0
0

V červenci roku 1993 se Fífa spolu s dalšími devíti lidmi převážně z horolezeckého oddílu při ZPA Čakovice vydal na Trek do vzdálených končin Sibiře. .

Cílem cesty bylo jezero nejhlubší jezero světa Bajkal (1602m- otočená Sněžka) a přilehlá pohoří. Zejména východní část Sajan. Po téměř týdenní cestě vlakem (cca 6000km od Moskvy -7 časových pásem od SEČ) jsme se ubytovali v Bajkalském přístavu Sluďjanka (jméno města podle těžby slídy) a vyráželi na výpady do okolní přírody. Nejprve do menšího pohoří zvaného Chamar-Daban, pak na nejdelší procházku do Sajan a ještě na několik dní guljání okolo Bajkala. Voda je v něm opravdu pitná a dokonce se prodává v lahvích.

Obyvatelé této bohem zapomenuté ale Budhou objevené země Burljaté jsou jako většina přírodních asijských národů velmi pohostinní. Původem kočovníci na pohled stejní jako Mongolové, (mongolská hranice je opravdu co by kamenem dohodil) jež se však usadili a kromě chovu koní a krav pěstují i různé zemědělské plodiny. Z nich mě nejvíce zaujala pole indického konopí užívaného k lepším účelům než je výroba látek. Marjánu tu hulí opravdu každý včetně dětí. Asi proto jsou tak v pohodě.

Celou cestu včetně průvodců nám zajišťovala Altajskaja krajenaja stancija junych turistov z města Barnaul ležícího asi 4h vlakem od Novosibirsku. To vše za ceny lidové. 150 dolarů za průvodce, jízdenku Moskva-Bajkal a zpět, potraviny na dobu pobytu a na zpáteční cestě jednodenní ubytování v Moskvě.

Délka cesty cca 8000 Km a zpět

Termín: 25.6. – 31.7. 1993

Cena: Jízdenka Praha – Moskva a zpět 4000Kč + 150 dolarů a kapesné 50 dolarů)

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .