0
0

Z deštivého, větrného a nyní už i mrazivého St. John’s jsem si na týden odskočil na Bahamy. Letěli jsme s Air Canada přes Toronto. Letěl jsem už s hodně společnostmi, ale Air Canada je suverénně ta nejhorší. Ani tentokrát nezklamali, let celkově trval 7 hodin, ale zadarmo jsme nedostali ani sušenku, navíc už si nechávají platit i za sluchátka k multimediálnímu centru. Air Canada je tak zářným důkazem toho, že rozdíly mezi klasickými a low-cost dopravci se stírají.

Letiště v Nassau je takové neortodoxní, prostě exotika. První, co nás zaujalo, byla Douglas Dakota, do které na letišti ládovali nějaký náklad. Toto letadlo už léta víc jak 60 let a na Bahamách očividně ještě dobře slouží.

Doprava je tu taky zajímavá. Jako taxíky většinou fungují dodávky. Každý taxikář se dušuje, že ceny jsou tady regulované, tedy dané státem, a on s tím nic nemůže udělat. Zajímavé je, že každý má tu cenu „danou“ jinak smile Jako městská doprava tu fungují autobusy, což není nic jiného než staré dodávky. Nějaká pravidelnost tu asi není. Zastavuje se, kde je potřeba, vyjede se, až se vyjede. Člověk prostě musí stát u cesty a čekat.

Život tu prostě plyne mnohem pomaleji a bezstarostně. Když jsme si na pláži objednali jídlo, trvalo půl hodiny, než došel někdo, kdo je schopný to udělat. Potom jsme měli stejně smůlu, protože se na hodinu zavíralo, paní za barem měla obědovou přestávku a přece to za ni někdo nepřevezme…

Centrum hlavního města Nassau se pozná podle toho, že některé domy mají dvě a víc pater. Na každém kroku je člověku nabízena marihuana a občas taky trochu toho sexu, což se nemusí vyplatit, protože 3 % populace je nakaženo virem HIV a HIV není zrovna pěkný suvenýr, který by si člověk dovezl domů.

Oproti Kanadě (tedy Newfoundlandu) je to levný alkohol. Když jsem došli do obchodu tak jsme dostali od každého piva láhev zdarma, abychom si vyzkoušeli, jaké jsou. 24 třetinek stojí asi 27 dolarů. V Newfoundlandu stejné množství asi 45. Ještě levnější tu je tvrdý alkohol. Litr Finlandie vyjde na 12-15 dolarů.

Moře je tu nádherné. Bydlíme v domě asi 100 metrů od pláže. Moře je azurové jako na fotkách z katalogů cestovních kanceláří. Teploty stabilně kolem 30 stupňů. Jen ty mraky trochu zlobí, včera bylo nádherně, ale večer jsme tu měli tropickou bouři a dneska je zataženo.

Další dojmy z Baham

Těžko se mi tomu chce věřit, ale pobyt na Bahamách se přehoupl do druhé půlky. Na dva dny se nám vytratilo slunce a zatáhlo se, přišel také velký vítr. Prý jsou to dozvuky hurikánu, který řádí v Nicaragui. Aspoň že teplota se pořád držela mezi 25 a 30. Dnes se slunečné počasí konečně vrátilo.

Mezitím se jsme stačili ještě více prozkoumat Nassau. Nejlepší je místní bleší trh, tam člověk koupí všechno od kubánských doutníků až po hodinky Rolex. Také tu platí staré dobré smlouvání. Člověk musí začít tak na 30 % původní ceny, prodávající se chvíli tváří, že je to skoro urážka, až se nakonec sejdete někde na 50-70 %. Restaurace jsou tu drahé asi jako v Kanadě. Jídla začínají na 10 dolarech, průměr je tak 20-25. Občas tu člověk narazí na zajímavé paradoxy. Dojde do restaurace, kde jsou příbory pečlivě zabaleny do bavlněných ubrousků, ale pivo dostane s tím, že ho má pít přímo z láhve.

Co jsem nepochopil vůbec, je, že místní obchody (a to i obchody pro turisty v centru) zavírají kolem 6-7 večer. Noční život tedy nulový. Asi to je tím, že je mimo sezónu a Bahamy jsou cílené spíše na americké turisty vyššího věku, proto jsou také považovány za nejdražší destinaci v Karibiku.

Doprava je také docela exotická. Na silnicích vládne na první pohled totální chaos, jakoby tu neměli žádná pravidla. Zajímavé však je, že to kupodivu jaksi záhadně funguje. Asi to je tím, že tady nikdo nikam nespěchá jako u nás.

Kvalita místního zdravotníctví je na vysoké úrovni, o čemž už jsme se bohužel mohli přesvědčit taky. Jedna Švédka z naší skupiny dostala nějakou plicní a žeberní infekci, která je provázena hodně velkou bolestí, takže nakonec musela do nemocnice. Jelikož byly večer všechny veřejné nemocnice zavřené, musela do soukromé, která má sice špičkový personál a vybavení, ale za ošetření zaplatila 750 dolarů. I když je člověk pojištěný, musí první všechno zaplatit na dřevo a až potom se může dohadovat s pojišťovnou.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .