Kilimandžáro je nejvyšší hora Afriky, jejíž vrchol zůstává trvale pokryt sněhem. Skládá se ze tří sopečných kuželů: Kibo, Mawenzi a Shira. Kiba je nejmladší a zároveň nejvyšší, dosahuje výšky 5 895 m. Mawenzi má 5149 m a je nejstarší a Shira je nejmenší, má pouhých 3 962 m.
Kilimandžáro leží jen 320 kilometrů od rovníku, blízko hranice s Keňou. Název hory ve svahilštině znamená „lesknoucí se hora“. Hora se opravdu jakoby leskne. Způsobuje to, že úpatí je v tropech, ale vrchol má polární klima. Celý masiv je 100 km dlouhý a 75 km široký. V krajině je osamocený, takže působí mohutným dojmem.
Je součástí Národního parku Kilimandžáro, založeného v roce 1973. Národní park byl vyhlášen památkou přírodního dědictví UNESCO.
První zmínku o Kilimandžáru můžeme najít ve spisech alexandrijského zeměpisce a astronoma Ptolemaia i v záznamech čínských obchodníků asi ze 14. století. První Evropan, který spatřil Kilimandžáro, byl pravděpodobně křesťanský misionář Johann Rebmann v roce 1848. První Evropan, který vystoupil na vrchol byl v říjnu roku 1889 německý profesor geologie Hans Meyer.
Co nabízí národní park Kilimandžáro (Kilimanjaro)
Hora má vlastní mezoklima a několik vegetačních stupňů. Podnebí je rozmanité, jsou zde rovníkové i arktické podmínky. Úbočí hned nad savanou jsou odlesněná a slouží zemědělství. Zhruba od výšky 2000 metrů žije nejvíc živočichů. Ve výšce 3500 metrů rostou hlavně vřesy a mechovníky. Pod hranicí sněhu a ledu je alpská flora.
Stav divoké zvěře se v posledních několika letech dramaticky snížil. Na svazích hory bývala stáda zeber, pakoní, gazel, buvolů, impal. Dnes zde uvidíme jen několik lesoňů a buvolů, ve stepi pár gazel, ojediněle uvidíme lva nebo leoparda.
Každý, kdo navštíví Tanzanii, by měl Kilimandžáro alespoň vidět zblízka, pokud na horu nechce přímo vystoupit. Když zaplatíte, tak se s průvodcem a povolením dostanete na vrchol bez horolezeckých pomůcek.