RavennaUNESCO

Ravenna leží 81 kilometrů východně od Bologni. Stala se důležitým průmyslovým střediskem italského regionu Emilia-Romagna. Přestože leží 10 kilometrů ve vnitrozemí, je důležitým přístavem, neboť s mořem je město spojeno kanálem Candiano. Žije zde okolo 160 tisíc obyvatel.

Historie Ravenny

Ravenna byla pravděpodobně založena Etrusky. Později ji ovládli Římané a císař Augustus dal jižně od města zbudovat přístav Classis (Loďstvo), jenž se rychle stal hlavním římským válečným přístavem na Jadranu.

V roce 402 sem přenesl z Milána své sídlo západořímský císař Honorius. Město tehdy prožívalo období rozkvětu. Hlavním městem západořímské říše zůstalo až do jejího pádu, do roku 476. Potom bylo sídelním městem Odokarovým, avšak vrcholu slávy dosáhlo jako rezidence ostrogótského krále Theodoricha v letech 493 – 526. Své významné postavení si udrželo i poté, co bylo včleněno do byzantské říše císaře Jusniniana jako sídlo byzantského místodržitele na italské půdě.

V roce 751 byla Ravenna dobyta Langobardy, avšak brzy byla přiřčena papeži. V dalších staletích význam města upadal. V letech 1272 – 1441 tu vládli členové rodu Polenta a po nich Benátčané. V roce 1509 se stala Ravenna součástí Církevního státu.

V současnosti je město důležitým hospodářským centrem, které je významné i z hlediska cestovního ruchu. Turisté sem přijíždějí obdivovat především kulturní pamětihodnosti. Díky svým raně křesťanským památkám byla Ravenna v roce 1996 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Zajímavosti města Ravenna

Battistero degli Ariani

Asi 100 let po vybudování Neonova baptisteria vznikl v Ravenně za Theodoricha jeho ariánský protějšek Battistero degli Ariani, velice prostý osmistěn z pálených cihel s fantastickou stropní výzdobou.

Nejlépe zachovalá je mozaika v kupoli s výjevem narození Krista a kruhem apoštolů, jenž je okouzlujícím vylepšením předlohy.

Battistero Neoniano

Když dal biskup Neon v 5. století vyzdobit baptisterium svého dómu (Battistero Neoniano) ve městě Ravenna, nebyla ještě „vynalezena“ svatozář. Přesto jsou hlavy apoštolů, kteří obklopují medailon s výjevem Kristova křtu, významným uměleckohistorickým mezičlánkem. I část pod tímto výjevem má zjevně raně křesťanský charakter.

Střídají se na něm čtyři mensy (oltářní stoly) se čtyřmi evangelii a čtyři prázdné trůny, které čekají na návrat Krista k poslednímu soudu.

Mausoleo di Galla Placidia

V prosté neforemné budově z pálených cihel v italské Ravenně, se skrývá klenot v podobě Mausoleo di Galla Placidia. Jen málokde je na tak malém prostoru shromážděno tolik nádhery. Skvostný orientální mozaikový koberec se rozprostírá po celém klenutí příčné lodi. V lunetách se nachází okouzlující dojemné ilustrace žalmu, v kterém naše duše touží po Bohu jako jeleni po pramenu. Na dalších dvou půlkruzích vznikla díla pozdně antického malířství.

V kupoli se třpytí hvězdné nebe. Tématika a mohutné sarkofágy potvrzují, že se jednalo o mauzoleum. Zda tu ale odpočívá císařská dcera a regentka západořímské říše je nanejvýš sporné. Po její smrti v roce 450 v Římě byla pravděpodobně pohřbena v tamní rodinné hrobce.

Mausoleo di Teodorico

Mausoleo di Teodorico stojí trochu ztracené mezi piniemi, obklopené naplaveným zvýšeným terénem, asi 1 kilometr za městskými hradbami v Ravenně. Avšak zářivě bílá barva istrijského vápence, ze kterého je celá stavba postavena, by působila zvláštně i uprostřed města z pálených cihel. A nejen tam. Stavba je prostě jednou z nejzáhadnějších architektonických památek Západu, jež nemá vzoru ani nápodoby.

Byli to syrští stavitelé, kteří vytvořili tuto desetibokou dvoupatrovou stavbu, ve které byla v roce 526 umístěna porfyrová rakev Theodoricha. Mauzoleum bylo uzavřeno obrovským poklopem.

Sant´Apollinare Nuovo

Název Sant´Apollinare Nuovo je zavádějící, neboť tato sakrální stavba v městě Ravenna je o 50 let starší než její jmenovec v Classe. Stavitelem byl Ostrogót Theodorich, přívrženec ariánského kultu, jenž kostel zasvětil Spasiteli. Právě Theodorich dal vnitřek kostela vyzdobit mozaikami, které nádherném sledu výjevů vypovídají o životě a smrti Krista.

Když Ravennu dobyli zpět Byzantinci, chtěli vymazat jakoukoli vzpomínku na ostrogótského panovníka. Nejen že kostel přejmenovali, sáhli i na mozaikovou výzdobu, a to s tak nešikovnou vehemencí, že se nad tím ještě dnes usmíváme.

Z postav v paláci „kacíře“ Theodoricha totiž „vymazali“ vše, co viděli mezi sloupy. Na sloupech však přehlédli paže a ruce a postarali se tak o to, že Theodorichův dvůr alespoň ve zlomcích přežil.

San Vitale

Sakrální stavba San Vitale, jež je považována za jednu z největších památek v Itálii a která svým osmibokým půdorysem napodobuje hrob Krista, byla vybudována v letech 525 – 547 na místě martýria svatého Vitalise v dnešní Ravenně.  Již Karel Veliký toto velkolepé umělecké dílo pozdní antiky natolik obdivoval, že podle něj nechal postavit svou zámeckou kapli v Cáchách. Přitom se nestyděl připravit původní stavbu o její mramorové obložení.

To bylo tehdy považováno za mnohem cennější než mozaiky, jejichž malé části považoval jen za odpad. A právě ony nás dnes v San Vitale fascinují nejvíce   především ztvárnění východořímského vladařského páru Justiniána a Theodory. Kromě Justiniána se tu objevuje jím jmenovaný ravennský biskup Maximián, stavitel San Vitale a jeho „beznohý“ sponzor Julius Argentarius.

Tomba di Dante

Italové pěstují kult Danteho daleko více než Češi kult Máchy. V důsledku toho je hrob největšího z italských básníků (Tomba di Dante) národním poutním místem. Vzhled místa však neodpovídá jeho významu. Člověk přímo cítí, že raně klasicistní mauzoleum bylo v roce 1780 ve městě Ravenna postaveno jako prázdná schránka. V té době se totiž Dantovy tělesné pozůstatky považovaly za ztracené, zapomenuté v nějaké skrýši před Florenťany, kteří chtěli v roce 1519 ostatky svého velkého syna odcizit.

Byly objeveny teprve v roce 1865. Od té doby přichází každý rok 13. září v den Dantova úmrtí poselství z Toskánska a žádá o vydání ostatků. Avšak Ravenňané zůstávají neoblomní – a to právem. Dante sám konečně řekl, že by se nikdy nechtěl ke své „málo laskavé matce“ vrátit.

Museo Arcivescovile

Ozdobou arcibiskupského muzea (Museo Arcivescovile) v italském městě Ravenna je jedinečný trůn. Skládá se ze slonovinových reliéfů, které v jednotlivých scénách vyprávějí o Josefovi, Kristovi a apoštolech. Je sporné, kde trůn vznikl.

Pravděpodobně ho dal kolem roku 550 vyrobit Justinián v Alexandrii a pak ho v Ravenně daroval biskupovi Maximiánovi.

Pinacoteca Comunale

Mezi zvláštními ravennskými muzei není městská obrazárna (Pinacoteca Comunale) výjimkou. Jejím nejhodnotnějším exponátem je totiž plastika. V roce 1525 vytesal sochař Tullio Lombardo, jenž se proslavil v Benátkách, náhrobek „pana Guiderelly z Ravenny“- avšak tento voják italského velepadoucha Cesara Borgii nezemřel na bitevním poli, jak se snaží naznačit jeho nádherná výzbroj.

Spíše ho „na kusy rozsekal“ jeden z jeho spolubojovníků v boji o „velmi krásnou košili ve španělském stylu“. Tullio zamlčuje dramatické události a místo toho ukazuje spícího mladistvého hrdinu. Mezi malbami této sbírky není žádná, která by rozhodujícím způsobem ovlivnila historii umění.

Dovolená Ravenna

Chcete-li vyrazit na dovolenou do Itálie a zajímá-li vás přímo destinace Ravenna, podívejte se na aktuální nabídku zájezdů, které sem míří! K dispozici je celá řada zájezdů do Itálie a podívat se můžete také na aktuální nabídku Last minute zájezdů. Neváhejte, dovolená v Itálii je bezva!