0
0

Užíváte si moře a pláží a pak vás začnou svrbět nohy. Nabízejí se výlety do některé z andaluských perel, Sevilly, Córdoby či Granady, vy si ale představujete nějaký bližší cíl. Volba padne na Antequeru. Zdánlivě ospalé provinční městečko leží v samém srdci Andalusie, 50 km severně od Malagy. Svým historickým dědictvím dokáže překvapit.

Křižovatka cest

Dnešní Antequera vděčí za svůj vznik Římanům, kteří ji nazvali Antikaria (Starobylá). Od 8. století, kdy se téměř celý Pyrenejský poloostrov dostává do područí Arabů, nabývá na významu. Procházela jí nejen slavná cesta Al-Mutamid z Lisabonu přes Sevillu do Granady, ale i proslulá „Cesta Almoravidů“, fanatických berberských kmenů ze severní Afriky, které si na pomoc proti křesťanům pozvala malá arabská království (taifas) rozpadající se velké arabské říše. Když pak Antequeru v roce 1410 dobyla vojska infanta Ferdinanda, pozdějšího aragonského krále, nastaly pro město nejhorší časy v jeho historii. Období neustálých bojů a šarvátek mezi muslimy a křesťany skončilo dobytím Granady, poslední arabské bašty na Pyrenejském poloostrově v roce 1492. Tehdy naopak začíná zlatý věk Antequery, jehož svědky jsou četné chrámy, kláštery, votivní kaple, výstavné paláce i menší šlechtická sídla, z nichž mnohá jsou poznamenána arabskými vlivy.

Horní město

Říká se tak návrší, kde si Arabové postavili pevnost a obehnali ji hradbami. Z interiéru se toho moc nedochovalo, místo něj se tu rozkládají terasové zahrady. Když projdete impozantní branou Arco de los Gigantes, postaví se vám nejprve do cesty monumentální kolegiátní chrám Panny Marie, vůbec první kostel v Andalusii postavený převážně v renesančním slohu. V interiéru přitahují pozornost především mohutné žlábkované sloupy a zdobný kazetový strop. Pohled z tohoto návrší je jedinečný. Na jedné straně se zvedají první kopce pohoří El Torcal, z druhé strany máte přímo pod sebou záplavu bílých domů s červenými střechami, vyčnívající věže kostelů a dále se pak úrodnou antequerskou nížinu. Odevšad je vidět „Skála zamilovaných“, zvláštní skalnatý útvar, kde podle dávné legendy ukončili svůj život krásná Maurka z bohaté rodiny a křestanský sluha, kteří utekli před hněvem dívčiných rodičů, a když viděli, že už svým pronásledovatelům neuniknou a brzy budou rozděleni, skočili v objetí dolů.

V dolním městě vládne renesance a baroko. Na první pohled je vidět, že tu měla hlavní slovo církev, soudě alespoň podle počtu kostelů a klášterů, které dotvářejí vzhled města. Jeho srdcem je náměstí San Sebastián s renesanční kašnou uprostřed a kostelem sv. Šebestiána s úžasným renesančním portálem.

Andělíček na věži

Z cihlové věže, nejvyšší v celém městě, která se stala symbolem Antequery, shlíží andělíček, jako by chtěl ochránit všechny její obyvatele. Za návštěvu rozhodně stojí nedaleký barokní palác „Nájera“, dnes městské muzeum s celou řadou zajímavých exponátů, mezi nimiž má výsadní postavení proslulá bronzová plastika jinocha (Efebo de Antequera), považována za nejkrásnější ukázku římského sochařství, která se na území Španělska dochovala. Určitě ještě zajděte do kostela Panny Marie Karmelské (Iglesia del Carmen). Nic moc, řeknete si, když se úzkými uličkami vyšplháte k jeho bráně. Když si však prohlížíte monumentální oltář z 18. století, o dvě stě let starší kazetové obložení klenby připomínající dekorativní styl dávných arabských stavitelů i sbírku polychromovaných sošek, je vás jasné, proč je tento kostel považován za chloubu Antequery.

Na skok do prehistorie

Megality přitahovaly pozornost člověka odjakživa. Jsou tak trochu tajemné, není divu, že budí zvědavost. V bezprostřední blízkosti Antequery se nacházejí hned tři – dolmeny Menga, Viera a El Romeral. Jedete-li od Malagy, těsně před vjezdem do Antequery vás ukazatel nasměruje k prvním dvěma. Za chvíli jste u velkého parkoviště a obrovského infocentra. Tam si vyzvednete vstupenky (dostanete je zdarma), dozvíte se nejrůznější zajímavosti a můžete se podívat na film, který vám přiblíží, jak se tyto pozoruhodné pohřební mohyly – taková byla podle vědeckých výzkumů jejich funkce – stavěly. Oceníte to při samotné prohlídce. Zdejší dolmeny jsou totiž přímo výstavní.

Největší, Menga, je jakási jeskynní chodba postavená z obrovských kamenných desek, s podpůrnými pilíři uprostřed, a zakončená komorou, která pravděpodobně sloužila k pohřebním rituálům. Celkové rozměry jsou úctyhodné: pětadvacet metrů na délku, sedm na šířku a asi čtyři na výšku, největší kamenná deska váží přibližně sto osmdesát tun. Stáří tohoto dolmenu se odhaduje na čtyři tisíce let.

El Romeral je od Antequery asi tři kilometry silnicí směrem na Córdobu. Je o něco mladší a trochu jiný než předchozí dva; milovníci prehistorie by si ho neměli nechat ujít.

Oba dva areály jsou přístupné od úterý do soboty od 9 do 18 hod, v neděli od 9.30 do 14.30. K dolmenům Menga a Viera jezdí z Antequery bus č. 1.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .