0
0

Určitě už jste slyšeli o tom ráji, kde fouká téměř každý den a nikdo se tady nehoní, že musí jít jezdit dokud fouká, protože fouká jednoduše skoro pořád..

A BEST KITES je na Salu letos s kite školou samozřejmě zase, tak jako každou další sezónu! Cestu jsme ale zvolili tak složitou, že až si přečtete následující řádky, nebudete vědět, jestli se smát nebo brečet 🙂 Mimochodem píšu vám to pro pobavení, protože jsem si slíbila, že jestli tuhle cestu ve zdraví a bez újmy přežiju a doletím, napíšu to všem jako odstrašující příklad!

Na Kapverdské ostrovy jsme se vydali přes Londýn a to z důvodu hodně levné letenky. Vycházela zrhuba na polovinu toho, co z česka. Ale ono ne všechno je jak vypadá, protože jsme po zakoupení zjistili, že musíme přecestovat skrze celý Londýn na druhé letiště odletu přímo na Sal. Což s našimi dvěmi neforemnými golf bagy o cca 35kg a 10kg taškami na zádech nebyla žádná legrace. Vše nám ujíždělo asi o 2 minuty a tak z jedné cesty přes Londýn jsme měli nakonec čtyři přestupní stanice a to tím stylem, že z nástupiště č. 1 se na nástupiště č. 4 dá dostat pouze přes horní most, který byl asi 3 patra nahoru po nechutně tenkých schodech. Taky nás čekaly přestupy na bus, kdy jsme museli golf bagy tahat přes přední vstupní dveře zase dozadu k výstupním a podobně. Ale nejen to, peklo přišlo také u všech letišních přepážek, kde si nás vychutnali tedy dosyta. Detaily ani nebudu popisovat, abych vás moc nenudila, ale když řeknu, že jsme museli 4x přebalovat bagy u check-inu, asi si uděláte představu. Trvalo to asi hodinu a půl a málem jsme nestihli ani odlet.

Cesta z česka byla taky velice vtipná, protože už u prvního přejezdu z Prahy do Brna nastala první komplikace. Řidič autobusu nám schválně ujel, když jsme mu řekli, že budeme přesně na čas. Bohužel ten den nebyl nikdo, kdo by nás mohl nějak rozumně odvézt autem a vlak nám moc neseděl. Takže jsme jeli náhradním prostředkem, a to starou karosou, která díky stavu D1 měla samozřejmě zpoždění a jelikož bychom nestihli let, čekalo na nás hned u autobusu mnou objednané taxi na letiště.

Díky všem těm přestupům a příplatkům za zavazadla se cesta prodražila natolik, že kdybychom letěli z čech, udělali jsme líp, protože bychom si ušetřili nervy, tělo i čas! Takže tyto 2 odstavce výše, ať jsou vám varováním, pokud budete chtít „vydrbat“ s předraženou letenkou 🙂 na což jsou Češi prostě specialisté.

Nyní se letenky z Čech zlevnily na 10.990 Kč a na zájezdy přes české CK jsme vám schopni zajistit ještě 3% slevu!!! + z českých aerolinek pokud zaplatíte 1000 Kč za cestu za nadměrné zavazadlo je jedno jaká je váha golf bagu. A cesta se vám v žádném případě nezkomplikuje jako nám…

A teď už k těm lepším věcem.

Dnes jsme na Salu čtvrtý den a samozřejmě každý den fouká? Na Ponta Pretě se hned druhý den našeho pobytu, tedy 2.12. jel šampionát v kitesurfingu, ale na vodě byli pouze závodníci a ostatní mimo ně na vodu nepouštěli. Moc velké vlny se ten den nedělaly a jelikož jsou závody až do 11.12. ještě je spousta času se tam jet podívat v lepší den a možná něco více napsat přímo z místa?

My jsme tedy na ježdění zamíříli na první spot přímo na pláž před hotely v Santa Marii, což je pro vaši představu zhruba v první třetině pláže jižní strany ostrova. Vítr je zde většinou slabší než na kite beach, ale o to zase trochu poryvovější, jelikož jde přes celou vesnici. Pár draků to tam samozřejmě ve vlnách u břehu semlelo a ne jeden se učil jak se přes ně dostat. Ale kupodivu vše vcelku bezpečně pokud porovnám tento spot a například nějaký rybník v česku. I přesto, že ty vlny některým lidem opravdu dávají zabrat, jakmile se dostanou přes první překážku, čeká je otevřený oceán a pohoda.

Při ježdění je potřeba se jen držet poblíž pláže a nejezdit moc ke špici nebo daleko doleva na otevřené moře, kde už začínají proudy. Takže kdyby tam vznikl problém, těžko by vás někdo daleko od břehu lovil. Vítr tady fouká side-off shore, takže je rozumné držet se maximálně 500m od špice. Což podle všech okolních kiterů velice snadno rozeznáte.

V některém z dalších článků vám pak popíšu spotíky „kite beach! a „Ponta Preta“, abyste to měli vše po kupě. Protože jak už teď vidím, zase tak krátký původně zamýšlený report to nebude.

Teď trochu ke stravování. Pokud se chcete najíst dobře, ale také levně, nevyhnete se průzkumu okolí. Nejlepší doporučení je nebát se jít do čtvrtí, které vypadají fakt tragicky, protože tam objevíte místní „restauraci“ o třech stolech, kde vám pokud umíte říct, co chcete, uvaří opravdu chutné a levné jídlo. Náš první pokus dopadl následovně. 1x talíř rýže, 1x talíř hranolek a 1x talíř fazolo-kuruřično-masové směsi. Tak jsme se zasmáli, najedli a šli domů. Druhý den náš pokus vyšel a dostali jsme každý svou rybu 🙂 Pár dobrých a levných restaurací se dá najít i podél pláže. Cenový rozdíl je až 50%!

Nás instruktor Vlasta vám rád a ochotně poradí, kde jsme objevili ty nejlepší 🙂 Dnes jsme měli v našem stravování asi takový menší vrchol. Úžasná čerstvá ryba Serra na grilu, přímo u mola, a že jí bylo. Za v přepočtu 105 Kč na hlavu i s přílohou.

A teď to další důležité? zábava.

Kapverďané jsou známí především svým nikdy nekončícím úsměvem díky životu, který vedou pod značkou „no stress“. Když se zeptáte, proč chodí všude pěšky, odpověď je snadná. Hodně lidí je tu líných, a když mají v jednom dni udělat jednu věc, tak mít kolo, za 15 minut nemají co na práci. Ale když jdou pěšky, cestou potkají pár známých, dají si kafe, pokecají, staví se na návštěvu a vlastně mají celý den až do večera co dělat.

Ale to není ta jejich pravá zábava, ta začíná, až jdou turisté do hajan. Až kolem 11té hodiny večer začne pomalu všechno ožívat a jede se až do pozdních ranních hodin. Kapverďané milují hudbu, každý třetí tady má na hlavě sluchátka nebo zpívá nebo dělá něco kolem hudby. Klubíky, které můžeme doporučit, dle místních a i dle našich žebříčků ty nejlepší ve městečku Santa Maria jsou: Cabo bar, Blue Bar a Kalima: „zlatý triangl“. Podle místních tam je ta nejlepší zábava. Případně ještě Chill out, kde chodí spíše pánové, protože personál jsou samé černošky 🙂 Kdo chce ale zažít pravé Cape Verde, určitě navštivte Blue Bar, kde je od středy do soboty živá kapverdská hudba.

No a jako poslední tečku zmíním podvodní svět. Ohromná spousta ryb, na které se můžete, pokud se bojíte do vody podívat na místní molo, kde ve 12hod. přivážejí lodě své ohromné úlovky. Stojí to za zhlédnutí. Žraloci tady ve vodě jsou taky, a co žerou? „Nebojte se teta, vás ne.“ Ti tady mají takových ryb, že není čeho se bát. Do vody nechoďte pouze v noci. To mají samozřejmě dobu lovu a zrovna kolem mola se jich pohybuje dost, protože celý den tam rybáři hází vykuchané zbytky ryb a oni to samozřejmě cítí.

Takže Češi, „no stress“ však ona vám ta práce neuteče!

Bavte se a snad tady brzy na viděnou?

zdravíme z Cape Verde

http://www.kites.cz/novinky/252-pekelna-cesta-na-kapverdske-ostrovy/

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .