Převážná část obyvatel Bali jsou hinduisté (95%). Balijský hinduismus – agama hindu Bali se liší od indického, ale uctívá též trojici Šiva, Brahna a Višnu. Dále uctívá bohyni smrti Durgu, bohyni moudrosti Sarawatí, boha Slunce a další.
Místní obyvatelstvo žije velmi zbožným způsobem života, náboženství je pro ně neoddělitelnou součástí života. Tradiční hinduistická víra ovlivňuje život na ostrově natolik, že všudypřítomní bohové jsou jeho nedílnou součástí. Tím se vysvětluje obdivuhodných údajně až sto tisíc chrámů, které na Bali existují. Hinduistické chrámy jsou roztroušené na různých místech, v terasách rýžových polí, na hřbitovech, uprostřed lesů, v jeskyních, na tržnicích, na plážích, ve městech i v každé vesnici. Malá svatyně je v každé domácnosti i v každém hotelu, někde i ve všech pokojích. Ve vesnicích bývají obvykle tři chrámy – Chrám předků, Chrám ochránců a Chrám mrtvých. Nejdůležitější a na nejčestnějším místě stojící je Chrám předků. Stojí co nejblíže k horám. Chrám mrtvých stojí co nejblíže k moři. Balijský chrám je tvořen 2 – 3 nádvořími, které ohraničují zdi. Vstupní brány mají charakteristický tvar vertikálně rozštěpené věže. Vlastní svatyni představuje vnitřní dvůr. Oltáře mají několikastupňovité doškové stříšky, jejichž počet musí být lichý. Každá rodina vlastní svou malou soukromou svatyni, v níž uctívá bohy a duše zemřelých předků.
Slavnosti v jednom z chrámů v komplexu Besakih
Balijský hinduismus je silně ovlivněn buddhismem. Balijci věří, že celý ostrov obývají nadpřirozené bytosti. Každý den jim přinášejí na zem či na oltáře tzv. obětiny – to jsou malé misky z palmových listů s rýží, s květinami, s vonnými tyčinkami. Balijci věří, že se jejich předkové nepozorovaně vracejí zpět do domů, kde žili a své bývalé rodiny ochraňují. Proto jim přinášejí v košíčcích z palmového listí květiny, čerstvé ovoce nebo pár zrnek rýže. Přinášení obětin je na Bali každodenní rutinou. Běžné je i vyhledávání šamanů se žádostí o pomoc při řešení složité životní situace, ale také například pro kontrolu počasí.
Balijské obětiny bohům
Každý den na Bali uvidíte spoustu žen (jedná se výhradně o ženský úkol), kterak vynáší z domu připravené obětiny, roznáší je po všech svatyních v domě a jeho okolí, po položení každé v nich zapálí vonnou tyčinku a lehkým pohybem ruky nechají vůni vzhlétnout k nebi, po čemž se krátce pomodlí a pokračují k další svatyni, kde provedou stejný rituál. Tím, že je vůně vynesena do nebe, je upozorněn příslušný dobrý či zlý bůh na to, že může sestoupit a najíst se esence obětiny, čímž její posvátnost zaniká a obětina (ač z pohledu Evropana velice hezká a většina turistů je hezkých barevných a voňavých mističek líto) je ponechána svému osudu – zpravidla je sežrána kočkami, psy, ptáky, či pošlapána na zemi či rozježděna auty. Povšimněte si, že pro dobré bohy jsou obětiny umisťovány na oltáře, kdežto zlým bohům se pokládají na zem. Tento rituál se na Bali praktikuje už stovky let v takřka nezměněné podobě a o to kouzelnějším a silnějším zážitkem je pro každého, kdo se na chvíli zastaví a Balijce u něj sleduje.
Pura Besakih – největší a nejposvátnější hinduistický chrám Bali
Ostrované chovají ve velké úctě posvátnou horu a sopku Gunung Agung. Hora je pro Balijce posvátná nejen kvůli výšce, místní k ní mají respekt hlavně pro její aktivitu (sídlí v ní hlavní balijské božstvo). Zhruba jednou za sto let začne soptit a ničí na co přijde. Naposledy to bylo vroce 1963, v termínu oslav Svátku největší oběti, nejdůležitějšího balijského obřadu, který se koná jen jednou za století v nejdůležitější chrámu Pura Besakih, stojícího na úbočí posvátné hory Agung. Podle něho se řídí vše i stavby ostatních chrámů nebo celých vesnic. Ve skutečnosti je Besakih komplex třiadvaceti chrámů, stojícího na sedmi terasách a součástí každého z nich jsou desítky dalších staveb a svatyní různého stáří a velikosti (nejstarší byl údajně založen v 8. století), Balijci ho považují za matku všech chrámů a hlavní hinduistický svatostánek. Všechny chrámy ožívají jen o velkých svátcích. Tehdy ženy zkrášlí hlavní chrám obětními koši s ovocem naskládaným do úhledných pyramid, které přinášejí na hlavách. Vše se topí v barvách, voní santalovými tyčinkami a zní monotónní hudbou gamelanu.
Gamelanová hudba
O Bali se říká, že je ostrovem bohů, duchů a démonů. Dobré duchy Balijci oslavují, před zlými obehnali své domy zdí a u vchodů postavili zídky, aby zlým silám zabránili vstupu. Tradiční balijské obydlí, vlastně skupinka staveb zvaných kampung, se v ničem nepodobá evropskému. Jednotlivé domy jsou rozmístěny podle pomyslné osy spojující posvátný Agung s mořem, přičemž čestná strana je vyhrazena pánovi domu.
Ochránce Barong
V návaznosti na balijské tradice se i pohřební zvyky Balijců liší od zbytku světa. Ceremonie, neboli Ngaben, usnadňuje nebožtíkovi cestu na onen svět. Příbuzní neuroní jedinou slzičku, protože jejich blízký pouze na chvíli odešel a brzy se s ním znovu shledají. Za každého zemřelého postaví rodina na pláži věžičku z papíru a dřeva. K životu patří ale i veselí. Pravidelně v červenci létá nad pláží Sanur mnoho papírových draků. V rámci náboženského festivalu mají doručit zprávy hinduistickým božstvům.
Nejvíce navštěvovaný je mořský chrám na skále v moři Puri Tanah Lot. Stále obydleným chrámem příslušníky královských rodin je Puri Agung a Puri Anyar. Hlavním chrámem místní královské dynastie až do konce minulého století je chrám Puri Taman Ayun. Celý je obehnán vodním příkopem. Dalšími významnými chrámy jsou horský chrám království Tabanan – Puri Luhur Batukau (Batu Karu), Gunung Kawi v Tampaksiring – deset svatyní/hrobů vytesaných do skalních bloků, Tirta Empul v Tampaksiring – chrám s posvátnými prameny s léčivými účinky známými od 10. století, Puri Ulum Danu Bratan – chrám ze 17. století zasvěcený bohu vod s jedenáctistupňovou střechou v jezerní oblasti Bedugul a mnoho dalších.
Goa Lawah (netopýří chrám)
Náboženství na Bali tedy opravdu není jen přežitkem či něčím, na co si vzpomenete (třeba) v neděli. Je to něco, co zcela prostupuje životem lidí, ovlivňuje to jejich každodenní činnosti (uvažte, že se Balijci radí se svými duchovními o tom, kterou činnost je dobré vykonávat ve kterém dni – kdy stavět dům, kdy obdělat políčko, kdy udělat některou z ceremonií, ale např. také kdy počít dítě) a s čím jsou lidé svázáni způsobem, který je pro nás Evropany něco naprosto nepředstavitelného. O to větším zážitkem je, když si během svého pobytu uděláte na chvíli čas, zastavíte se a budete sledovat místní při jejich každodenních činnostech. Zjistíte, že na Bali lidé opravdu žijí úplně jinak než my a že se rozhodně nedá říct, který ze způsobů života je ten lepší.
Souboj čarodějnice Rangdy a dobrého boha Baronga
Je nutné ještě doplnit také to, že Balijci na svém náboženství jak moho získávají tak také mnoho ztrácí. Za sebe musím říct, že Bali je pro mne zajímavé hlavně a především právě kvůli zvláštní místní formě hinduismu a lidem, kteří jím žijí. A jelikož v tom nejsem sám, Bali je po celém světě známé právě pro svou zvláštní duchovní atmosféru. Na jednu stranu tak toto náboženství láká cestovatele z celého světa, kteří chtějí na vlastní oči (a hlavně také nos – Bali nádherně voní!) zažít a vidět prastaré rituály v jejich původním a stále stejně duchovně důležitém provedení, čímž Bali vydělává veliké peníze. Na druhou stranu to na Bali přináší celou řadu problémů, kdy těmi největšími jsou asi znečištění odpady (s čímž si asiaté obecně nevědí moc rady) a silná přelidněnost (neboť se na Bali hrnou davy z jiných částí Indonésie, které zde hledají lepší živobytí). A důležité je také zmínit, že sami Balijci z turistického ruchu sice těží, ale zdaleka ne tolik, kolik by mohli. Hodně peněz z Bali totiž utíká jak do zahraničí tak do celé Indonésie (proto také vláda v jinak muslimské zemi toleruje tento dosti izolovaný hinduistický ostrůvek) a místní z nich vidí jen malou část. Problém je totiž v tom, že díky jejich náboženství, které sice přináší řadu pozitiv, jsou jen těžko zaměstnatelní, neboť málokterý zaměstnavatel je schopen tolerovat časté ceremoniály a svátky, které Balijci jednoduše musí slavit a zaměstnavatelé jim to musí umožnit. Proto v turistickém ruchu pracují nejčastěji Javánci a obyvatelé jiných částí Indonésie.
Pokud však od těchto problémů odhlédneme, zjistíme, že Bali a život na něm, je pro nás opravdu velice exotický a každý člověk, který na Bali jede poznat jinou kulturu, rozhodně z ostrova bohů nebude odjíždět zklamán. Balijci se přecijen řídí tím, že něco na jejich způsobu života asi bude zajímavé, když kvůli němu lidé investují obrovské peníze a cestují přes půl zeměkoule, jen aby to viděli na vlastní oči. Mají pravdu a nezbývá než doufat, že jim toto přesvědčení vydrží co nejdéle…
