4.den ve Španělsku

**4. DEN VE ŠPANĚLSKU – ÚTERÝ _ TOSSA DE MAR, BLANES**

**TOSSA DE MAR**

Costa Encantada – Tossa de Mar 14 km 30 minut

Tossa de Mar – Blanes botanic Jardines 18 km 22 minut

Blanes – Costa Encantada 9 km 26 minut

Σ km za celý den 41 km

Je hnusně. Vstáváme okolo osmé hodiny ranní a opět typické ranní procesy. Během snídaně se domlouváme kam pojedeme, a já stanovuji prvně Tossa de Mar, a odsud pak Blanes, popřípadě ještě zahrady v Lloret de Mar, podle času. Protože kdyby bylo hezky, tak se můžeme v Tosse vykoupat, a tak s sebou bereme i koupací potřeby. Proto ta variabilita výletu.

Vyjíždíme o půl jedenácté dopoledne do Tossy. Parádní cesta s výhledem na moře a pobřeží, začíná se to trhat a Oskar už taky leze na oblohu. Přijíždím k prvnímu parkovišti, ale tady by se muselo platit, tak hledám další. Projíždíme okolo Vil-la Romana a v těch uličkách už se mi to nelíbí, tak otáčím auto a snažím se najít někde něco jiného. Vjíždím do uličky u řeky (u jaké řeky, když tam není žádná vasrůvka?) a nacházím volné tympl. Prvně ale zjišťujeme, jestli tam někde není cedule se zákazama či něčím podobným. Od křižovatky ke křižovatce je ulice prostá značek, tak se balíme a vyrážíme. Prvně bereme útokem informační centrum a nezbytnou mapu, pak se vydáme k vykopávkám Vil-la Romana, o kterých jsme se nikde dopředu nedozvěděli. Nevadí, doma budu zjišťovat. Po projití památky odlovuji kešku a ukládám zde TB želvu, kterou už slibuji uložit delší dobu. Konečně se daří a želvička může putovat. Procházíme částí starého města a dostáváme se k hradu. Tedy původně jsem myslel, že je to hrad, ale jedná se vlastně o opevněné staré město. Tak vyhópneme na hradby a jdeme na obhlídku. Vylezeme až k majáku a pak dál. Chci jít i na vyhlídku nad mořem okolo parádní zátoky pod ní, a pak možná bude i koupání. Staré město je rozsáhlé a tak nám nějakou dobu trvá, než ho projdeme. Potom se vypravíme po cestě vzhůru. Zdena to asi v polovině vzdává, a že na nás počká na schodech ve stínu. Bere si vodu a usedá a my po cestě nahoru lópeme kaktusové fíky. Tedy prvně Laďa, pak i já. Ruky máme plné ostnů, ale snad půjdou nějak ven. Nahoře to otáčíme, po cestě bychom totiž došli do Lloret de Mar, a to my nepotřebujeme. Vyzvedáváme Zdenu a jdeme hledat nějakou hospodu s tím, že po obědě se vykoupeme v té příjemné zátoce, kde jsme viděli ve vodě asi 11 lidí. Procházíme po nábřeží a hledáme nějakou hospodu. Furt někomu něco nevyhovuje, především ale jídla jsou drahá. Když tedy projdeme i uličky uvnitř města, vracíme se nakonec na nábřeží a usedáme do jedné hospody, kde si dáváme oběd. Nebylo to špatné, ale ceny jsou podstatně vyšší než „u nás“. Po obědě to ale na koupání nevypadá, tak balíme a vyrážíme do zahrad v Blanes.

Když nacházíme vstup do botanické zahrady, je zde cedule, že parkoviště je o 300 metrů dál. Bohužel jsme ho nenašli a tak to po třista metrech otáčíme a vracíme se na parkovišťátko u vchodu, které je snad určeno pro návštěvníky. Jdeme koupit vstupenky, kde ke vstupnému dostáváme nějaké slevové kupony, a to do zahrad v Lloret de Mar a na nějakou loď. A to i k důchodcovskému vstupnému. Procházíme zahradu a rozhodujeme se, že do zahrad v Lloretu už nepůjdeme. Jen jde o to, jestli nebyly hezčí. U parkoviště odlovuji další kešku, kdy se o to trnité křovisko vcelku slušně podrápu. Odjíždíme a když už máme při ruce zříceninu Sant Juan, najíždím k této zřícenině. S Laděm vystoupáme nahoru, Květa se Zdenou zůstávají u zábradlí a čučijó na moře. Já zatím odlovuji další keš, do které vkládám prasátko lásky, které má putovat do Paříže, a pokračujeme do Lloretu.

Nachystáme večeřu a jdeme spát, musíme se připravit na zítřejší Gironu a další historická městečka v okolí.

Tossa de Mar je španělské městečko v Katalánsku vyhledávané turisty, ležící v provincii Girona na pobřeží Costa Brava asi 95 km severně od Barcelony a 100 km jižně od hranic Francií. Leží na konci silnice vedoucí po okraji srázu. Žije zde asi 5.000 obyvatel. Úzké uličky kolem typických kamenných domů ve staré části města lákají k procházkám. Nabízí se také návštěva majáku či mnoha historických budov a kostelů. Atmosféru dokreslí stylové restaurace nebo originální kavárny s příjemným večerním posezením spousta obchůdků.

Tossu založili v 8. století př. n. l. římští kolonizátoři z Benátek. Během pár let se stala důležitým opěrným bodem římského impéria a sehrála významnou úlohu v tzv. Punských válkách jako základna a opěrný bod Augustovy armády. V období stěhování národů její moc a význam postupně upadal. Další rozvoj je spojen až obdobím tzv. reconquisty v 15. století, kdy se Tossa stala sídlem významného šlechtického rodu Torresů de la Maresme. Z tohoto období pocházejí také pozůstatky velkolepého hradu. Během protihabsburského povstání v roce 1749 byl hrad pobořen, význam Toss postupně upadl a centrum Katalánska se přesunulo do Barcelony. Hrad a celá Tossa se postupně přeměnila v bezvýznamnou rybářskou osadu. Její další rozkvět nastal až v s rozvojem turismu v 90. letech 20. století.

Tossa de Mar je jediné město na katalánském pobřeží, kde zůstalo opevnění zachováno v takovém rozsahu. Tato opevněná nejstarší část města se nazývá Villa Vella. Teprve v patnáctém století se město začalo rozrůstat mimo své hradby. Historie města ovšem sahá mnohem dál do minulosti. Archeologové věří, že oblast byla nepřetržitě osídlena od neolitu. Ve 4.století před n.l. se objevují Ibérové, které pak v 1.století před n.l. střídají, či spíš podrobují Římané. Pro svoji strategickou polohu se římská Tossa rozvíjela po následující 4.století. Komplex Villa Vella s opevněním v podobě jak jej vidíme dnes, se začal budovat někdy ve 12.století. Ve středu byl postaven hrad a město se stalo jedním z nedůležitějších center v Katalánsku.

Na pobřeží jsou celkem tři pláže, centrální Platja Gran s kompletním turistickým zázemím, La Mar Menuda na sever od ní a třetí roztomilá Es Codolar přímo pod hradbami. Voda v moři je průzračně čistá, příznivcům šnorchlování stačí udělat z pláže pár temp k útesům a ocitnou se v ráji mezi mořskou havětí.

VILLA ROMANA – ŘÍMSKÁ VILA Z AMETLLERS Tento venkovský dům z 1. století př.n.l – 6. století n.l. patřil k římské provincii Tarraconensis. Skládá se ze dvou částí: venkovskými a rustikální. Můžeme si udělat představu o jeho velké hodnotě tím, že zde byly mj. nalezeny pozůstatky lázní, systému ústředního topení, různé mozaiky a lisovny ovoce s příjmy ze šťáv z rozdrceného ovoce (pravděpodobně se zde nalezly v lisovně nějaké peníze – pozn. autor). Fragmenty mozaiky, štuky a několik prvků soch svědčí o bohatství majitelů vily. Keramické vázy jsou důkazem obchodu se státy Středozemního moře. Zemědělské nástroje, ryby nářadí a tkalcovské stroje zase odhalují zemědělskou a rybářskou činnost. Každodenní život představují další vykopané předměty, jako jsou vlásenky, malé lžíce ze slonoviny a nádobí.

**BLANES**

Letovisko Blanes je jakousi třešničku na dortu nazvaném Costa Brava, je to jedno z nejhezčích míst ležících na rozhraní dvou pobřeží, Costa Bravy a Costa del Maresme. Leží na nejjižnějším cípu vyhlášeného pobřeží. Dále na jih od Blanes už se rozkládá Costa Dorada. Zajímavé městečko s necelými 30 tisíci obyvateli. V centru se nachází gotický farní kostel Santa María ze XIV. stol. s nádherným barokním oltářem poblíž šestiboká gotická kašnu Fuente de Prades. V blízkém okolí stojí za návštěvu botanická zahrada Mar i Murtra s více než 7000 druhů exotických rostlin, která se rozkládá na okrajích útesů nad mořem – pěšky 10 minut od přístavu, nebo z centra veřejnou dopravou (linka č. 3).

Výhodná poloha na pomezí dvou známých španělských rekreačních oblastí, krásné pláže, kvetoucí botanické zahrady a desítky památek – to vše jsou důvody, proč je Blanes tak častým cílem turistických cest. Příjemné městečko Blanes, které založili Římané, se choulí v malém zálivu mezi skalami Sa Palomera a Santa Anna. Návštěvníkům nabízí nejen ideální klimatické podmínky a krásné písečné pláže, ale i mnoho dalších zajímavostí. Každý den se například ve zdejším přístavu koná nezapomenutelný rybí trh. Vůně rybích specialit se pak line z mnohých restaurací. Těmi je ostatně Blanes proslavené.

Tím hlavním, co do Blanes žene turisty, je příjemné podnebí a úžasné pláže. Vždyť průměrná roční teplota je 16°C (v létě okolo 30°C), slunce svítí po většinu roku a prší pouze zřídkakdy. Blanes má čtyři kilometry různých pláží, od velkých písečných plání příjemné zátoky. Některé pláže byly v minulých sezónách oceněny modrou vlajkou, tedy symbolem nejvyšší kvality.

Na své si v Blanes přijdou také milovníci přírody, protože zde naleznou dvě vzácné botanické zahrady. První z nich, zahradu Mary Murtra, založil Karl Faust po roce 1924 a dnes ji navštíví kolem 300 tisíc lidí ročně. Na patnácti hektarech roste přes 4000 druhů rostlin. Nejcennější je sbírka kaktusů a sukulentů z nehostinných končin jižní Afriky a Střední Ameriky. Kromě toho zde bují i palmy, cypřiše a eukalypty ze všech koutů světa nebo kapradiny z katalánských hor. Druhou zahradu, Pinya de Rosa, založil dr. Fernando Riviere de Caralt nedlouho poté, co zde v roce 1945 zakoupil pozemek. Vytvoření zahrady si vyžádalo roky tvrdé dřiny. Sbírka rostlin se přitom stále rozšiřuje a dnes obsahuje více než 7000 druhů zelených krásek.

Prostory této botanické zahrady, která se rozkládá na ploše asi 4 hektarů, jsou rozděleny do tří různých rostlinných pásem biosfér: subtropické, mírné pásmo a středomořské oblasti. Zahrada byla prohlášena za kulturní poklad národního zájmu katalánské regionální vlády. Je zde přibližně 7.000 různých exotických druhů rostlin. Zahrada nabízí nádherný výhled na moře a pláž Da Cala Sa Forcanera, pláž, která je přístupná pouze lodí.

Zahrada se rozkládá na svazích úctyhodné hory San Juan , jehož vrcholem jsou zříceniny hradu a kaple, obě známé také jako „San Juan“. Jméno je evokující a poetické má určité konotace.

V průběhu několika desetiletí od roku 1920 pan Faust transformoval staré vinice a pustinu v to, co je dnes Botanická zahrada. Počet druhů pěstovaných v zahradě je značný a v roce 1950 měla zahrada více než 2500 různých druhů. Dnes množství exotických rostlin přesahuje 7.000. Zahrada Mar i Murta není určena jen jako live show exotických rostlin, ale studují se zde a aklimatizují na středomořské klima rostliny z celého světa. Aklimatizace z mnoha různých exotických zelenin probíhá vědecky podle zpracované předběžné studie. V různých částech zahrady jsou různé po geologické, srážkové, teplotní a sluneční poměry a podle toho se hledá správná poloha pro každou rostlinu.

KAŠNA FUENTE DE PRADES Gotická kašna byla postavena na počátku patnáctého století a je neocenitelným kusem gotické architektury, kterých je několik příkladů.

STRÁŽNÍ VĚŽ SANT JOAN Blanes potěší i milovníky historie, protože v letovisku je k vidění mnoho zajímavých staveb, například strážní věž v areálu Sant Joan. Byla postavena v 16. století, kdy Blanes začala trápit hrozba pirátských nájezdů. Proto zde vyrostla mohutná věž, ze které bylo vidět na míle daleko, a lupiči už neměli takovou šanci připlout k městu nepozorovaně. A Blanes mohlo dál nerušeně vzkvétat…