Agia Galini

Zdravím Tě čtenáři!

Pokud jste se dostali na tuto stránku tak se dá očekávat, že hledáš:

1/ informace o Krétě, respektive Agia Galini, Matale, Georgiopolisu, Chanii, Rathymonu, Elafonossii, dopravě, plážích a podobně,

2/ informace o tom, jak na německé cestovky na dovolenou,

3/ prohlédnout fotky mě nebo mé přítelkyně jak stavíme hrad z písku 🙂

4/ hledáš info z dovolené 2008 – Peloponés – Tolo

5/ hledáš info z dovolené 2009 – Francie autem

každopádně všichni tři si užijete.

Na konci června 2007 jsme hledali nějaký last minute, ale „bohužel nebyl k nalezení. Nebylo jiné možnosti než se obrátit na stránky http://www.nacesty.cz a vybrat si dovolenou přes nějakou německou cestovku. Bylo velmi jednoduché, bez problémů – skvělé. Vybrali jsme si last-minute u Neckermanna – místo Kréta, Agia Galini, hotel Astoria s polopenzí na 11 dnů.

MAPA Kréta

Reklamni logo náušnic

Jakmile jsme si zájezd vybrali, vyplnili jsme elektronickou objednávku a za pár minut nás kontaktovali ze stránek http://www.nacesty.cz. Zaslali nám formulář, který jsme si vytiskli, podepsali, neskenovali a poslali e-mailem zpět. Tímto jsme akceptovali cenu a závazně jsme se přihlásili k zaplacení uvedené částky na smlouvě. Za pár minut jsme obdrželi ještě jedno potvrzení, které jsme znovu vytiskli, podepsali a zaslali zpět, čili formality bez problémů. Obdrželi jsme detailní informace ohledně odletu a také možnost zaplatit: 1/ převodem 2/ na letišti. Vybrali jsme si letiště, protože to bylo bez jakýchkoliv problémů.

Odlet byl plánován z Lipska v 6:15 ráno, takže jsme jeli do Lipska vlakem z Prahy. Jízdenka stála 800,- Kč/osobu. V Lipsku jsme si s koupili v automatu jízdenky z hlavního nádraží na letiště za 3 Eura. Tam jsme vyhledali pobočku firmy „Thomas Cook“, která spolupracuje s Neckermannem a jejímu pracovníku předali peníze, on nám dal vouchery. Samozřejmě se dalo očekávat, že pojedeme s velkým množstvím němců a celá organizace bude německá, ale to není překážkou – všichni organizační pracovníci Neckermanu hovoří i anglicky.

Přistáli jsme cca v 10 v Iraklionu na Krétě.

Očekával nás pracovník Neckermanu, který nás nasměroval na dalšího, který nám řekl, který autobus je náš transfer do hotelu. Do hotelu jsme se dostali cca ve 12. První dojem na hotel byl super. Tak to také zůstalo. Hotel Astoria http://www.astoria.agiagalini.com/ byl 3,5 hvězdičkový a velmi pěkný hotel. Recepce, bar, vstupní hala i samotné pokoje byly velmi pěkné. Denně se měnily prostěradla, ručníky… úklid byl velmi dobrý. Pokoje vybavé sociálním zařízením, klimatizací, balkónem a rádiem s jednou stanicí – tradiční řeckou. Pokoje jinak velmi pěkné, stylové. Po ubytování jsme se prošli městem, ale tento den jsme byli velmi unaveni, takže se o něm ani rozepisovat nebudu.

1. den

AGIA GALINI

Obdrželi jsme informaci ohledně stravování: od 8:00 do 10:00 jsou snídaně – formou bufetu, výběr dostačující, jídla dosti. A od 18:00 do 20:00 je večeře v taverně Kosmas.

První den jsme strávili v Agia Galini samotném.

záliv agia galini Bližší pohled na promenádu pod kopcem přístav bay at Agia galini přístav s lodí, která veze turisty na vedlejší pláže

Hotel Astoria je na kopečku, protože celé Agia Galini je charakteristické tím, že je to vlasntě kopec posetý hotýlky a v jeho spodní části jsou taverny, obchůdky a řada uliček, které jsou večer až neuvěřitelné. Pod nimi je přístav a vedle pláž. Takže jsme si Agia Galini prošli a skončili na pláži. Ta je takovým kamenem úrazu, protože není nijak ideální. Kamínky v kombinaci s většími kameny. Vstup do vody bez bot do vody problematický. Voda průzračná, modrá. Ale nedoporučuji pro děti – není písek, není zábava.

Co se týče jídla, tak polopenze je na 100% dostačující. Možná proto, že večeře v taverně Kosmas byly perfektní. Začalo se tím, že jsme si vybrali tzv. starter a main. Žádná rezervace den dopředu a výběr ze tří jídel. Dostali jsme menu a z něj si vybrali co chceme. Ještě před tzv. starterem jsme dostali pečivo a olivy, následoval starter pak hlavní chod a před placením Raki, což je místní alkoholický nápoj, který je tedy musím říct „nářez“, který musíte hned něčím zapít nebo zajíst. Pití samotné se muselo platit – 1,5 litru vody stálo 1,5 Eura, Ice tea 1,5 Eura, Pivo 2 Eura. Čili shrnutě: ideální poloha v uličce jak z Benátek, velký výběr, perfektní obsluha, prostě jsme si večeře užívali a trvaly vždy cca 2 – 3 hodiny. Společně s námi si to užilo velké množství koček, které žebraly jídlo.

2. den

Phaistos, MATALA

Druhý den jsme se rozhodli cestovat a zajeli si do Mataly = vyhlášená pláž. Autobusem tam dojedete z Agia galini za 2,80 Euro/osobu. Problém je tento: Z Agia Galini Vám to jede v 10:00, ve Faistosu budete cca v 10:40 a tam je přestup. Jenže autobus do Mataly jede ve 12:40, takže máte 2 hodiny času. Jako náhodou je hned u zastávky bývalý palác z doby minojské, takže za 4 Eura zhlédnete kus kultury – my jsme zhlédli a dosti se nám to líbilo, bylo to zajímavé.

Krásná divka v místě Phaistos, Mínojském paláci pěkně opřená o zídku Přítelkyně na Phaistosu přiblížená Na obrázku jsem já v pozadí se zbytky mínojského paláce Zase já v pozadí údolí okolo mínojského paláce Přítelkyně uprostřed památek Phaistosu Dva obrovské dochované džbány Pohled na oblast památek Znovu pohled na stěny paláce Náměstí uprostřed paláce Vnitřní stavby mínojského paláceDalší náměstí daného paláce Přítelkyně v komnatě krále, Phaistos Pohled na komnaty krále Přítelkyně hvězdou náměstí Poslední společné foto v obklopení místní zelení

Ve 12:40 přijel autobus a za 15 minut jsme byli na Matale. Matala nezklamala. Nádherný písek, nádherná pláž, vstup do vody oblázkový, ale velmi příjemný. Okolí obklopené pískovcovými skalami, které byly již do dob římanů obydleny. Římané v nich vykopali hrobky pro své pozůstalé, ale pak v nich začali bydlet lidé – naposledy hippies v 60-tých letech.

Pohled z dálky na mne ve vlnách Pohled na mne, kdy mě vlna málem smetla Znovu vlny Mataly Já v přiblížení Pláž v Matale v pozadí krásné dívky v plavkách Matala – dívka v plavkách Spálený blázen na pláži Znovu přepálený červený blázen Dívka před jeskyněmi u pláže Matala Dívka před jeskyněmi Já před jeskyněmi Pláž Matala focená z výšky od jeskyní

Zpáteční autobus jede v 17:30 s přestupem ve Faistosu. Večer zase večeře a spát.

3. den

IRAKLION

Třetí den jsme vyjeli do Iraklionu – hlavního města Kréty. Jeli jsme znovu autobusem z Agia Galini a to za 7,5 Eura /osobu tam pak 7,5 zpět. Musím říci, že se již skoro vyplatí půjčit si automobil. Hned po několika minutách jízdy jsme si uvědomili, že některé ze spolucestujících řeckých babiček se pravidelně před zatáčkami modlí – pěkný zvyk. A pěkně dokresluje kolorit. Město Iraklion není příliš pěkné. Láká pouze přístavem, pevností a několika kostely.

Větrné mlýny na Krétě Přiblížení větrného mlýnu na Krétě Přístav, lodě, dívka Přístav města Iraklion s krásnou dívkou Já u přístavu v pozadí je pevnost Já u přístavu Pevnost ve městě Iraklion Já v pevnosti přítelkyně v pevnosti Dělové koule a dívka dělové koule v pevnosti Lenka před pamětihodností

Lenička Dodeková Tady měla přítelkyně velké štěstí. Chtěla si odpočinout a málem se napila z kašny v Iraklionu – jedinném městě, kde je přísně zakázáno pít vodu z veřejných míst.

Lenka ve městě Iraklion

Iraklion city Kostel ve městě Iraklion Nejvýznamější kostel kostel, vedle kterého dopadla během druhé světové puma, ale nevybuchla – velmi významný v Iraklionu. Uvnitř se nesmí fotit – bohužel jsem myslel, že se nesmí s bleskem.

Kašna vyrobená z římského náhrobku Zde vytvořená kašna je vyrobena z náhrobku římského vojáka.

Pohled z dálky Pohled z dálky na Iraklion

Jinak je to město, které je takové šedé bez atmosféry… alespoň nám tak přišlo. Nemohu komentovat noční život, byli jsme tam pouze přes den.

4. den

KOKKINOS PIRGOS

Ikdyž jsme se zeptali našeho recepčního na nějakou pěknou pláž v okolí a řekl nám, že Kokkinos Pirgos ja stejné jako v Agia Galini, jeli jsme tam. Zase autobusem v 10:00 z Agia galini jsme za 1,5 Eura a asi 15 minut byli na pláži KOkkinos Pirgos. Byla mnohem lepší než v Agia Galini. Pláž písčito-kaménková, vstup písčitý i kaménkové a samotné moře – všude písek, čili paráda i pro malé děti. Stavění hradů a tááááák.

Agia Galini mělo z Lenky radost dívka na pláži Já v Kokkinos ještě jednou já a ještě jednou

Po návratu jsme si nafotili večerní Agios Galini. Jak jsem říkal, krásné uličky, náherné taverny, obchůdky… shody… a lampy.

Ulice Dívka v uličce dívka pod schody v městě Já v taverně Kosmas Lenka v taverně Kosmas výběr jídel je velký hra Večerní Večerní taverna Kosmas Lenka v baru večer

5. den

AGIA GALINI

Pátý den jsme zůstali v Agia Galini na pláži. Objevili jsme, že pokud na kamenech ve vodě zbrousíme řasy, příjde plno malých rybek – mezi nimi i nádherně zelené kousky – které se o něj otírají, požírají řady apod. – nádhera. Večer jsme si půjčili v půjčovně auto – POZOR!!! Všude je propagovaná Alianthos group, ale Ti jsou sakramentsky drazí. Půjčte si třeba v MOnza = na den 25 Euro za Hyundai Athos, které je naprosto ideální na řecké cesty. Je s klimatizací samozřejmě i veškerým pojištěním.

toaleta pokoj dívka na posteli pokoj výhled z okna pokoj výhled z okna na hory výhled z okna Hotel Astoria Lenka jde na pláž!!

6. den

Chania, Elafonisos

6 den byl velký. Rozjeli jsme se ráno v 8:00 do Chánie – nádherného města jako vystřiženého z Benátek (ve kterých Standa ovšem nebyl :-)). Nádherný přístav, okolí, památky, úzké uličky.

Ulička Mešita Mešita zeleň pamětihodnost krásný pohled na mešitu v Chaniiúzké uličky ulička rozvaliny rozvaliny dívka s přístavem dívka v přístavu Chania přístav já v přístavuprůzračná vodaLenka před přístavem přístav Chania Maják v městě Chania já na schodech Lenka u majáku společně jen já Chania uličky chanie Lenka v uličkách Chanie uzoučké uličky

Pak jsme se chtěli vydat do Georgiopolisu vykoupat, ale na poslední chvíli jsme změnili plán a jeli do Elafonisosu na vyhlášenou tichomořskou pláž. Dobře jsme udělali. Cesta tam i zpět byla nádhera, úzké uličky, hory, olivy, vesničky. Pláž byla „neuvěřitelná“. Lidí hodně, ale stálo to za to. Téměř bílý písek, laguna jako z pohádky. Opravdové tichomoří. Kdo tam nebyl, nebyl na Krétě.

cesta autem je dlouhá olivové háje Lenka ve vodě Pláž na Elafonisosu ještě jednou lidé na pláži detail Lenky Zadek Lenky na Elafonisosu Kréta Já jako blbec já na pláži ještě jednou já ve vodě pláž pláž západ slunce na Elafonisosu Lenička Dodeková cože? Hra s fotkou Západ slunce na pláži Elafonisos pláž

Cesta z Elafonissu zpět do Agia Galini cca 2,5 hodiny svižné jízdy.

7. den

Kokkinos Pirgos, Kalamaki, Kommos a Matala

7. den jsme objeli všechny blízké pláže spolu se dvěmi rakušankami, kterým jsme myslím zpříjemnili dovolenou. Byli jsme v Kokkinos Pirgos – pláž o.k., fotky jsem nedělal. Kalamaki – pláž písčitá, ale vstup do vody téměř nemožný přes jakoby odkrytou skálu přímo u vchodu do vody.

vlny na Kalamaki pláž Kalamaki Dívka nahoře bez na pláži

Velmi špatně se do ní lezlo i vylézalo.

Kommos – lepší než Kalamaki.

Lenička na pláži Kommos vykopávky vykopávky

A znovu Matala – luxusní pláže. Nádherný den. Doufám, že si všimnete těch neskutečně velkých a velmi silných vln. Byly fakt nebezpečné, plavčík varoval lidi častěji.

Pláž Matala Lenička v jeskyních Já v jeskyních ještě jednou zátoka Mataly s pláží zátoka Mataly s pláží ještě jednou Zabijácké vlny velké vlny podruhé velké vlny potřetí velké vlny počtvrté

8. den

Rethimon, Mont Arkadi, Georgioupolis

8. den jsme se rozhodli vyjet nejprve do Mont Arkadi, místa kde se v 19. století odehrála velká krétská tragédie, kdy při dobývání Kréty Turky se cca 1000 žen a dětí odpálilo ve skladu výbušného prachu, aby nepadli Turkům do rukou. Při cestě k nim jsme míjeli kostelíček:

kostelík

cesta údolím pohoří Kréty pohoří Kréty pohoří Kréty Lenička a pohoří Kréty Všudypřítomné ovce já a pohoří

Mont Arkadi hlavní vstup nádvoří vnitřní nádvoří Místo tragédie v Mont Arkadi Lenička a kytička zase nádvoří pokus o pěkné foto toto je pěkné foto Mont Arkadi ze strany pohled z dálky ještě jeden pohled z dálky soutěska také soutěska toto auto vydrží vše, doporučuju

Při cestě jsme přišli na to, že mapa dle průvodce Marca Pola není o.k. Cesty neodpovídají a jednou jsme se nádherně ztratili. Jeli jsme asi 3 km úplným koncem světa do neuvěřitelných kopců (a Hyundai dostal pěkně zabrat), abychom dojeli k místu, kde se razí nový tunel. Zastavil jsem za nějakou haldou kamení, za kterou mě tamní dělníci neviděli a přítelkyně se vydala se jich zeptat kudy jet. Koukali na ni jakoby spadla z Marsu. Bylo cca 35°C, v okolí několika km čtverečních ani noha a k nim jde holka v šatičkách, brejličkách a cuklíkách jak od vody. Jde jim po prašné cestě vstříc a vypadá jako fatamorgána. Řekli jí, že se musí vrátit a pak se zeptali, jestli je tam sama. Kdo ví co chtěli :-). Každopádně jsme nakonec do Mont Arkadi dorazili. Pokračovali jsme do Rathimonu. Město jekrásné, ale né tak jako Chania.

Lenička u kašny starobylá loď v přístavu v Rethimonu ještě jednou loď přístav v Rethimonu znovu přístav nádherný přístav já u majáku Lenka u majáku s efektem slunce Lenička a v pozadí přístav Rethimonu přístav přístav znvou Lenička a v pozadí město

Průvodce Marco Pola zase lže s barevností domů okolo přístavu. Byly šedé, ponuré. Nakonec jsme se jeli koukout na vyhlášenou lokalitu Georgioupolis.

pláž v místě Georgioupolis hrad z písku obecný hrad z písku já a hrad z písku Ještě jednou hrad pláž Georgioupolis

lidé na pláži pláž

Musím říci, že mám dost smíšené pocity. Je to dlouhá pláž, okolo které jsou samé hotely a nevím jak tam vypadá noční život, ale… nemůžu hodnotit. Viděl jsme jen to, že pláž téměř u centra Georgiopolisu byla zasypána lehátky – nekecám. Pláž široká cca 4 – 10 metrů a ihned od začátku až po vstup do vody napěchována jedním lehátkem vedle druhého. Takže na velmi malé ploše leží třeba 200 lidí = hrůza. Samozřejmě je možnost poodejít od toho varu trochu dále. Ale pozor! Nedaleko je řeka, která je dosti vydatná a do moře přidává „velmi“ studenou vodu. Když říkám „velmi“ studenou, tak opravdu nelžu. Řeku přejdete cca za 15 vteřin, ale pak necítíte nohy asi dalších 5 minut. Voda má snad 5°C. Takže vpravo od řeky je i moře „ledové“, takže pozor kam jedete.

Večer jsme auto vrátili a najeli jsme celkem 650 km. Benzín stál 0,9 Euro/litr = levnější než v ČR.

9. den

KOKKINOS PIRGOS

Devátý den jsme opět byli na Kokkinos Pirgos – byl obrovský vítr i vlny.

mořské vlny já v mořských vlnách ještě jednou vlnky pláž v Kokkinos Pirgos o Večerní Večerní podruhé Lenka u sochy já v baru Lenka v baru

10. den

Agia Galini

Poslední den jsme strávili v Agia Galini – jelikož byl velký vítr, byla i zde ledová voda.

já na pláži další směr, ale stále já na pláži stále na pláži, ale z jiného úhlu poslední směr mě na pláži Agia galini plážpřiblížení samospoušť vstupní hala hotelu Astorie hotelový bar hotelový bar recepce hotelu Astoria Lenička v taverně Kosmas Já v taverně Kosmas

11. den

Odjezd

V 6:00 nás taxík odvezl zpět z Agia Galini do Iraklinu na letiště, po odbavení jsme měli projít již pouze kontrolou příručního batohu. V tom jsem zjistil, že jsem někde „ztratil“ foťák. Hrůza, děs, studený pot na čele, tep jakobych vypil jeden litr Raki na ex. Přeběhl jsem kontrolou (ani mě nehonili ) a našel kontakt Neckermanu. Ikdyž jsem byl úplně mimo, uklidnila mě, že to není problém. Zašla pro jinou kolegyni a ta mi už jen oznámila, že taxikář už jede a dá mi foťák. Opravdu, za pár minut přijel taxikář a s úsměvem na tváři mi předává foťák = super. Myslím, že s českou cestovkou by se mi to nestalo. Cesta letadlem v pohodě, ale pak zase překvapení. Za prvé jsem nemohli najít místo, kde se kupují jízdenky na vlak v Lipsku na nádraží, protože je to jedno velké nákupní centrum. Nakonec se povedlo a pozor! Jízdenka stála 1500,- Kč/osobu. Mysleli jsme si, že pojedeme zřejmě německým kvalitním vlakem. Ael to byl taky částečně omyl. Jeli jsme sice z Lipska do Drážďan německým super vlakem. Tam jsme ale nasedli do českého a ten vypadal takto: vstoupili jsme do něj a ihned jsme pocítili obrovskou vlhkost a neuvěřitelnou teplotu ve vlaku. Všichni lidé byli totálně mokří, rychle dýchali a jen tak polehávali. Někdo z nich dokonce řekl: Welcome to hell, což v překladu znamená Vítejte v pekle a opravdu to odpovídalo. Takové horko jsem v životě nezažil, a proto chci velmi poděkovat českým drahám za to, že vyslali vůz, ve kterém nelze otevřít okna, protože je „prý“ klimatizován. Klimatizace byla v běhu, plně funkční, ale bohužel nefoukala studený vzduch. Výborně, po příjezdu domů musela být přítelkyně převezena sanitkou do nemocnice, protože k večeru zkolabovala a nemocnice potvrdila přehřátí organizmu. Na Krétě se chráníme, jsme v pohodě a české dráhy nás málem stojí život . Tímto jim znovu děkuji za zkušenost – už budu zjišťovat, co jede za vlak.

rozbřesk svítání hotel na nádraží – dívka na nádraží – muž