Letecká doprava
Z celkových 18 letišť, které na Srí Lance jsou, je pouze jedno z nich mezinárodní. Jedná se o Colombo International Airport (známé pod názvem Letiště Bandaranaike), které leží 35 km severně od Colomba (kousíček východně od letoviska Negombo). Jediný terminál odbavuje jak mezinárodní, tak vnitrostátní lety. Mezi Colombem a letištěm funguje železniční i autobusová doprava.
Letiště v Colombu s letadlem společnosti Srilankan Air© paul prescott / Shutterstock.com
Abychom vám ale nelhali, na Srí Lance se nedávno otevřeno druhé mezinárodní letiště v Mattale (s názvem Rajapaksa, ale je známé také pod názvem Hambantota international airport), které se teprve rozrůstá a teprve se zde chystají známí dopravci.
Druhé nejfrekventovanější letiště je Jaffna, ale to slouží pouze pro vnitrostátní a vojenské lety.
Železniční doprava
Železniční síť Srí Lanky má délku přibližně 1449 km. Železnice má 4 hlavní trasy:
- Colombo – Kandy – Nuwara Eliya – Badulla
- Colombo – Galle – Matara
- Colombo – Polonnaruwa – Trincomales
- Colombo – Anuradhapura – Vavunia
Na každé trase jezdí vlaky jen několikrát za den, i několika hodinová zpoždění nejsou ničím výjimečným, vagóny jsou hodně staré a jízda pomalá. Jízdné je však velmi levné. Nezapomeňte na to, že železniční síť na Srí Lance vybudovali Britové v době, kdy Srí Lanka patřila správně pod Británii. Faktem je, že od té doby se na železnici na ostrově nic moc nezměnilo 🙂 Přesto vám ale cestování vlakem mohu jen a jen doporučit, protože vlaky jezdí nádhernými scenériemi, především v horách. Trasy z Colomba do Kandy a z Kandy směrem do Badully jsou opravdu božské!
Vlaky mají tři třídy:
- první třída je klimatizovaná
- druhá třída má ventilátory, které však ne vždy fungují, polstrovaná sedadla a k dispozici je WC
- třetí třída je srílančany nejvíce využívána a často přeplněná, na sezení jsou zde jen dřevěné lavice, na které je potřeba místenka.
Ne všechny vlaky však mají k dispozici všechny třídy, první třídu mají jen vlaky InterCity na trase Colombo – Vavunia a Colombo – Batticaloa. Druhá třída by měla být k dispozici u všech vlaků, ale přes to na některých spojích jezdí pouze třetí třída.
Cesta vlakem na Srí Lance je velký zážitek
V první třídě, na trase z Colomba do Kandy a Badully je pro turisty k dispozici více prosklený vyhlídkový vůz (tato trasa totiž patří mezi nejkrásnější na světě), místa v něm je potřeba předem rezervovat. Rezervace je možná i přes internet. Rezervovat je možno i spací vozy v první třídě několika nočních spojů. Jízdenky i místenky se kupují na nádraží. Bohužel rezervace jízdenek na první třídu je poměrně problematická a nám se nepodařila. Cestovali jsme tak druhou třídou (zakoupit na nádraží lístek není problém) a ta byla naprosto dostačující a zcela bez problémů, takže nezoufejte. Výhledy si užijete i tak a ušetříte. První třída vyjde totiž podstatně dráž, třebaže to nejsou nijak zásadní sumy.
Co bývá problémem je situace, kdy jízdenku kupujete mimo hlavní turistická centra. My jednou na vlak do Kandy nastupovali po cestě v jednom malém provinčním městě a koupit lístek byla opravdu bojová hra, protože prodavač neuměl anglicky ani slovo, jízdní řád nebyl k dispozici a tak se nám lístek podařilo koupit až po asi 15 minutách domlouvání rukama-nohama. Pak nastal druhý problém, a to zjistit, ze kterého nástupiště nám jede vlak 🙂 Nebyli jsme totiž schopni identifikovat ani to, ve kterém směru náš vlak vlastně pojede. A jelikož vlaky jsou značené jen opravdu sporadicky, museli jsme při každém přijíždějícím vlaku zbystřit a zjišťovat, jestli náhodou nejede tam, kam chceme. Ale zvládli jsme to, tak to určitě zvládnete také 🙂
Jízdní řády a ceny naleznete na stránkách srílanských drah.
Autobusová doprava
Autobusem se na Srí Lance dostanete téměř kamkoliv a místní i dálkové spoje jezdí poměrně často. Jediný problém jsou neexistující jízdní řády, takže vám nezbude nic jiného než se postavit na zastávku (pokud ji tedy najdete :-), protože mnohdy zastávky nejsou označeny) a počkat, až autobus pojede. Obecně však není problém s tím, když se postavíte k cestě a budete mávat na projíždějící busy, obvykle vám zastaví. Jen pozor, bus zpravidla nezastaví zcela, naskakuje se zde za jízdy 🙂
V každém autobuse je řidič a výběrčí, který za jízdy vybírá od cestujících jízdné. Výběrčí se vás obvykle bude snažit natlačit co nejvíce do vozu, aby se do busu vešli další lidé. Na Srí Lance jsou lidé zvyklí se mačkat, takže počítejte s tím, že cestování v buse bude velmi často vypadat tak, že se budete s ostatními cestujícími lepit ve velmi intimních pózách 🙂 To vše pak v rytmu typických indických rytmů, které každý řidič hned po rozjetí zapne, nezřídka i s videoklipem promítaným na televizi v přední části busu.
Autobus na Srí Lance – pozor na ně!© Val Shevchenko / Shutterstock.com
Na cestování busem (ale platí to i pro vlaky) je prima to, že si nemusíte kupovat žádné občerstvení na cestu. V každé větší zastávce do busu naskočí prodejci všeho možného, na co si jen vzpomenete, bus projdou a vy si u nich budete moci koupit vše, na co budete mít zrovna chuť. Specifikem autobusů jsou pak autobusová nádraží, která jsou úžasná tím, že se zde předhánějí naháněči (zpravidla se jedná o výběrčí), kteří vykřikují názvy stanic, kterými pojede jejich bus. Problém je, že názvy vykřikují tak rychle a tak specificky, že obvykle nebudete mít šanci vůbec poznat, co říkají 🙂 Nám to často připomínalo hudrování krocanů 😀
Cestování busem na Srí Lance je prostě zážitkem sám o sobě a rozhodně stojí za to tento způsob cestování zkusit.
Na Srí Lance jezdí tři druhy autobusů:
- červené státní autobusy
- bílé státní dálkové autobusy (bez klimatizace)
- bílé soukromé dálkové autobusy (s klimatizací)
Červené autobusy jsou velmi levné, velmi pomalé, ve špatném stavu a jejich řidiči jsou považováni za jedny z nejhorších. Obvykle bývají také velmi přeplněné, místa za řidičem jsou určena pouze pro mnichy, druhá řada je pak vyhrazena pro těhotné ženy (pobaví vás nápis „Pregnant mothers“ – tedy „těhotné matky“, bezdětné těhulky zde asi mají smůlu 🙂 ) a invalidy.
Bílé státní autobusy spojují velká města. Tyto autobusy jsou rychlejší než červené, i přes to, že také zastavují i na znamení, mimo zastávky. Za větší zavazadlo zde zaplatíte stejnou částku, jako za osobu.
Bílé soukromé autobusy jezdí také jen mezi většími městy, ale jsou menší než státní autobusy. Zatavují také kdekoliv, na mávnutí, také Vás nechají kdekoliv vystoupit, jízdné však zaplatíte až do nejbližšího města. Jízdné je v těchto autobusech dražší než v těch státních.
Všechny dálkové spoje dělají vždy po 2 hodinách přestávku, kdy si můžete dojít na WC nebo koupit občerstvení.
Osobně jsem barvu busů moc neřešil, když jel tam, kam jsme měli namířeno a měl rozumnou cenu, jeli jsme. Jen na delší přesuny se vyplatí jet expresními busy, jsou-li na dané trase nějaké (což bývá problém zjistit). Stejně tak, pojedete-li na trase např. Colombo-Galle (či naopak), vemte si bus, který jede po dálnici a neobjíždí ji podél pobřeží, tato trasa je totiž mnohem časově náročnější.
Nakonec si k busům dovolím ještě jednu poznámku, která nám bohužel cestování na Srí Lance lehce znechutila. Obecně je doprava na Cejlonu opravdu velice divoká a „asijská“. Byli-li jste někdy v Thajsku, Indonésii, Vietnamu atp., víte, o čem mluvím a nebudete zřejmě příliš překvapeni. Bohužel na Srí Lance je doprava posunuta z asijského chaosu na úroveň nebezpečného zacházení se zdravím a životy všech zúčastněných a na svědomí to mají právě řidiči busů. Autobusáci jsou zde totiž zcela šílení a dělají za volantem věci, které se neslučují s běžným mentálním stavem. Není problém, když autobusák začne předjíždět v zatáčce, kde absolutně nemá šanci vidět, zda něco jede v protisměru (což známe i z jiných zemí a bereme to sportovně). Problém je, že na Srí Lance to dělají pořád, a to i když je zcela jasné, že nemají kam uhnout, pokud v protisměru něco pojede. Opravdu často se nám tak stalo, že díky husté dopravě se v protisměru vyřítil náklaďák a jak řidič náklaďáku tak řidič busu skočili na brzdy a vyhnuli se tak tak či za cenu vytlačení některého vozidla mimo silnici (což není legrace, když na kraji silnice jezdí motorky, lidé na kole, chodí zde lidé a často zde jsou, zejména v horách, hluboké srázy). Havárie způsobené autobusy jsou na Srí Lance velice četné a proto zde opravdu velmi nedoporučuji půjčovat si motorku (a ani auto), je to opravdu nebezpečné. Nepovažuji se v tomto ohledu za člověka přecitlivělého, ale na Srí Lance jsme měli v řadě případů v autobuse opravdu strach a pohybovali-li jsme se po cestě pěšky, dávali jsme si opravdu veliký pozor na to, aby nějaký autobusák-úchyl nezpůsobil nebezpečnou situaci, která by nás mohla ohrozit. Údajně je to vše způsobeno tím, že někteří politici vlastní autobusové společnosti a policisté si netroufnou jejich řidičům dát pokuty – ti se tak naučili jezdit způsobem, který se na Srí Lance nelíbí ani místním, natož turistům zvyklým na spořádanou evropskou dopravu.
Taxi
Taxi služby fungují ve všech městech i na vesnicích. Taxi je možno si pronajmout i na celou dobu pobytu. Dobré taxi vám jistě doporučí hotelová recepce, kde vám také sdělí přiměřenou cenu. Taxíky obvykle nemají taxametr a je potřeba se na ceně s řidičem dohodnout předem (toto opravdu velice doporučuji prakticky všude na světě, protože jinak vás taxikáři často nebudou váhat oškubat až na kost 🙂 A podobný postup doporučuji i u jiných služeb, které si budete objednávat – ať už to bude jídlo v restauraci, ubytování či nějaký sport na pláži). Pokud plánujete delší trasu, snažte se domluvit slevu. Smlouvat na Srí Lance je běžné a žádoucí, cena se dá často snížit o desítky procent.
Řada turistů volí ten způsob poznávání Srí Lanky, kdy si objednají auto i s řidičem na delší dobu či celý pobyt a nechávají se vozit po celém ostrově. Nic proti tomuto způsobu cestování nemám (ačkoli vám neumožní cestovat busem/vlakem a poznat celou řadu krás ostrova a být více v kontaktu s místními, což je pro mne důležitá součást poznávání), jen je dobré upozornit na to, že je s řidičem nutné opravdu přesně dojednat všechny detaily. Tedy kromě toho, kam budete chtít jet, také to, kde bude řidič spát, co bude jíst a kdo to bude platit. Doporučuji tlačit na to, aby si řidič spaní zajišťoval sám a jídlo si hradil také sám. Není to nic špatného – většina hotelů má pro řidiče, kteří jim dovezou hosty připraveny pokoje (sice hrozné, ale místní jsou zvyklí na jiný standard než vy). Pokud řidiče chcete pozvat na jídlo, budiž, ale dejte si dobrý pozor na to, aby se z toho nestalo pravidlo, není-li to to, co chcete. Také doporučuji řidiči dást dostatečně brzy jasně najevo, že nechcete, aby vás vozil po prodejnách či hotelích, které jste si sami nevybrali. Řidiči z toho mají totiž provizi a vězte, že vám snad nikdy nedoporučí nic dobrého, vždy jen to, kde budou mít nejvyšší provizi. Brzy je to velice otravné, nehledě na to, že tím budete ztrácet čas. Dejte proto řidiči rychle najevo, že plán cesty udáváte vy a on se buď bude řídit vaším přáním a nebo si najdete někoho jiného…
Tuk tuk
Tato tříkolka s kapotou je na Srí Lance velmi rozšířeným dopravním prostředkem. Je nejlevnějším dopravním prostředkem, ale je vhodný pouze na kratší trasy. Na delší trasy není příliš pohodlný, nehledě na to, že budete celou cestu dýchat zplodiny ostatních vozidel. Obvyklá cena se pohybuje kolem 50-60 rupií. Připravte se, že budete muset cenu s řidičem smlouvat. Jízda tuk tukem je nicméně zážitek, o který byste se neměli připravit.
Počítejte s tím, že řidiči tuktuků a taxikáři jsou na Srí Lance největší šejdíři, kteří vás prostě budou chtít obrat a kteří vás obírat také budou. Jelikož nemáte šanci vědět, jaká je obvyklá cena v daném místě, tuktukáři vám nezřídka napálí astronomickou cenu, se kterou budete muset smlouvat. I když půjde v přepočtu na koruny o drobné, vždy smlouvejte. Jde o to, že turisté, kteří nesmlouvají, kazí cenovou úroveň pro všechny, protože tuktukáři budou přemrštěné ceny pro turisty považovat za normální a za nižší cenu už turistu nebudou chtít brát. K tomu ostatně došlo na mnoha místech Thajska, proto smlouvejte, smlouvejte a smlouvejte.
Tuk tuky© Anna Jedynak / Shutterstock.com
Orientačním měřítkem je 1km = cca 20-30 rupií, ale je to opravdu jen hrubě orientační a vždy bude záležet na konkrétní lokalitě. Pokud po vás ale po příletu na letiště budou chtít za cestu do Negomba 1500 rupií, buďte si jistí, že se vás snaží napálit, a to velmi 🙂
Smlouvání je klasické – usmívejte se, nehádejte se, řekněte tuktukáři polovinu ceny, než sám chtěl (obvykle je to poměrně blízko běžné ceně) a na té trvejte, maximálně jděte na 2/3 ceny, kterou po vás bude tuktukář chtít, a to už ve většině případů platíte opravdu hodně navíc. Když se mu to nebude líbit, poděkujte a jděte pryč. Uvidíte, že s cenou ještě určitě něco udělá 🙂 A když ne, nevadí, v okolí není jediný… Smlouvání je hra, tak to tak berte a nestresujte se jím!
Dopravní předpisy a doporučení
Na Srí Lance se jezdí vlevo, ovšem místní obyvatelé většinou jezdí v tom pruhu, ve kterém je víc volno. Maximální povolená rychlost v obci je 56 km/h., mimo obec 72 km/h. Všechny osoby ve vozidle jsou povinny být připoutány bezpečnostním pásem. Během dne se jezdí s vypnutými světly, po setmění musí být světla ztlumena nebo vypnuta v dobře osvětlených oblastech.
Nepsaným pravidlem na Srí Lance je absolutní přednost autobusů. Také se připravte na dorozumívání pomocí klaksonu. Troubení není na Srí Lance to samé jako v Evropě. Řidič, který na vás troubí, vám troubením nenadává, ale říká „pozor, jsem tady“. Proto i vy vždy zlehka zatrubte, budete-li chtít předjíždět, pojedete-li do nepřehledné zatáčky, budete-li míjet motocyklystu či pěší.
Půjčení auta na Srí Lance
Pokud se rozhodnete půjčit si vůz, budete potřebovat mezinárodní řidičský průkaz, speciální místní ridičský průkaz, který vydávají pouze v Colombu a věk minimálně 23 (někdy dokonce 25) let. Také budete muset v půjčovně předložit pas a složit zálohu. V některých půjčovnách po vás mohou chtít do zástavy také Vaši zpáteční letenku.
Půjčovny aut a motocyklů najdete jak na letišti, tak také ve všech větších městech a turistických centrech.
Vždy si pečlivě prostudujte podmínky smlouvy, rozsah pojištění a zjistěte, zda je v ceně pronájmu neomezený počet najetých kilometrů. Zjistěte stav nádrže a při převzetí auta zkontrolujte, zda má v pořádku základní výbavu (trojúhelník, náhradní žárovky, nářadí a lékárničku) a potřebné doklady.
Vzhledem k velmi špatnému stavu silnic a absolutnímu nedodržování dopravních předpisů, je vhodnější si auto pronajmout i s řidičem. V tomto případě si však určitě předem detailně domluvte stanovenou trasu a cenu. Cena za tuto službu navíc není zásadně dražší od půjčení auta.
Rozhodně vám půjčení auta moc nedoporučuji, a to i vzhledem k tomu, co jsem psal výše ohledně nebezpečnosti autobusů. Navíc jak při půjčení auta tak při půjčení motorky nezapomeňte na to, že mezinárodní řidičák není dostačující, policisté kontrolují, zda máte místní řidičský průkaz, který vám vydají v Colombu. Pokud jej nemáte, dostanete pokutu, jen to zasviští. Nehledě k tomu, že místní policie nebude mít problém vám napálit pokutu za cokoli dalšího, co je zrovna napadne. Jednoduše a prostě – řízení na Srí Lance odpovídá říkání si o problém, proto si to opravdu dobře rozmyslete.
