0
0

24. 4. 2006

Sedím v náklaďáku, který je přecpaný k prasknutí. Chudáčci školáčci, co jezdí tak brzy do školy. Někteří i dvouhodinovou cestu. V Rakwaně opět přesedám a frčím do Ratnapury. Někde po cestě jsem ztratila signál a tak jsem bez telefonu. Beru tuka k hotelu, na kterém jsme se s Markétkou domluvily. Človíček mě nejprve zavezl k jinému, údajně lepšímu. Z venku sice vypadá krásně, ale děkuji, ubytko si vybíráme sami, a ne aby nám někdo něco dohazoval. Každopádně potřebuji do svého guest hausu, už kvůli Markétce. Zaveze mě tam, ale hádáme se o cenu. Vydřiduch. Tu cestu si prodloužil vlastní vinou a teď to chce zaplatit… dala jsem mu 100 v deseťákách. Ubytko je taky předražené, 1000 Rs za noc. Hrůza. Hlavně, že odpoledne přijede Markétka. Už se na ni moc těším, máme hodně co na vykládání a je veselo. Koukneme po městě, nakoupíme a jdeme na 2 hodinky spinkat.

V 11 hod (tedy, 23) vyrážíme na výletík. Tukem jsme se malinko přiblížili, a teď už nás čeká jen vysilující pochod – 6 hodin stoupání přes skály, šutry, místy lepší cesta, místy horší. Značená být nemusí, vzhledem k terénu není kam zabloudit. Adam´s peak je poutní místo, kam se lidé chodí modlit, meditovat. Nevěděly jsme, co přesně nás čeká nahoře, ale v průvodci bylo, že cesta je osvětlená – no,možná někdy bývala, protože občas jsme narazily na osamocenou lampu, která tu zbloudila bůhví odkud… asi jich bylo cestou víc, jen zkrátka odpočívaly:) Naštěstí malinko svítil měsíc, takže chvílemi nebyla potřeba ani čelovka. Poslední metry byly opravdu krpál, naštěstí tam nějaké šikulky kdysi dávno udělali schody a zábradlí…. po kterém jsme se doslova doplazili na vrchol:) Právě včas na převléknutí trika promáčeného potem s shlédnutí krásného východu slunce.východ slunce – Adam´s Peak Počasí nás malinko pozlobilo, protože okolo se většinu času proháněla mlha a mráčky, ale i tak to bylo krásné. A skvělá procházka. Všichni strašili, že nahoře je zima. Tedy, je tu chladněji, ale opravdu jediné co stačilo bylo dát si suché triko, a přehodit lehkou letní bundičkou. lidé chvíli sedí, modlí se, povídají si, ale všichni čekají na východ slunce a společné modtlitby. Zůstat v mokrém, asi budu tvrdit to co ostatní, takže – rozhodně nebyl špatný nápad vzít si i na tu chvilku náhradní obleček:)) Pravda, někteří místní drkotali zubami i v zimní bundě s kapucí, ale s tím nic nenadělám:) Poslechli jsme si krásné ranní modlitby. Mimochodem, i většinu cesty jsme slyšely zpětné odříkávání modliteb, což přidávalo výstupu své kouzlo, uklidňovalo, i dodávalo síly a lákalo vzhůru, na nejposvátnější místo Srí Lanky, kde je údajně otisk Budhovy nohy. Název Adam´s peak naopak pochází od pověry, že tohle je místo, kam Adam poprvé vkročil, když odešel z ráje na zem. Každý může věřit čemu chce. Nás jen malinko zklamalo, že odtud nebyl zrovna ideální výhled, díky „stavbě“, která na vrcholku je… ale – pro místní je to zkrátka místo, kam se chodí modlit, nikoli rozhlížet:)

Atmosféra je kouzelná, každý si prožívá své modlitby, sté starosti, Někomu je zzima a klepe se v bundě, malým mnichům stačí jen mnišské roucho…myšlenky, meditace… a přeci jsou tu všichni spolu… těžko popsat, jaké kouzlo je tu cítit ze vzduchu, v tomto chladném místě mezi mraky. Asi po hodince se vydáváme na cestu dolů. Kousek níž je položený malý stánek pro pocestné, dáváme si výborný čajík (tentokráte s mlékem a cukrem, neboť nám stejně nikdo nerozumí, že mléko nechceme:))) a a hurá na cestu – sestup nám trvá jen 4 hodinky, (občas je sestup i pěkný kopeček:) Když konečně dorazíme dolů, je již poledne a tedy pěkné horko. Z posledních sil se plazíme k zastávce autobusu do Ratnapury. Zpětně si říkám, že ta cesta nebyla až tak náročné (tedy, terénem a tak…) ale v místních podmínkách – na závěr jsem opravdu poslední kroky jen neúčastně sledovala nohy, jestli se ta druhá taky posune dopředu, před tu první. Kdyby ne, asi bych si natloukla nosík:)

Cestou v autobusu jsme v tom horku a dusnu upadaly do spánku (či spíše bezvědomíJ) Ve městě jsme daly na osvěžení kokos, nakoupily vody a jídlo na svačinu a vydaly se na procházku k hotelu. V Travellers halt jsme si obědvaly obídek, daly spršku a hodlaly jít po obídku spinkat. Ovšem s nezbytnými detaily jako vyprat prádlo, uklidit a sbalit věci atd… Markétka šla spát před 17h, já jsem si dala procházku po okolí, dokud se nezačalo stmívat. Teď sedím na dvorku, relaxuji a píšu deníček.

http://www.zelene.estranky.cz/clanky/srilanka_cestopis/ratnapura.html

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .