K poloostrovu Península de Zapata, v provincii Matanzas, se váže zajímavá lokalita pro potápěče a tou je Bahía de Cochinos (Zátoka sviní). V překladu do češtiny se sice používá výraz Zátoka sviní, správnější překlad by ale byl Zátoka prasat.
Bahía de Cochinos, ovšem není jen zajímavým místem k potápění! V roce 1961 se Zátoka sviní nechvalně zapsala do historie, když zde došlo ke střetu Kuby a USA. Pro Spojené státy akce skončila naprostým fiaskem a mezinárodní ostudou.
Bahía de Cochinos (Zátoka sviní)
Potápění v Bahía de Cochinos (Zátoce sviní)
Zátoka s krasovým podložím, láká potápěče zejména podmořským jeskynním systémem, který je přístupný ze břehu. Ve vodách zátoky, je stabilně dobrá viditelnost. Je to dáno hlavně tím, že je místo relativně dobře chráněno před většími vlnami a voda je poměrně klidná. Za potápěním se lze vydat ze dvou základen, kterými jsou Playa Larga a Playa Girón. Ponory jsou možné jak v jeskyních, tak v moři.
Zajímavostí ponoru v jeskyni je smíšená voda, která je na povrchu sladká a v hloubce pod 10 metrů slaná. Potápění v jeskyních, ovšem vyžaduje speleopotápěčské znalosti a dovednosti. Je zde, ale i pár jeskyní, do kterých vás instruktoři vezmou, pokud máte alespoň lehce pokročilé znalosti o potápění.
Oproti potápění v jeskyních, potápění v moři žádné extrémní znalosti nevyžaduje. Pod hladinou na vás čeká relativně členitý terén s průplavy, terasami a stěnami. Potápět se můžete také k vrakům lodí.
Bahía de Cochinos (Zátoka sviní) – místo střetu Kuby a USA
Ovšem nejen z hlediska potápění, je Zátoka sviní zajímavým místem… Důležitou úlohu sehrála zátoka v roce 1961, kdy zde 17. dubna, došlo k zásadnímu střetu mezi Kubou a Spojenými státy americkými poté, co se s podporou CIA na Playa Girón vylodila skupina čítající 1500 Kubánců, žijících v exilu, aby svrhli režim Fidela Castra. Operace ovšem velmi rychle ztroskotala a skupina rebelů, byla během 3 dnů poražena.
Příčina, která vyústila v tuto neúspěšnou akci, se ovšem pojí již s obdobím, kdy se levicově orientovaný Castro dostal k moci a kdy se Kuba začala čím dál více obracet k Sovětskému svazu. Když Fidel Castro začal znárodňovat podniky a banky, ve kterých měly Spojené státy své podíly, rozhodla se CIA jednat. Uvažovalo se dokonce i o atentátu na Fidela Castra. Nakonec se však začalo s výcvikem kubánských exilantů, kteří po vylodění v Zátoce sviní, měli za úkol podpořit povstání kubánského lidu proti Castrovi.
Muzeum neúspěšného útoku USA v roce 1961 na Playa Giron© LunaseeStudios / Shutterstock.com
Akci požehnal tehdejší prezident J. F. Kennedy a večer před vyloděním exilantů, Američané začali podnikat nálety na klíčová kubánská letiště.
Jednotky, které se měly následně 17. dubna 1961 vylodit v Zátoce sviní, se však od samého počátku potýkaly se začnými problémy. Některé lodě se potopily i s výbavou, další skupina nečekaně narazila na ozbrojenou vojenskou hlídku. Ostatním se pak sice podařilo obsadit letiště a dobýt pláže, na kterých následně mělo dojít k vylodění techniky, ale akce se potýkala s dalšími a dalšími problémy. Jedním z nich, bylo třeba Kennedym zamítnuté krytí povstalců americkými vzdušnými silami nebo ztráta lodí, které převážely zdravotnické zařízení, palivo a hlavně nezbytnou munici.
Mezitím se již k zátoce blížily jednotky Fidela Castra, pod jeho osobním vedením, které za pomocí letectva, převzalo nad místem hned 18. dubna kontrolu a 19. dubna byla akce zcela potlačena a skončila obrovskou potupou Američanů a ještě více stmelila vztahy mezi Kubou a Sovětským svazem. Vyústěním nevydařené invaze a následného dění, pak byla tzv. Karibská krize (častěji se lze setkat s pojmem Kubánská krize).
Zabito a zraněno bylo při invazi mnoho vojáků na obou stranách. Oběti této krvavé události, dnes připomínají pomníčky u silnice mezi Guamá a Playa Girón. V Playa Girón, je této události věnováno také muzeum (Museo de la Intervención).
