0
0

Na sicilském ostrově máme velkou příležitost navštívit desítky památek, které pamatují řecké a později římské osídlení ostrova. Jedním z nich je i staré řecké město Akrai. Leží ve vnitrozemí, asi 40 km západně od města Syrakus. Ty jsou také začátkem našeho výletu . Z autobusového nádraží odjíždíme přesně na čas. Autobus se pozvolna proplétá městem a za ním již, po velmi dobré silnici, se dostáváme mezi sady pomerančovníků, které se střídají s poli zeleniny a s loukami. Představa o Sicílii jako vyprahlém, suchém ostrově, bere brzy za své. Čím dále jsme od pobřeží, tím více jsme svědky měnící se zelené krajiny. Z roviny začínají vystupovat nízká pohoří a mezi nimi široká údolí, ve kterých většinou tekou polosuché řeky. Zajímavé je i složení cestujících v autobusu. Jsou to ponejvíce místní lidé, vždy s více než jedním zavazadlem, ale také přistěhovalci. Po několika zastávkách autobus vjíždí do městečka Palazzolo Acreide. Vystupujeme na malém náměstí mezi novou zástavbou. Nikde není žádné označení autobusové zastávky, ale místní nás ujišťují, že odtud budeme odjíždět i zpátky.

Stoupáme uličkami městečka, které bylo na svém vrcholu v období baroka. Ulice na sebe navazují v pravých úhlech, jsou rovné a dá se říci, že i nekonečné. Většina domů volá po opravě a větší památky, kromě radnice, jsou na tom stejně. Po slabší čtvrthodince jsme v novější části města, ale stoupání stále pokračuje. Otevírá se nám hezký pohled na město a široké údolí pod ním. Připojují se k nám tři pejsci a doprovázejí nás až k posledním domkům. Stoupání je u konce. Před námi je oplocená louka, několik starých borovic a malý domeček.

Jsme ve starém řeckém sídle Akrei. Zakoupení vstupenek je dílem okamžiku. Dostáváme tištěného průvodce ve francouzštině a jdeme obdivovat tento úžasný 35 ha areál. Město bylo založeno kolem roku 664 před naším letopočtem. Nejzachovalejší částí je řecké divadlo ze 3. století př.n. let. Zřejmě se městu dařilo a když sem vstoupili Římané, bylo na svém vrcholu. Za nich divadlo sloužilo pro zasedání senátu a vešlo se sem až 600 lidí. V 9. století město zničili Saracéni. Stručnou historii známe a jdeme do časů starých Řeků a Římanů. Celé město bylo postaveno z místního vápence. Ulice, kterými procházíme, jsou mezi dokonale postavenými zdmi. Nejzachovalejší je staré divadlo. Dalšími většími stavbami města byly chrámy – Tempo di Afrodite a Tempo di Persefone. Procházíme pozůstatky města, které bylo nejen velmi důležité, ale i hezké. Dostáváme se do lomů, ve kterých otroci lámali kámen na stavbu města. Nepředstavitelná dřina a utrpení. V lomech žili později v katakombách křesťané a poté sloužily k pohřbívání. Katakomby na dně lomu jsou přístupné, ale při vstupu dovnitř trochu mrazí. Překvapí druhová rozmanitost zdejší květeny. Kvete tu snad i kamení a našli jsme tady i orchideje. Za celou dobu, naší asi dvouhodinové přítomnosti, zde byli jen další tři turisté. Milým překvapením byla skutečnost, že senioři nad 65 let neplatí vstupné. Naše návštěva Akrei je u konce, ostatní za nás dopoví fotografie. Nás čeká městečko na svahu hory pod námi, ale to je již jiné vyprávění.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .