0
0

Sabeidee!, naposledy zpetne jeste z Laosu

Stravil jsem v Laosu vsehovsudy nejake tri tydny a oproti Thajsku to byla krasna zmena. Zeme zije pomalym, nicim nerusenym tempem, lide jsou tu pratelstejsi a jen malokdo ma v umyslu vas obrat. Bohuzel i tady uz se ale projevuje znamka lidske chamtivosti a mistni si zacali uvedomovat, ze na turismu se da dobre vydelat. Zatim to ale nedospelo do takove miry, jako v sousednim Thajsku (jeste horsi je to ve Vietnamu), kde se plati za kazde ‚prdnuti‘. Nastesti ale vzhledem k tomu, jak slaba je mistni mena, si clovek muze zatim prdet vesele dal.

Uz letmym pohledem lze snadno usoudit, ze tahle zemicka penez nazbyt opravdu nema. V porovnani s Thajskem, jsou mistni chramy (par let stare) rozpadle trosky, silnice (pokud vubec) v zalostnem stavu a vesnice zaprasene se spoustou bambusovych chatrci. Zato priroda je tady opravdu krasna. Kopce a hory na severu Laosu nemaji chybu. Ve mestech zase celkem vtipne kontrastuji francouzske napisy a nazvy instituci s komunistickymi prapory, kterych jsou plne ulice. Ale bustu Lenina tu nenajdete…jeste, ze tak. V ulicich mest muzete naopak najit prekupniky vsech moznych drog, na trzich zase supr jidlo a vyrobky za stejne ceny u vsech prodejcu. Konkurenci komunismus nezna, takze stejne veci prodava na ulici padesat trhovcu za shodne ceny. Mistni rceni ‚Same, same…but different‘ se da prelozit asi takto: nema prilis smysl hledat nejlevnejsi banany, protoze ty stoji po celem meste vicemene stejne, ale vyplati se hledat napr. nejlevnejsi nabidku jizdenek nebo drazsich veci, protoze tam uz rozdil v cene muze byt markantnejsi. Dalsim takovym vydobytkem komunismu, je snaha umele srazet nezamestnanost, takze lide ‚pracuji‘ hodne neefektivne. Autobusova nadrazi presunuta nove kilometry za mesta, nahrava mistnim ridicum taxi a turistum jen zneprijemnuje zivot.

Ale kdo by cekal financni raj, bude zrejme prekvapeny a trochu zklamany, protoze Laos neni urcite levnou destinaci, jak se o nem drive mluvilo. Ceny jsou vyssi ve vsech smerech v porovnani s Thajskem, ale nenajdete tu zase tolik lakadel, za ktere se da utracet.

Me osobne se Laos libil moc. Co jsem slysel, jih zeme neni zas az tak pekny, jako sever, ale to je veci kazdeho. Ja si sever uzil…za trochu vice nez dva a pul milionu… kip 😉 Penize se tu toci skoro jak ve Vegas.

Dobre rano, Vietname!

Tak jsem tady…uuuuffff. Prechod pres hranice nebyl uplne idealni, ale nakonec vse dopadlo jeste relativne dobre.Poslednich par dnu v Laosu jsem stravil ve meste Xam Neua a ve vesnici Bieng Xai, ktera uz je jen co by kamenem dohodil od vietnamskych hranic. Chtel jsem z nekoho vylomit info, jak se dostanu na druhou stranu, ale anglictina mistnich zacina a konci u slovicka ‚hello‘. Vedel jsem, ze cas od casu jede bus ze Xam Neua do Hanoie, ale bere to silenou oklikou pres jih. Ja zvolil prechod do vietnamskeho mesrecka Na Meo, protoze se jedna o nejblizsi prechod do Hanoie.

Presne, ceho jsem se bal, se stalo. Rano z Vieng Xai jsem stopl tuk-tuk udajne jedouci do Na Meo, ale v praxi to znamenalo, ze me vykopl cca 12km pred carou uprostred niceho. Nastesti jsem nebyl sam. Sli se mnou jeste vietnamec a laosan. Prilis jsme si nepokecali-anglicky neumeli ani to ‚hello‘. Za hodinu chuze neprojelo nasim smerem jedine auto, krere bychom stopli. Ale pote jel primo autobus! Spoj ze Xam Neua do Hanoi. Vyderaci chteli za cestu do hlavniho mesta poradny prachy, takze jsem vysypal poslednich 170.000kip (cca 17euro), coz mi stacilo jen na pul cesty, do mesta Thanh Hoa, leziciho stovky km jizne od Hanoi. Nu, co se da delat. Prijde mi naprosto nesmyslne jezditdo Hanoi pres Thanh Hoa, kdyz by se tam dalo jet skoro po primce, ale to je typicke komunisticke uvazovani, jak z lidi vymacknout vic za cestu.

Prechod pres samotnou celnici probehl bez problemu….takze z ambasady ve Vientiane o me vedet nedali 🙂 Jen jsem musel vybalit cely obsah batohu a ukazovat vsem celnikum pas.

Po cca sedmi hodinach jizdy v rozhrkanem minibusu, jsme postupne sjeli z hor a kopcu do placate a nudne roviny, kde jsou jen ryzova pole. Po vystoupeni z autobusu v Thanh Hoa mi po vterine bylo jasne, ze tohle mesto nema co nabidnout a vysel jsem se hledat bankomat a vlakove nadrazi. Cestou na me pokrikovalo spousta lidi, tahali me do predrazenych hotelu, nabizeli predrazene taxi. Nic proti vietnamcum, ale nejsou mi ani za mak sympaticti. Od prvniho momentu jsem si k nim vybudoval averzi, ktere se asi jentak nezbavim. Nastesti jsem potkal bankomat, u ktereho stal clovek sice nemluvici anglicky, ale ochotny poradit a nechtit za to zaplatit. V pruvodci jsem nasel slovicko ‚vlak‘ a on mi uz cestu ukazal. Parada, rychle odsud. Koupil jsem si jizdenku do mesta Ninh Binh, o kterem jsem se v pruvodci docetl, ze ma hezke okoli, tak uvidime. Idealni na kolo. Stravil jsem noc na rozvrzanem luzku v nadrazni hale, ktere mi velice neochotne pronajali. Presto, ze jsem mel koupeny listek na vlak a zaplatil jsem si noc na nadrazi, chteli me vsemozne poslat do nejakeho hotelu. Takhle lacny narod po penezich jsem jeste nevidel a v porovnani s klidem a mirem v Laosu, se mi z toho obraci zaludek. Snad pristi dny ukazou Viet-Nam v lepsim svetle. Tahle zeme ma sve kouzlo…ale musi se zrejme pryc od lidi. Cili ma prvni destinace je Ninh Binh, kde zrejme stravim Stedry den, ktery tady nikdo neslavi, a pote asi Halong Bay. Mozna se tak vyhnu uplne Hanoii, ale brecet kvuli tomu nebudu.

Cestou tisice zatacek na sever

Jako na horske draze jsem si pripadal pri ceste minibusem z turistickeho letoviska Vang Vieng do zapadleho a zapraseneho Phonsavan. To zase byla jednou jiiiizda. V aute mimo ridice a jeho mistniho kamarada sedelo dalsich osm turistu, z nichz se pozvraceli dva a ja se zbylymi jsme meli namale. Ridic nas opravdu nesetril. A svet kolem uz vubec ne. Pri sedmi hodinove ceste jsme prejeli dve selatka, psa a nekolik slepic a jineho ptactva. Lidi stihli vzdy celkem zahadne uskocit. Normalne se v Laosu nespecha, ale tenhle chlapek nemel asi svuj den.

Sex, drogy a … techno, tak to je Vang Vieng. Mesto, ktere uz laoskou kulturou prestalo davno dychat a vse se podridilo turismu. Nejvetsi mistni atrakci je tzv.tubing – jizda po rece na nafoukle dusi od traktoru. Tri kilometrovy usek zabere vetsine cele odpoledne, protoze je plny ‚nastrah‘ v podobe baru, kde se zastavit a popit. Tak tuhle atrakci jsem vesele odmitl a misto toho vzal kolo a jel se podivat do okoli, ktere skryva spoustu jeskyn ukrytych v nadhernych vapencovych kopcich a skalach. Musim rici, ze jsem v pocatku vahal, zda ma vubec smysl ve VV zastavovat, ale urcite by byla velka skoda se tu nezdrzet. Z meho pohledu jedno z nejmalebnejsich mist severniho Laosu. Jen se musi vyjit ci vyjet kousek za mesto, pryc od stovek a tisicu opilych (v horsim pripade zfetovanych) anglicanu a australanu. Ale i to je Laos. Tady neni, oproti sousednimu Thajsku, zadny problem sehnat travu, opium, kokain, houby, cokoli, co hrdlo raci.

Pres kopce, udoli a horske prusmyky jsme se pak prodrapali do Phonsavan. Male, zaprasene, osklive mesto lezici severovychodne, blize Vietnamu. Uz prijezd byl mrazivy – studeny vitr, mraky, zadni turiste v dohledu a jen vyjevene pohledy mistnich. Najit laciny hostel temer nemozne. V takove dire a vse je neskutecne predrazene….nechapu. Logika Laosu me nekdy dostava. Ale stravim tu jen nezbytne kratkou dobu. Nedaleko mesta jsou plane, na kterych je rozmisteno stovky vetsich a mensich kamennych nadob, jejichz puvod a vyznam neni znam. Navic cela tato oblast byla nejvice bombardovanou americany, pri vietnamskem konfliktu, coz ma za nasledek ted uz jen dalsi zajimava mista. Je ale dobre se drzet stopy a nevybocovat z cesty, nevybuchle munice je tu stale poradna kupa.

Dnes rano jsem obesel mesto, abych nasel jedine misto, kde se da pujcit kolo, nakoupil zasobu arasidu a bananu na cestu, vzal na sebe vse, co ma dlouhy rukav, cepici, rukavice a vyjel do boje s vetrem. Masakr…na kole velikosti stavenem pro prumernou seschlou asijskou babicku jsem nakonec ujel v hroznem terenu asi 60 nebo 70km. Navstivil jsem dve z celkovych tri mist s kamennymi nadobami, projizdel mezi ryzovymi poli ve vyprahle mesicni krajine, pocitil chudobu mistnich a videl zivot podobajici se obrazkum, ktere znam z Mongolska. Pastevci a rolnici s oslehanymi tvaremi od vecne vanouciho chladneho vychodniho vetru.

Zrejme zmenim trasu meho putovani ve Vietnamu. Chtel jsem se opravdu strasne moc podivat na sever zeme do oblasti Sapa, kde jsou vsude terasovita ryzoviste a vypada to neskutecne krasne…ALE, takto to vypada od jara do podzimu. Ted uz tam panuje, stejne jako tady, zima a veskera ryze je sklizena a pole vypadaji suse, jen more zlute slamy. Zrejme proto prejedu z Laosu do Hanoie, odtamtud do Halong Bay a dale na jih. Sever zeme tak necham treba na jindy a nejake treky si dam v Malajsii, v Cameron Highlands. Skoda, mrzi me to. Fakt jsem se na Sapu tesil, ale jednak by to nebylo, jak jsem videl z obrazku a druhak, je tam zzzziba. Triko, kratasy a pantofle jsem zahrabal na dno batohu, ale doufam, ze je zase co nevidet uziju na plazich ve Vietnamu.

Laos, to je cisel a cen chaos.

Gin&tonic nebo noc v bungalowu/hostelu? Par platku uzeneho v obchode nebo supr vecere na trhu? Porovnavat zdanlive neporovnatelne nema prilis smysl, ale jen uvadim priklady toho, co je mozne sehnat za stejnou cenu. Zbytek je uz veci volby. A stejne tak cena autobusu je mnohdy nelogicka – za stejnou cenu se da koupit listek z Luang Prabang do cca 300km vzdaleneho hlavniho mesta Vientiane, nebo do Vang Vieng, ktere je jen na puli cesty. Do Vientiane jsem potreboval jen kvuli vietnamskym vizum, tak jsem Vang Vieng preskocil a zastavim se tam na zpatecni ceste na sever, coz je prave dnes.Vietnam to bude taky kapitola sama pro sebe. Nevim, za jakych okolnosti a jak snadno ci slozite, se dostavaji vietnamci do CR, ale opacnym smerem to neni vubec lacina zalezitost. Puvodne jsem chtel ve Vietnamu stravit dva az tri mesice, ale uboha turisticka viza na 90dni stoji vice jak celorocni working-holiday visa na Zeland (chteli za ne 100USD), takze jsem zazadal jen o 30denni za polovicni cenu. Navic v posledni dobe jsem o Vietnamu a mistnich lidech neslysel nic dobreho (zrejme v porovnani s obyvateli Laosu), coz mi take potvrdilo chovani uredniku na ambasade. Protoze neumi ani poradne anglicky, celkem nastvane mi visa dali, ale meli kolem toho reci milion a jestemi je vystavili od data, ktere se lisilo od datumu na formulari. Nebyli schopni chybu napravit na miste a cekat dalsi den ve Vientiane, kde neni vubec nic zajimaveho, se mi fakt nechtelo, takze visa mi plati na mesic od 21.12.2011. Vypada to tedy, ze na vanoce uz budu ve Vietnamu…pokud si me urednici na ambasade nevlozili do databaze nechtennych osob, kterym je vstup do zeme zapovezen. To poznam za par dni na hranici.

Jak me tu nuti se na noc prejidat

Po prijezdu do Luang Prabang (a Laosu obecne) mi ceny vseho pripadaly nekdy az neuveritelne vysoke. Jsou (pro me prekvapive) vyssi nez, na co jsem byl zvykly u sousedu v Thajsku, ale daji se najit i levnejsi zpusoby zivota. Takovym prikladem budiz nocni market, na kterem mimo bezne nepotrebnych cetek, nabizeji bufet s lacinym jidlem (ryze, nudle, zelenina, nekdy neco vic). Plati se za talir aneb „naber, co uneses“. 10.000kip za neprilis velky talirek, ale po dvou dnech uz jsem se naucil stavet z jidla docela slusnou pyramidu, takze si toho vzdy nalozim az pres okraj. Jidlo to neni sice zadny zazrak, ale cloveka dokonale zasyti…mozna az prilis. A hlavne na noc… Uffff, za to na sebe pysnej byt nemuzu, ale dnes jsem si slibil zmenu a zkusim mistni rybu. Co mi taky nedela uplne radost, je fakt, ze tu delaji snad to nejlepsi frappe na svete. To je naprosty balzam!!! Vcera jsem si dal sve prvni po veceri a dnes jich pres den na tuty vypiji vic. Strasne navykova zalezitost. Cili ani ne tak BeerLao, jako spis CaffeeLao, bude zrejme ma droga. Ale pifko tu maji taky chutne. A o dost levnejsi nez v Thajsku.

Dnes chci naplanovat, kam se dal posunu. Varianty jsou dve: Bud na jih do Vang Vieng, prip.Vientienne, kde neni tak hezka priroda, ale je tam zase akce a lidi; nebo na sever do odlehlejsich vesnicek nedaleko Luang Prabang (kde je udajne krasna krajina, ale prilis lidi se tam nehrne) a postupne se priblizovat vietnamske hranici ze severu… Dam si frappe, pak jeste nekolik a na neco snad prijdu. Mozna spojim obe varianty…casu je na to dost 😉

Opet na pevne zemi v Luang Prabang

Zdravim vsechny ted uz z lacinejsiho hostelu v Luang Prabang, na ktery jsem zvykly z Thajska – cena 30.000kip/noc. Zadna slava, ale sprchu a postel mam, takze cajk 😉

Do Luang Prabang jsme pripluli po 2-denni plavbe po Mekkongu, coz byl opravdovy zazitek. Ackoli byla lod radne preplnena, krajina kolem byla natolik fascinujici, ze dala zapomenout na vsechny negativa. Do mesta jsme pripluli k veceru, takze jsem uz nic nevidel, jen nosni trh, ale dnes se vydam do jeho ulic na prohlidku. Zitra bych si chtel pujcit kolo a podivat se taky nekam dal a potom zjistim, co je kde kolem mesta a podivat se jeste dal. Uz jen prijezd po rece byl famozni, je to tu vazne kouzelne, takze se tu predpokladam na chvilku zdrzim.

Laos – lekce matematiky a hra vysokych cisel

Prejezd pres hranicni caru na neprilis stabilni lodce, neprijemni celnici na laoske strane, dest…takove bylo privitani v Lidove demokraticke republice Laos. Vstupni visa do 30.12.2011 za 30USD nastesti bez potizi. Znamena to, ze Novy rok uz stravim zrejme ve Vietnamu. Jak krasne bylo platit v dolarech jsem si uvedomil hned v zapeti pri placeni hostelu – 50.000kip. Nemel jsem ani tuseni, jaky je prevodni kurz, tak jsem to vzal. Pozdeji vecer jsem se bavil s jednim americanem, tak mi sdelil, ze kurz je kolem 8.000kip za 1 dolar. Vymackl jsem z bankomatu pul milionu a ctvrt melounu nechal za cestu lodi po Mekkongu do Luang Prabang. Tohle je fakt maturita z matiky a kalkulacka je mym vernym pritelem. Mam v hlave zazite Bahty, ted se musim naucit premyslet v tisicich a milionech kip. A to neni zdaleka to nejhorsi…ve Vietnamu, tam se teprv toci miliony. Na druhou stranu cestovani timto smerem ma nespornou vyhodu – clovek stale bohatne 😉 Alespon v mistni mene. Ikdyz, co me nemile prekvapilo, zatim se zda vse podstatne drazsi, nez bylo v Thajsku, coz mi potvrdili i polsti turiste cestujici minuly mesic po Cine. Ale nelze soudit podle prvni zkusenosti z hranicniho mestecka plneho turistu.

Stylove zakonceni meho ucinkovani v happy Thajsku

Kilovy ananas, neco pres kilo bananu a susenky ze 7eleven (narodni retezec potravin, ktere najdete opravdu vsude) me stalo poslednich 30bahtu, ktere jsem mel na utratu…snidane, jak se patri. S tim vydrzim skoro do vecera. Nechal jsem si jen rezervu na jizdne autobusem a 200bahtu, jako uplatek celnikum za vyrizeni viz na miste…jinak pry nepracuji.Thajsko je tak levne, jak si ho clovek udela. Prvni dny po prijezdu v Bangkoku me naucily, jak se chovat a co ocekavat od mistnich. Clovek musi pochopit jejich mentalitu, aby si to tady uzil bez zbytecnych nervu a problemu. Hodne thajcu se nesmeje ve skutecnosti na vas, ale na vasi penezenku. Ale zdaleka to neni vseobecny pohled na tento narod. Turismus je jedinym opravdovym prijmem zeme a cizincum se podridi vse…napr.v Pattaya je na prvnim miste azbuka a az pod ni se krci malym pismem thajstina. Za penize je mozne vsechno a mistni si toho jsou vedomi a delaji vse pro to, aby tady clovek nechal i ten posledni baht. Je tu milion a jedno lakadlo, za ktere se da utratit podstatne vic nez v Evrope. Stejne tak je ale mozne zit trochu blize mistnim pomerum a vyzit s par korunami denne a uzit si Thajska dele za mene ;-)Thajsko je krasna zeme s fajn lidmi, jen nelze verit vsemu a vsem…skoda, to byl pro me trochu sok ze zkusenosti na Zelandu. Ted je na rade Laos. Uz jen projit hranice udajne vyzaduje uplaceni…skvele privitani. Tesim se tam ale!!Takze zabalit svych par svestek a jede se za dalsim dobrodruzstvim.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .