nekdy pred sto lety Nemci. A i proto pomerne chutne. Palenka je Arak, coz je palenka z ryze.

Dnes rano jsme vyrazili peknou lodkou na ostrov Lembongan. Ten je znamy hlavne tim, ze tu vetsina populace pestuje morske rasy. Takze nejsou nijak moc zavisli na turistech, kterych tu stejne moc neni a tak je to tu velice prijemne. Rasy se tu pestuji v takovych morskych zahradach, ktere jsou videt jen za odlivu. Susi se na slunci a v jejich okoli je celkem slusny zapach :-] a pote se exportuji do Japonska.

Bydlime v hotylku Pondok Baruna primo na plazi s terasou odkud je videt zapad slunce. Usinat budeme za sumeni vln, tak se uz tesime :-]

Na Lembonganu pobudeme 4 dny a pak zpet do Sanuru a dalsi den hned na ostrov Gili Meno u Lomboku.

Internet je tu strasne pomaly a asi ma caste vypadky takze nevim jestli se jeste ozveme tady z Lembonganu.

Nejpozdeji tedy 15.3. ze Sanuru.

Nusa Lembongan [12.3. – 13.3.]

Ahoj vsichni,

tak mala zmena, fotecky budou, ale v male kvalite. Jsou z mobilu, tak alespon pro ilustraci a pravdepodobne budou dodavany s malym zpozdenim [viz. predchozi zaznam].

Vcera jsme se vypravili koupat a snorchlovat na sever ostrova. Prochazeli jsme vesnickou, kde se opravdu skoro kazdy zabyva pestovanim ras. Precetl jsem si toho trochu vic a pouziva se z nich hlavne jeden enzym, ktery dokaze zahustit vodu. Tim take vznika gel v rasach. Tento enzym se pry pridava bezne do zmrzlin a podobne.

Na severu ostrova jsou mangrovnikove lesy. Je jich tam opravdu hodne. O mangrovech jsem toho pomerne dost napsal tady.

Par stromu bylo i pomerne daleko v mori a prave u nich se velice pekne snorchluje. Spousta ryb tam ma mezi koreny utociste. Dokonce i murenu jsem tam videl. Pak jsem se jeste normalne kouali a trochu zapomneli na cas.

To se podepsalo na prvnim spaleni a tak jsme si dneska dali den ve stinu na zotavenou.

Jinak primo tady vari uplne vyborne. Mel jsem skvelou grilovanou rybku, pak bile kureci curry a Evca mela skvele smazene kure. Plus super dzusiky, ktere tu maji vsude.

Navic ackoli je to maly ostrov a dost veci se musi dovazet je tu jidlo i piti tak o dve tretiny levnejsi. Takze co vic si prat :-]

Dokonce jsme tu objevili i pomerne rychly net, ale je take o dost drazsi nez na Bali.

Lembongan – Sanur [14.3. – 15.3.]

Zdravime opet ze Sanuru. Cestu lodickou jsme prezili v pohode.

Vcerejsi den jsme stravili ve stinu, ja chvilku v mori a pak v bazenu.

Dnes jsme dopoledne dorazili do Sanuru a museli si jit dokoupit nejake veci, tak jsme zamirili do mistniho obchodaku. Je tam k dostani opravdu skoro vse. Jidlo je v takovych normalnich mezich. 1.5l vody vyjde zhruba na 4Kc, plechovka coly na 8Kc. Ale co je opravdu levne je veskera kosmetika a vlastne veskery sortiment co neni k jidlu :-] Jako priklad uvedu deodorant Rexona, stejny jaky se prodava u nas, tady vyjde asi na 25Kc a to jsou tu jeste daleko vetsi rozdily. Takze jsme si toho z domova mohli vzit pulku :-] Kdyz jsme u tech cen, tak jen pro predstavu. Jidlo v restauraci v Sanuru stoji okolo 100Kc, na Lembonganu okolo 50Kc. Ubytovani mame v rozmezi 200Kc pro dva se snidani. A napriklad krasna rucne vyrezavana krabicka z tmaveho dreva vyjde treba na 15Kc. A to nejsme v Ubudu kde je centrum vseho umeni, at uz rezbarskeho, tkalcovskeho nebo stribrotepeckeho. Pocitam, ze tam to bude jeste levnejsi, i kdyz vse asi bude dost zaviset na umeni smlouvat. Pokud vas bude neco zajimat, tak piste do komentaru, radi odpovime.

Posilame fotku snidane na Lembonganu s krasnym vyhledem na more.

Fotku gekona, coz je maly jester pobihajici po stropech a cihajici vecer u zarovek na mouchy a komary. Takze pomerne prijemny spolecnik, ktereho ma kazdy rad :-]

A pak jeste jednu fotku z konce dne na Lembonganu.

Zitra rano vyrazime do pristavu Pandang Bai a odtud lodickou na ostruvek Gili Meno. Tyto ostrovy uz nalezi k ostrovu Lombok, coz je vychodni soused Bali. Budeme tam bydlet v tomto hotylku a v bungalovu co je na fotce pod timto textem. Internet na miste zrejme nebude a tak se ozveme asi az 21.3. z Ubudu. Mejte se krasne a uzivejte si nadchazejiciho jara.

Gili Meno [16.3. – 17.3.]

Zdravime vsechny z malickeho ostruvku Gili Meno. Podarilo se nam necekane natrefit na internet a prekvapice i hodne rychly.

Po predchozim zapisu do blogu jsme sli na vybornou veceri do moc pekne restaurace obklopene jezirky s lekniny. Tam jsme se dobre najedli a sli si lehnout. Ja se jeste podival na listek na lod a meli nas vyzvednout v 9:00 u hotylku. Tak jsme dali budik na 7:00 abychom stihli snidani a v klidu vsechno zabalit a tak.

Budik nas probral v sedm a my se pomalu dosli umyt a v 7:20 prijelo auto. Evca byla jeste v koupelne a me to prislo pomerne divne, tak jsem se jeste jednou podival na listek a tam pod razitkem byl jeste jeden cas a to 7:00. Tak jsem se zhrozil, rychle se oblekal a zavolal na Evcu, ze jsme se spletli a ze uz jsou tu.

V tom uz nekdo tukal na dvere. Tak jsem rekl moment, dooblekl se a otevrel. Tam jsem ridice poprosil jeste o pet minut. Netvaril se moc nadsene ale byl docela v pohode.

Tak jsme rychle vsechno nahazeli do baglu, ja jeste vybehl zaplatit nocleh a v 7:30 uz jsme vyjizdeli. Jeli s nami jeste asi 4 dalsi lide, tak jsme se jim jen omluvili a vsechno bylo dobre.

Lod mela odplouvat v 9:00 a my dorazili do pristavu nekdy okolo 8:30. Jen jsme ukazali listky a poslali nas na novou lod, pry nejrychlejsi na Bali.

Lod vypadala moc pekne a na cas jsme odpluli. Jakmile jsme vsak dorazili na hlubsi more {asi 10 minut plavby] tak se zjistilo, ze nefunguji vsechny motory. Posadka se vrhla na opravovani, ale nepovedlo se.

Takze jsme pomalu vyrazili zpet. V 9:30 jsme byli zpet v pristavu a vystoupili. Cekali jsme asi 20 minut a pak lod odjela na hlubsi more zkouset motory. Asi po deseti minutach se vratila a my mohli nasedat. Takze jsme vyrazili s vic nez hodinovym zpozdenim.

Plavba byla v pohode a oba jsme ji zvladali bez problemu. Bylo krasne jasno a pomerne slusna viditelnost. Takze se s nami loucila Balijska sopka Agung.

Dorazili jsme na Gili Trawangan, coz je nejvetsi ze tri ostruvku Gili a kam jezdi vsechny lode. Odtud jsme si museli najmout lodku na ostrov Gili Meno nebo cekat 4 hodiny na nejakoy mistni spoj. O chvilku pozdeji uz jsme pristavali na ostruvku Gili Meno primo u naseho ubytovani Sunset Gecko.

Je to tu opravdu krasne. Bila plaz a na ni nas dvoupodlazni bungalov, vsude okolo palmy a bananovniky a spousta jinych kyticek. More je tak 15 metru daleko a neuveritelne modre. Kousek jsou koraly, takze se jeste dnes chystame snorchlovat.

Meli jsme po dlouhe ceste hlad a tak jsme si porucili jidlo. Ja se zeptal jestli maji rybu a oni ze ano. Ukazali mi ji. Mela tak pul metru a byla fakt velka. Ptali se jestli chci pulku, tak jsem prikyvl, ale zrejme doslo k nedorozumeni a oni mi po hodine prinesli tu rybu celou. Tak jsem ji hrdine snedl za prispeni Evci a mel jsem dost az do rana :-] a to jsme ji meli nekdy ve dve.

Dneska nad ranem se pres ostrov prehnala bourka a rano jsme tak zazili prvni dest v Indonezii. A byl moc osvezujici, takova letni prehanka :-]

Dali jsme si snidani a vyrazili na obhlidku ostrova. Obesli jsme ho vic nez polovinu po okraji a to ani ne za 45 minut :-] a nijak jsme nespechali. Dali jsme si dzusik a sli do mistniho ptaciho parku. Nejaky nadsenec tu vybudoval velkou volieru a navozil spoustu ptaku z Indonezie a Australie. Vsichni jsou ale zavreni v klecich, takze na foceni to nebylo. Meli tam ale i pekneho krokodyla ze Sumatry {3m] a maleho varanka. Po ceste jsme take videli skolku pro zelvy. Byly moc roztomile a malicke. Vypoustet zpet do more je budou az tak za dva mesice. Asi je maji pripravene pro turisty na sezonu jak tomu bylo na Filipinach a kde si turiste radi zaplatili za moznost vypusteni zelvy do more.

Gilli Meno – Ubud [18.3. – 21.3.]

Zdravime z civilizace :-]

Jsme v Ubudu meste umeni. Je tu mooc prijemne a mame uzasne ubytovani, ale o tom az nekdy priste.

Ted zpet na Gili Meno.

Dalsi tri dny pote co jsme psali na blog jsme byli jen u more, snorchlovali a valeli se v domecku na plazi :-]

Pri snorchlovani jsem videl nadherneho cerveneho perutyna a spousty koralovych rybicek. Bylo to opravdu krasne misto a koraly kousek od plaze. Na tato mista dokonce jezdili i lodky s lidmi z okolnich ostrovu. Zapady slunce byly kazdy den uzasne a kazdy den jine.

A dest uz jsme nezazili.

Take jsme meli v koupelne krasneho gekona :-]

Dnes jsme se uplne bez potizi dostali zpet na Bali. Tentokrat zadny problem s motorem na lodi nebyl :-] a po ceste jsme videli kousek od lodi i delfiny! Lod jela ale prilis rychle, takze jsme je hned predhonili :-]

Ubud je mestecko v podhuri, je tu pomerne prijemne a take tu sviti slunicko. Dnes vecer jdem na predstaveni tance Legong, coz je tradicni balijsky hinduisticky tanec.

Ubud [22.3. – 24.3.] – Ovoce z Bali

Zdravime z Ubudu.

Je tu moc krasne a jeste porad jsme nezmokli :-]

Ubytovani mame kousicek za mestem mezi ryzovymi policky, je tam klid, krasny bazenek a v noci spousty svetlusek a cikad. Tady je par fotek od naseho pokoje a fotka bazenu.

V sobotu vecer jsme se byli podivat na mistnim tanci Legong a predstaveni bylo pod sirym nebem pred krasnym Ubudskym palacem ze 17. stoleti a bylo moc pekne. Skladalo se z nekolika tancu a moc se popsat neda. Neco jsme ale natocili, takze urcite bude moznost se pak podivat.

V nedeli jsme se byli podivat po meste a k veceru pak v opicim lese „Monkey Forest“.

Opic je tam opravdu spousty. Skakaji po stromech, behaji po cestach, honi se a perou se.

Snazi se ukrast vse co jen trochu vypada, ze by mohlo byt k jidlu. Nastesti uz se asi naucili od jinych, ze fotaky a kamery k jidlu nejsou :-]

Je mozne si i koupit banany a ty pak opicim davat, ale to jsme rozumne zavrhli, protoze jsme predpokladali, ze se jich pak nezbavime a i to jsme videli u jednech ruskych turistu. Kterych je tu mimochodem pomerne hodne. Jedna opice dokonce skocila Evce na hlavu a dala se do hledni blech :-] zadne nenasla a tak preskocila na me a chtela se asi podivat do batohu, tak jsem ji musel shodit :-]

Tady je jedna opicka a opici les.

Vecer jsme byli v restauraci na rautu.Kde se platila pausalni cena a mohlo se jist cokoli. Bylo na vyber z pomerne hodne klasickych balijskych jidel a najedli jsme se k prasknuti.

Pote jsme si vzali domu taxika a domluvili se s nim na dalsi den na vylet po okolnich vesnickach a do vesnicky Kintamani se podivat na sopku Batur a stejnojmenne jezero.

V pondeli jsme tedy rano vyrazili peknou novou klimatizovanou Toyotou. Navstivili jsme krasnou obrazovou galerii se stovkami nadhernych obrazu. Pote stribrotepeckou dilnu a galerii a nakonec to nejlepsi a to byla galerie rezbarska. S neuveritelnymi dily vytesanymi ze dreva. Bylo to opravdu neuveritelne kolik krasnych veci je na tak malem ostrove jako je Bali. Nikde jinde jsem toho tolik nevidel a tak pekneho.

Pak jsme stoupali do hor a podel cest se zacali objevovat stanky s vsemoznym ovocem. To jsme pak po ceste zpet i nakoupili a meli pak k veceri.

Zastavili jsme se na kavove plantazi a videli i kakaovniky a vanilku.

V Kintamani jsme sli do restaurace kde se jidlo podavalo take formou bufetu jako predchozi vecer a tak jsme se opet pekne najedli a meli neuveritelny vyhled. [fotky budou se zpozdenim]

V horach bylo sice zatazeno, takze to nebylo uplne idealni, ale pohled na sopku, lavove pole a jezero byl presto krasny.

Po ceste zpet jsme se zastavili u krasnych ryzovych teras a nakonec ve vesnicce Petulu, kam se kazdy vecer uz po 44 let sletaji bile volavky z celeho okoli. Nikdo nevi proc, ale nocuji na stromech podel cesty. Byla to pomerne zajimava podivana.

Pote jsme se vratili domu a meli veceri z mistniho ovoce u ktereho se zastavime.

Mangosteen – asi nejlepsi ovoce vubec :-] V pomerne silne slupce se ukryvaji bile mesicky, vypadajici jako strouzky cesneku a maji i podobnou velikost. Jsou hodne sladko-kysele a chutove krasne vyvazene. Vetsi „strouzky“ maji v sobe pecku.

Salak – take zname jako Snake Fruit neboli hadi ovoce. Tento nazev je podle slupky, ktera se sklada z malych supinek a opravdu pripomina hadi kuzi. Po oloupani tenke slupky se objevi dva az tri kusy ovoce, kde vetsi casti opet obsahuji pecku. Ovoce ale kozistenci pripomina spise nase tvrdsi jablko a chuti se asi neda prirovnat k nicemu. Je hodne syte, trochu trpke, ale obema nam chutna :-]

Tamarillo – velice chutne ovoce, ji se pouze vnitrek, protoze slupka je horka. Seminka jsou vsak sladko-kysela, spise do kysela. Ale velice osvezujici.

Grenadila – plod mucenky, oranzova slupka ukryvajici spoustu sedobilych seminek, kazde v jakoby rosolu. Ten je velice sladky a vonavy. Toto je nejoblibenejsi ovoce Evci :-]

Maracuja – opet plod mucenky, jen je spise do ruzova az fialova a stejna seminka jsou zlutofialova. Chutove je pomerne dost kysela, ale velice vyrazne chuti. Takze pro ty co maji radi kyselejsi ovoce je to ideal :-]

Guava – pomerne zvlastni ovoce, dzus z ni je vynikajici, ale samotna mne prilis neoslovila. Chut je hodne nevyrazna, Evce ale docela chutnala. Duzina je vyrazne ruzova, ale je i bila odruda.

Papaya – ovoce ktere roste vsude a porad a je pomerne velke a zelene a uvnitr krasne oranzove. Chutove vsak naprsto nijake a jaksi zbytecne :-] Tohle ovoce jime jen v ovocnych salatech, ktere obcas dostaneme a nejlepe pokapane citronem. Toto ovoce vas rozhodne nenadchne, ale asi ani neurazi. Nevim jak jinak to napsat, je takove zbytecne :-]

Dale pak nam zname ovoce jako pomerance. Ty jsou zde ale zelene az zelenozlute a chutove pripominaji spise nase mandarinky. Ale velice chutne.

Pak banany vsech moznych typu a chutove neporovnatelne s temi co se daji koupit u nas. A stejne tak ananas, ktery je daleko jemnejsi a prijemnejsi na jidlo. Citrony zde v podstate nejsou, jsou tu jen limetky, ale velice chutne.A take vodni melouny, ale ty jsou stejne jak u nas :-] Akorat tady jsou po cely rok stejne chutne.

To by bylo asi vse k ovoci co jsme zatim potkali, kdybyste chteli k ovoci nebo necemu jinemu nejake blizsi informace, tak piste do komentaru, pocitve je cteme :-]

Dnes jsme dopoledne byli v mistni botanicke zahrade a pak na obede na svetove proslulem selatku v restauraci Ibu Oka. A bylo opravdu mooc dobre.

Ubud – Pelaga – Candikuning – Lovina [25.3. – 30.3.]

Ahoj vsichni, tak po delsi dobe jsme opet na netu.

Nejdrive tedy slibene fotecky z vyletu k sopce Batur.

25.3. jsme byli cely den v Ubudu a jen se prochazeli a nakupovali darecky. Byli jsme na mistnim trhu, ktery je opravdu slusne velky a maji tam spousty veci. Od obleceni, pres suvenyry, umeni az po jidlo, ovoce a zeleninu. Take jsme si nakoupili zasoby na dalsi den.

26. byl totiz na Bali novy rok [1931] a v tento den nesmi nikdo vychazet ven. Podle tradic se dokonce nesmi ani jist, ani pit a ani svitit. Toto trva od 6 rano do 6 rano nasledujiciho dne. V predvecer jsou vsude po mestech drevene sochy symbolizujici demony a ty jsou pote v noci upalovany. Bohuzel toto se letos neudalo diky volbam ktere budou pocatkem dubna. Pry snad kvuli moznym vytrznostem. Takze o tuto podivanou jsme prisli.

Novy rok se zde nazyva Nyepi a v tento den je na Bali dokonce uzavrene i mezinarodni letiste. Proste vse. Venku hlidkuje neco jako mistni domobrana zvana Pecalang a kazdeho kdo by vysel ven velice rychle doprovodi zpet. Tak jsme stravili Nyepi odpocinkem a koupanim v bazenu. Po hotelovem komplexu mohou turiste chodit bez problemu a i svitit pokud jsou zatazene zavesy.

I presto jsme ale videli par lidi venku v polich a jednoho turistu.

Pak jsme se na to ptali, a ze kazda vesnice ma trochu jina pravidla a ze v Ubudu se nesmi jen na hlavni cesty, ale do poli ano.

Dalsi den jsme hned rano jeli do vesnicky Pelaga, ktera uz je v horach [zhruba 1000 m.n.m.] a je proslavena svou kavou. Zaplatitli jsme si ne zrovna levneho pruvodce a pobyt. S tim, ze ale vsechny penize jdou do vesnice a na podporu farmareni tam.

Bydleni bylo primo v mistni rodine a bylo to pomerne pekne. Sli jsme si projit kavovnikove plantaze. Kava byla ale vesmes jeste zelena, takze se nesklizela. Videli jsme ale dost dalsich rostlinek a dozvedeli se dost veci ohledne Bali a nabozenstvi. A tam nas take zastihl poradny dest. Po trech tydnech bez deste jsme dostali poradnou sprchu. Byl to klasicky tropicky dest, ktery je opravdu silny a cesticky behem chvile zmeni v potucky.

Takze jsme se vratili totalne promoceni.

Vecer se pak konala mistni slavnost na ktere jsme se jako jedini bili byli podivat. Bylo to pomerne zajimave ale necitili jsme se uplne dobre :-]

Noc byla prijemne chladna a dalsi rano uz jsme jeli dal. Jeste vyse do hor k jezeru Bratan do mestecka Candikuning.

Tam jsme se ubytovali v pomerne hezkem bungalovu s vyhledem na jezero. Rano klasicky velice pekne, ale uz pred polednem se zacinaji mraky zachytavat o okolni sopky a nasleduje nevyhnutelny odpoledni dest.

Sli jsme se podivat na mistni trh ktery prekypoval ovocem a korenim. Opet neco malo pokoupili a sli se podivat na mistni nejvetsi turistickou atrakci a to je hinduisticky chram na jezere. Je postaven na dvou ostruvcich nedaleko brehu a je opravdu nadherny. Stejne tak i jeho okoli.

Pote jsme vyrazili na prohlidku botanicke zahrady, ktera je nejvetsi na Bali. Je opravdu pusobiva. U vchodu pojata spis jako park na piknik pro mistni rodiny, dale uz jako les s ruznym zamerenim. Bambusy, kapradiny a spousty jineho, plus sklenik s kaktusy a orchidejemi. Tam nas opet chytil prudky slejvak a tak jsme skoro hodinu cekali nez prejde.

Pote uz jen vecere a spat.

Na rano jsem si domluvil lodku na projizdku po jezere a k chramu. Abych mohl take neco nafotit a natocit za dobreho svetla. Evce se vstavat nechtelo a tak jsem sel sam. Bylo to opravdu moc pekne a doporucuji tuto vyjizdku v sest rano :-]

Pote jsme sli na snidani a odjeli domluvenym autem a pruvodcem na zajimavou cestu do Loviny, ktera mela zabrat cely den.

Tato cesta opravdu stalo za to. Videli jsme zbyla dve jezera [na Bali jsou celkem 4] z krasne vyhlidky. Byli ve vesnici Munduk kde jsou plantaze kavy a koreni. Tam jsme videli zpracovani kavy a skoro vsechno koreni a ovoce co je zde k dostani. Sli jsme k mistnimu vodopadu, ktery je opravdu velky a pomerne malo navstevovany a prosli se pralesem a plantazemi. Prochazka trvala pres dve hodiny a videli jsme stromy hrebicku, muskatu, skorice, pak opravdu asi vsechno mozne ovoce, vanilku, kakaovniky. Prochazka stala opravdu za to. Dale jsme jeli na ryzova policka a nakonec do jedineho Balijskeho budhistickeho chramu. A nakonec do Loviny, coz je misto kde jsme i ted a budeme jeste dalsi tri dny.

Bydlime v krasnem hotylku primo u more. Jsou zde sedocerne plaze. To diky vulkanickemu pisku. Je tam i vyborna restaurace. Zitra rano vyrazime na lodce se podivat na delfiny, tak snad se nejaci ukazou :-]

Lovina – Ubud [31.3. – 2.4.]

Zdravime vsechny uz asi z posledniho zapisu primo z Bali.

Neco dopiseme jete po navratu a pokud budete mit nejake dotazy, tak sem s nimi do komentaru a pak na ne mohu odpovedet v prispevku.

V Lovine jsme posledni breznovy den vyrazili rano na pozorovani delfinu.

Jeli jsme na lodce se dvema slovaky [jaka nahoda :-] ] a spolu s nasi lodkou bylo na mori jeste minimalne 15 dalsich. Vyrazelo se v 6 z pristavu. Delfiny jsme videli, ale jen osamocene, takze netusime kolik jich vlastne bylo. Byli i pomerne blizko, jen problem byl, ze vsechny lodky se na plny plyn hnaly za kazdym nalezenym delfinkem a to tak, ze primo na nej. Takze se neni cemu divit, ze hned zase zaplul pod hladinu.

Bylo tam par takovych expertu, hlavne mladi kluci co ridili lode, kteri takhle snad najizdeli schvalne. Takze to nakonec vsechno pusobilo spise jako lov na delfiny nez jejich pozorovani.

Bylo to hodne chaoticke a moc dobry pocit celkove z toho nebyl. Na rozdil od me zkusenosti se zraloky velrybimi.

Pak uz jsme se jen koupali v mori, ktere je primo pred hotylkem a v bazenku. A to cele dva dny. Dneska jsme dorazili do Ubudu a udelali mensi zmenu planu. Zustaneme zde az do soboty a odsud uz rovnou na letiste.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .