Pohoří Rodopy u hranic s Řeckem je masiv dlouhý asi 240 kilometrů a široký téměř 100 kilometrů. Bulharská část pohoří zaujímá plochu okolo 14,7 tisíce km2. Nejvyšší horou je Gajdam Perelik s výškou 2190 metrů nad mořem.
Rodopy jsou ohraničeny údolím řeky Mesty na západě a jihozápadě, řeky Marice na severu a severovýchodě a Jadenice na severozápadě. Představují labyrint hřebenů, mohutných kotlin a hluboko zaříznutých údolí se složitým vodním systémem a tak pohoří Rodopy patří mezi nejkrásnější pohoří Bulharska. Silnice většinou kopírují značně členitý terén rozdělený množstvím bočních údolí.
Pohoří Rodopy
Rodopy netvoří jedno souvislé pohoří a nejsou příliš vysoké, pouhých 5% území přesahuje výšku 1600 metrů. Jsou však velmi různorodé.
První písemné zmínky o osídlení této oblasti thráckými kmeny najdeme již v Iliadě. Oblast je také spojena se jménem mýtického Orfea. V období turecké nadvlády bylo však zdejší obyvatelstvo více než kdekoliv jinde vystaveno pokusům o asimilaci. Na druhé straně dnes právě v Rodopech žije jedna z největších tureckých menšin. Rovněž v mnoha malých vesničkách tak najdeme mešity s minarety vedle ortodoxních kostelíků. Někteří obyvatelé se zase hlásí k řecké národnosti, takže etnická struktura je velmi pestrá.
Krásná řeka v pohoří Rodopy
Pohoří Rodopy se dělí na Západní Rodopy a Východní Rodopy.
Západní Rodopy
Západní část je řidčeji osídlená, mezi vesnicemi jsou mnohakilometrové vzdálenosti. Žijí zde jak křesťané, tak muslimové, ale hlavně to jsou všechno Bulhaři. Největší město je Smoljan.
Východní Rodopy
Východní část Rodop je osídlena relativně hustě. Vesničky jsou malé, ale je jich hodně. Národnostně převažují Turci vyznávající Islám. Centrem této oblasti se stalo město Krdžali.
Nejlepším východiskem pro cestu do srdce pohoří je Plovdiv, ze kterého je také severní část pohoří dobře viditelná.
