Autem do Černé Hory (2011)

S ročním zpožděním jsem se dostal k tomu, abych sepsal deník z dovolené v loňském roce 2011. Jeli jsme autem do Černé hory, konkrétně do města Petrovac, které je na pobřeží přibližně ve střední části Černé Hory.

Sobota 13.8.2011

odjezd z Bystřice pod Hostýnem v 16:00. Přes Brno, Vídeň, Slovinskou dálnici objíždíme přes Mureck, Lenart a ve Ptuji sjíždíme na konci dálnice. Pokračujeme na Záhřeb a po chorvatské dálnici jedeme až do Ravči, dál jedeme přes Dubrovnik až do Černé hory. Na hranicích s Montenegro platíme 10EUR nějakou jejich EKO daň. Podle stáří aut domorodců to fakt potřebují. Do Petrovacu přijíždíme v neděli 9:00h a snažíme se sehnat bydlení.

U pláže za 64EUR na den za pokoj pro 4 lidi. U jedné staré paní za 7EUR na osobu anebo nahoře na kopci bez balkónu, ale s klimatizací za 10EUR na osobu. Vybíráme si 2+kk s klimatizací na kopci. Je nám trochu jedno, jestli jsme u pláže nebo ne, máme totiž v plánu jezdit každý den na výlet autem.

Ubytovali jsme se a unavení vyrážíme na pláž. Tolik lidí na jednom místě jsem snad zažil jen na rockovém festivalu ve Vizovicích. Prostě masakr. Na moři trochu vlny a hlavně samé řasy a podobný bordel, prostě nic moc. K večeru se jdem podívat na druhou menší pláž a tam se nám naskytl podobný obrázek. Rozhodli jsme se, že už v Petrovacu na pláž nepůjdeme, máme auto, takže sjedem na odlehlejší místo ke koupání.

Délka cesty Bystřice pod Hostýnem – Petrovac je přibližně 1350km a trvala nám s několika přestávkama 17hodin.

Pondělí 15.8.2011

Vstáváme v 8, paní domácí nám stále nevrátila pasy, trochu se obávám, že nám je už nevrátí. Snad se moje obavy nepotvrdí. Dnes se chystáme jet na pláž od opuštěného hotelu a zajet se podívat ke sv.Štefanovi (domečky na malém ostrůvku spojené s pevninou pouze úzkou cestou).

Pasy se k nám vrátily po snídani. Chvála bohu 🙂 . Odjíždíme k nedostavěnému hotelu As. Odbočku kolem kostelíka jsme trefili napoprvé. Koupání o 100% lepší jak v Petrovacu. Míň lidí, čisté moře a pivo za 2EUR (toborg za 3EUR, Nik za 2EUR), ledová káva za 3EUR, 1kg ryby za 30EUR.

Sv. Stefan

Celý ostrov byl přebudován na luxusní hotel, ke kterému náleží jedna ze dvou pláží z jedné strany hráze, po které se na ostrov přichází. Vstup na pláž je pro veřejnost zpoplatněn 50EUR. Při cestě do Petrovacu fotíme pár výhledů na moře a hurá vařit večeři.

Úterý 16.8.2011

V plánu je návštěva města Ulcijn, asi 60km cesta z Petrovacu do Ulcinju. Hodně zatáček, docela velký provoz a hlavně totální ignorace předpisů. Průjezd Barem a Ulcinjem byl docela šílený.

V Ulcinju jsme viděli nejstarší mešitu v Černé Hoře, nahráli si i její modlitby, Dypri Batšiča, přelidněnou městskou pláž a pokračovali jsme okolo Velike plaže až k Ada Bojana, kde jsme si dali v říční restauraci jídlo. Rybu, omlet s pršutem, grilované kalamary, pivo jelen a nikšičko, jako předkrm baklažán s česnekem a olivovým olejem. Vrátili jsme se na Velika plaža, kde mají jemný a prý léčivý písek. 50m ve vodě a hloubka po pás, to se nám v Petrovacu nestane. Byly docela velké vlny a sledovali jsme jednoho domorodce, jak se projížděl na windsurfingu. Musí to být pěkná makačka se na prkně udržet a ještě jet směrem kam chci.

Cestou zpátky před Ulcinjem se dostáváme do dlouhé kolony aut. Opět se někteří z řidičů chovají jako idioti, předjíždí zprava po krajnici, zleva v protisměru, prostě super zážitek.

Středa 17.8.2011

Skadarsko jezero

Po přejetí hornatého pásu 1000m n.m. 20km do vnitrozemí se nachází Skadarsko jezero, národní park vyznačující se zajímavou florou i faunou. Ve Vranjine je wine shop (Krstac – bílé, Vranac – červené), muzeum Skadarskeho jezera za 2EUR, restaurace kde jsme si dali grilovanou chobotnici (6.80EUR) a nějaké 3 sladkovodní ryby (500g za 8EUR). Projížďka lodí po jezeře je cenově dost různorodá. Od 20EUR za hodinu po 50EUR, záleží na velikosti lodi, zastřešení lodi a její rychlosti. My jeli 4lidi na lodi bez střechy za 20EUR na hodinový výlet kolem ostrova. Viděli jsme nějaké volavky, racky, lekníny, soukromé pláže, kormorány, tureckou pevnost.

Cestou zpátky jsme chtěli koupit víno přímo z vinice, ale cena 5EUR za litr byla už dost přemrštěná, když ve wine shopu bylo za 3.50EUR té samé odrůdy, nakonec jsme koupili smokve 2EUR/kg (fíky).

Večerní hodiny jsme strávili na pláži u hotelu As, velké vlny, málo lidí, prostě luxus. Cestou do Petrovacu jsme se ještě zastavili v románském klášteru Sv. Rievačič. Vypadalo to jak v nějakém filmu. Večerní bohoslužba, krásná zahrada, kaplička, dva oslíci na zahradě…

Čtvrtek 18.8.2011

Pláž u zříceniny hotelu As. Pěšky kolem pobřeží z Petrovacu tunelem až k hotelu. Po cestě je několik vyhlídek na moře. Začátek tunelu je na pravé straně promenády až u majáku kde vedou schody nahoru za Pizzerii.

Celý den jsme se koupali, potápěli, šnorchlovali apod. navíc jsme se krásně opálili do červena 🙂 .

Večer jsme si prošli přeplněnou promenádu v Petrovacu. Taková klasická jadranská. Nějaký stánky se zmrzlinou, restaurace, ne moc pěkné pohledy, obchody s hadrama, restaurace za skalním útesem osvětlující ostrovy na moři a to je tak vše.

Pátek 19.8.2011

V plánu je Kotor a cesta do Trpanje. Loučíme se s Černou horou a přejíždíme do Chorvatska na poloostrov Pelješac.

Kotor

je starobylé město ležící u moře v zálivu Boka Kotorska. Ze směru od Budvy se může jet ke Kotoru novým tunelem a nebo si projet klikatou starou cestu přes hory. My jeli směrem do Kotoru přes hory, cestou zpátky 1670m dlouhým tunelem. Parkování je možné asi 300m za pevností hned u moře za 0,50EUR/hod. Ve staré části Kotoru jsem si připadal jako ve hře Assassins Creed. Úzké uličky, malé náměstíčka, kostely, balkonky a kašny. Samozřejmě, že také dost restaurací. Nad starý kotor se dá vyjít po dvou cestách do horních částí hradeb a pevnosti, ale obě vyhlídky jsou zpoplatněny 3EUR.

Projeli jsme zpátky tunelem a pokračovali na poloostrov Luštica, kde jsou prý pěkné pláže. Zkusili jsme pláž Pržno, kde nás zastavila závora hotelu a zpoplatněné parkování 3EUR/den. Otočili jsme se a našli jsme odbočku na pláž Oblatno, kterou jsme projeli a dojeli až ke starému lomu, pod kterým je osamělá plážička Pecka. Sestup k ní je trochu akční, ale velkou pomocí je spuštěný kabel, kterého se přidržujete. Voda docela čistá, jen na pár místech jsou na dně vyhozené staré pneumatiky. Na pláži je hrubý písek, který trochu práší. Po osvěžení a vykoupání jsme vyjeli na delší cestu do Trpanje nacházející se na poloostrově Pelješac v Chorvatsku. Z Luštice k trajektu, přes Herzeg Novi k hranicím. Nemile nás překvapila dvouhodinová fronta na hranicích Černé hory a Chorvatska. Do Trpanje přijíždíme až za tmy, ale ubytování máme zajištěné předem, tak nám to ani nevadí.

Další týden dovolené jsme strávili válením u moře, relaxováním, šnorchlováním, jízdou na kruzích za člunem… Příští rok plánujeme Itálii autem, tak snad to vyjde.