Delfy a delfská věštírnaUNESCO

Když Zeus hledal střed světa, vypustil dva stejně rychlé orly z opačných břehů Oceánu a místo, kde se setkali – hledaný střed Země – bylo právě v Delfách. Aby nezapomněl, označil jej kamenem pojmenovaným omfalos – pupek 🙂

Proč jet do Delf

Delfy jsou příkladem toho, že si staří Řekové uměli pro důležité objekty vybrat krásná místa. Poloha slavné věštírny a Apollonovy svatyně na strmém svahu připomíná orlí hnízdo. Naskýtají se tu pohledy na údolí s cypřiši a olivovými háji a na průzračné vody Korintského zálivu. Staří Řekové považovali Delfy za pupek světa (viz výše). Při procházce antickým areálem zaznamenáte zejména Apollonův chrám, pokladnice věnované městskými státy, amfiteátr a také nejzachovalejší starověký stadion v Řecku. Tam probíhaly každé 4 roky Pýthijské hry k poctě boha věštby – Apollona.

Jak se do Delf dostat

Výlety do Delf organizují cestovní kanceláře z Athén. Je možné sem ovšem jet i individuálně. Otevřeno je po celý rok. Autobusem trvá cesta z Atén tři a půl hodiny. Mnohé cestovní kanceláře z České republiky zahrnují návštěvu Delf během cesty na řecké pláže a ostrovy, protože jsou u autobusové trasy do střední Evropy. V Delfách se vyplatí projít si areál s živým průvodcem, protože jinak návštěvník vidí jen nic neříkající hromady kamení. Ověřených historických údajů o mýty opředeném místě není mnoho, proto je dobré se alespoň vybavit některým z tištěných průvodců. Kromě areálu je nutné vidět muzeum, kde se nacházejí zbytky soch, reliéfů a ozdob chrámů, které archeologové v Delfách objevili.

Zajímavosti města Delfy

Delfy patří k významným archeologickým areálům, který leží u stejnojmenné obce pod Parnasem. Toto antické město se stalo archeologickým nalezištěm. První stopy civilizace na území dnešních Delf pochází z mykénského období. Původně tu stála svatyně a věštírna dračího boha Pýthóna, syna bohyně země Gaye. Toho Apollón přemohl a jeho uctívání nahradil vlastním kultem. Na paměť tohoto vítězství se v Delfách slavily na počest draka Apollónova vítězství nad drakem Pythónem a jeho převzetí vlády nad svatyní Pýthijské hry.

Pýthijské hry

Pýthijské hry prý kdysi v dávné minulosti založil sám mladý bůh a byly tedy podle pověsti starší než hry olympijské. První zmínky o nich však přicházejí až na přelomu 8. a 7. století před naším letopočtem, kdy se na nich údajně utkal v soutěži Homér s Hesiodem.

Zpočátku zde probíhala jen jediná disciplina – soutěž ve zpěvu za doprovodu kithary. Hry se uskutečňovaly v osmiletých intervalech. Vítězem se stal ten, koho vybrala porota složená z nejvýznamnějších delfských občanů. V roce 582 před naším letopočtem je zreorganizoval Kleisthenés a náplní her se staly hry na píšťalu a lyru, zpěvu s doprovodem píšťaly, sborového zpěvu, přednesu básní a dramatických představení. Sportovní soutěže zahrnovaly všechny atletické discipliny zavedené na olympijských hrách a navíc dvojitý a dlouhý běh dorostenců.

Nejslavnějším obdobím bylo pro Delfy období mezi 8. – 6. stoletím před naším letopočtem, které nazýváme obdobím Velké řecké kolonizace. Delfská věštírna v té době postupně nabyla obrovského vlivu a prestiže. Když chtěli kolonisté založit regulérní nové řecké osady, muselo toto být posvěceno božským souhlasem. Kolonisté se tedy museli dotázat na souhlas bohů prostřednictvím některé z věštíren. Většinou to byla delfská věštírna, což bylo dáno umístěním Delf ve středu tehdy známého světa. Kolonisté většinou přicházeli do věštírny se svým záměrem a věštkyně Pýthia pouze vyřkla souhlas či nesouhlas Apollóna.

Množství poutníků, kteří sem v té době přicházeli, přinášeli informace o dění v jiných částech světa, ale také nezbytné peníze. Koncem 7. století před naším letopočtem zde byly postaveny první dva kamenné chrámy. Jeden je zasvěcen bohyni Athéně, druhý Apollónovi. V té době se také Delfy staly členem Amphiktionie – spojení městských států, které měly stejnou politiku a chránily svatyni před útoky dobyvatelů.

Od roku 1987 jsou Delfy zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Archeologická lokalita leží na několika terasách v nadmořské výšce kolem šesti set metrů. Od moře je vzdálena asi 17 kilometrů. Patří k nejatraktivnějším a nejnavštěvovanějším v Řecku.

Výzkumy zahájili v Delfách v roce 1892 francouzští archeologové.

První místo, kam návštěvníci přijdou, bývá zpravidla muzeum ležící mezi dnešní vesnicí a Apollónovým okrskem. V muzeu uvidíte především bohatou expozici archaického sochařství. Hned na schodišti vás zaujme proslulý kamenný delfský omfalos – pupek, pokládaný ve starověku za střed světa. V sálech jsou rozmístěny památky z nejvýznamnějších takzvaných pokladnic – athénské, sikyónské a z ostrova Sifnu (z konce 6. a začátku 8. století před naším letopočtem). Dále zde spatříte mramorové sousoší Kleobia a Bitóna (z roku asi 590), sfinx ze sloupu, který zde postavili občané z ostrova Naxu kolem roku 500, ale hlavně se tu nalézá bronzová socha vítězně se usmívajícího vozataje. Sochy tvořila součást čtyřspřeží, které Delfám věnoval sicilský tyran Polyzásos z Gely za své vítězství v delfských pythijských hrách v roce 478 nebo 474 před naším letopočtem.

Dalšími památkami v muzeu jsou:

• zajímavý sloup s akantovou hlavicí a se třemi tanečnicemi
• četné starověké nápisy vyryté v kameni – například text dvou hymnů na Apollóna ze 2. století před naším letopočtem i s notami, nalezený na stěně pokladnice Athéňanů.

Dalším místem, které jistě navštívíte, je Apollónův okrsek, do něhož se vstupuje Svatou cestou, po jejíchž stranách stávaly památníky připomínající různé významné události. Dnes po nich zůstaly jen podstavce s nápisy.

Apollónův chrám byl centrem starověkých Delf. V rozmezí 300 let tu byly postupně zbudovány tři chrámové stavby, poslední z nich kolem poloviny 4. století před naším letopočtem. Několik povalených sloupů bylo v nové době opět vztyčeno, takže se dnes zbytky chámu impozantně rýsují na pozadí skalnatého úbočí Parnasu.

Na severovýchod od chrámů se rozkládá několik dalších objektů. Návštěvníky však bude zajímat poměrně dobře zachované divadlo. Bylo postaveno ve 4. století před naším letopočtem. Ze stupňů divadla se otevírá pohled dolů na stráň.

Nad divadlem se zvedá ještě jedna terasa, na níž se nachází velký stadion z poloviny 5. století před naším letopočtem. Je velmi dobře zachovaný. Probíhaly zde soutěže pythijských her.

Jižně od stadionu se rozprostírají zbytky starověkého pohřebiště.

Asi půl kilometrů východně od Apollónova areálu vyvěrá, u silnice do Livadie, posvátný delfský pramen Kastaliá.

Na terase Marmaria se rozkládal kultovní okrsek bohyně Athény Pronaiá. Zde uvidíte zbytky rozsáhlého gymnasia, trosky dvou Athéniných chrámů a dvou pokladnic, z nichž jedna patřila Massalii – řecké předchůdkyni dnešního jihofrancouzského města Marseille. Návštěvníky láká také tholos – zdaleka viditelná kruhová stavba neznámého určení z doby kolem roku 400 před naším letopočtem. Stavba je dnes zrestaurovaná francouzskými architekty. Toto místo se stalo zřejmě kultovním střediskem již za mykénské doby. Část okrsku byla v roce 1905 poškozena rozsáhlým sesuvem půdy.

Zajímavosti v okolí Delf

Asi 30 kilometrů směrem z Delf do Athén se nachází významná křesťanská památka Osios Lukas zapsaná na seznam UNESCO. Najdete zde klášterní komplex, který je tvořen třemi velkými budovami uzavřenými v mohutných obranných zdech – chrám Bohorodičky, katholikon a refektář. Všechny budovy pochází z 10. – 11. století a jsou jednou z nejvýznamnějších ukázek umění tohoto období, zejména kvůli mimořádně realistickým mozaikám. Klášter dodnes slouží mnichům.

Asi 2 hodiny jízdy od Delf směrem na východ k městu Mesolongi leží Nafpaktos. Město se zachovalo zejména v centru. Má typický středověký ráz s ochranným hradem, jež je součástí benátského obranného systému společně s hrady v Riu a Antiriu. Město se asi nejvíc proslavilo významnou bitvou u Levanta v 17. století, ve které bojoval i Miguel de Cervantes, jenž má v centru svou sochu.

Dovolená Delfy a delfská věštírna

Chcete-li vyrazit na dovolenou do Řecka a zajímá-li vás přímo destinace Delfy a delfská věštírna, podívejte se na aktuální nabídku zájezdů, které sem míří! K dispozici je celá řada zájezdů do Řecka a podívat se můžete také na aktuální nabídku Last minute zájezdů. Neváhejte, dovolená v Řecku je bezva!