Festos je druhý nejzachovalejší minojský palác na ostrově Kréta, který se nachází prakticky v prostředku Mesarské nížiny. Jeho známější „bratr“, tedy palác v Knóssu, je stále dostavován a archeologické práce na něm nebyly nikdy příliš odborně dokonalé a vše se dělalo tak, aby to bylo zajímavé především pro oko návštěvníka/turisty. A právě s palácem Festos je zacházeno archeologicky korektně – nic se nedostavuje.
Festos
Město bylo založeno králem Mínóem, ve 2. tisíciletí bylo však zničeno. Na jeho východním konci výšiny je na terasách postaven palác ve stylu Knossu, který byl vybudován po r. 1650 př. n. l. na místě prvního paláce vystavěného kolem r. 1800 př. n. l. Původní palác byl v roce 1700 zničen zemětřesením stejně jako palác druhý (1450 př. n.l.). Z budov paláce seskupených původně kolem středního dvora jsou zachovány jen ruiny západního a severního křídla, zatímco jižní a východní křídlo se zřítily při zemětřesení.
Festos je po Knóssu druhým nejdůležitějším archeologickým místem Kréty. V minojském období byl hlavním městem Mesarasu. Lidé se usadili na úbočích kopce Kastrí velmi záhy, již v neolitickém období, přibližně 4000 let před naším letopočtem, což dokazují vykopávky z posledních desetiletí na různých místech kopce. Kopec vysoký 70 metrů vévodí velké rovině rozprostírající se severně, východně a jižně. Vyhlídka z vrcholu tohoto archeologického prostoru odkrývá pohled na mohutný horský masiv Psiloritis, posvátnou horu Kréťanů, kde jedna z jeho jeskyní byla pravděpodobně jeskynní svatyní minojských obyvatel. Jihu vévodí dlouhá horská řeka Asterusia, za kterou je skryto Lýbijské moře. Na východ se táhne úrodná rovina Mesaras a na západě, za nízkými kopci, byl festský přístav Kosmos.
Festos (Phaistos)
Přibližně okolo roku 2000 před naším letopočtem, v důsledku ekonomických společenských a politických změn na Krétě, zde byl budován palác. Založení paláce několika králi znamenalo soustředění sil a bohatství, které již existovalo v různých oblastech Kréty v takzvaném Prvním měděném období. Minojské paláce se staly politickými, ekonomickými, řemeslnými a církevními centry krétské civilizace v období let 2000 – 1400 před naším letopočtem.
Zajímavosti v paláci Festos
Od vstupu do oploceného archeologického prostoru sestoupíte na Horní dlážděný západní dvůr, přes který vedla obřadní cesta. Jeho velkou část dnes překrývají zbytky pozdějších staveb. Malé hroby z křesťanského období jsou zachovány východně od obřadní cesty.
Z východní strany horního dvora klesá velkolepé schodiště na Velké západní nádvoří, které je ze stejné stavební etapy jako nádvoří horní. Masívní zeď, která podpírá Horní nádvoří, má u paty osm širokých stupňů a tím je vytvořen divadelní prostor. Velký dvůr byl při budování nového paláce ještě zvětšen, byl vyvýšen a zabíral část divadelního prostoru i malou staropalácovou svatyni. Odkryté impozantní průčelí starého paláce vydává svědectví o jeho slávě. Při odkrývání průčelí byly objeveny místnosti, ze kterých pocházejí překrásné nádoby.
Masiv Psiloritis
Západní a centrální nádvoří spojuje zastřešená chodba s dvěma hranatými sloupy. Jeden se tyčí uprostřed a druhý u výstupu do centrálního dvora.
Když projedeme nad západní zdí okolo soustavy skladů západního křídla, vcházíme do skladů. Do nich se vcházelo z centrálního nádvoří předsíní, pod jejíž podlahou se nalezl pozoruhodný soubor hliněných razítek.
Jižní část západního křídla paláce byla zasvěcena božstvu. Nachází se tu místnost s lavicemi, další místnosti se skříněmi a také dvě očistné nádrže. Zde byly nalezeny kultovní předměty a posvátné sošky bohů. Nalézá se zde také krypta se sloupy.
Centrální nádvoří je vydlážděno pravoúhlými deskami a zachovalo se ve výborném stavu. Po obou delších stranách stálo sloupořadí s pravidelně se střídajícími kulatými a hranatými sloupy. Na jihozápadní straně nádvoří se dochovala neolitická chýše, kruhová stavba zčásti vytesaná do skály. Z tohoto místa můžeme jihozápadním směrem spatřit řecký chrám Rhey – Velké Matky.
Východní křídlo, nezávislé na ostatním paláci, se považuje za obydlí princů. Mělo osvětlení, sloupořadí, očistnou lázeň, “toaletu“ a nalézaly se zde překrásné nádoby.
Celé severovýchodní křídlo bylo řemeslnickou částí paláce. Zachovaly se řemeslnické dílny a kovářská výheň uprostřed jednoho východního dvora.
Jihozápadní strana paláce se v minulosti pravděpodobně zřítila.
Od severozápadního rohu dvora, kde se dochoval stupňovitý oltář, vystoupíme po schodišti s alabastrovými schody k západním propylejím, ke kterým se přicházelo ze západního nádvoří nejširším a nejvelkolepějším schodištěm mínójské architektury. Propylaje pravděpodobně sloužily jako trůnní sál. Dále projdeme sloupovým dvorem a sestoupíme znovu na centrální nádvoří. Ne severní úzké straně stojí hlavní brána, z níž vede dlážděná chodba na severní dlážděné nádvoří a odtud do královských pokojů. Hlavní bránu rámovaly dřevěné polosloupy na kamenných základech a výklenky s malbami na zdech. Výklenky pravděpodobně sloužily pro strážce brány. Po obou stranách chodby objevíte malé příbytky. Na severním dlážděném dvoře je zděná studna z pozdějšího období.
Ze severního dvora vstoupíme do královských komnat. První je palác královny a severně za ním palác krále. Bylo zde osvětlení, sloupořadí a podlahy byly vydlážděny alabastrovými deskami. Stejnými deskami byla obložena spodní část stěn. Horní část byla vyzdobena malbami. Na západ od králova paláce se nalézá místnost s očistnou nádrží a další menší místnost, která je považována za záchod.
Na severovýchodě kopce se rozkládá nezávislý soubor staveb, který se datuje do přechodného období (asi 1700 – 1600 před naším letopočtem), užívaný po zřícení starého a před vznikem nového festského paláce. Pravděpodobně zde bylo sídlo krále do doby, než byl vystavěn nový palác. V jedné části byly objeveny čtverhranné schránky, známý „festský disk“, jedinečný klenot minojské doby. Na obou stranách disku najdete spirálovitě vyryté hieroglyfické nápisy, jež nebyly dosud rozluštěny.
Mince z Festu
Na svazích kopce Kalývia, u vesnice stejného jména, vás zaujmou festská pohřebiště.
Festos byl v době svého rozkvětu nezávislým městským státem, jehož území se rozkládalo na pobřeží Lybijského moře od mysu Melissa, kde leželo město Psýchion, až po mys Líthino v oblasti Kefali nedaleko kláštera Odigítrias.
Na festských mincích se objevují výjevy z krétské mytologie, býk s Evropou, Heraklés, Hermes, hlava lva a podobně.
Podle Homéra byl na Festu v minojské době králem Diův syn a bratr Mínoa, Radamanthos. Homér také uvádí, že Festos se zúčastnil trojské války.
Podle dalších místních mýtů, dostalo město jméno podle Festa, syna či vnuka Heraklova, jenž byl zabit Idoménem. Na Festu byli uctívání Zues Velchanos, Lató Fyties, Rhea – Velká Matka. Konaly se i slavnosti na počest jiných božstev.
V heladském období, roku 180 před naším letopočtem, se Festos podrobila Gortyna, další velké město Meserase.
