0
0

Je libo sex s dvanáctiletou holčičkou, šestnáctiletou slečnou, či dokonce s chlapečkem? V Kambodži žádný problém – stačí pár dolarů a zajít na ta správná místa. Thajsko už dávno není hlavní zemí, která láká sexuální turisty. Sousední Kambodža je levnější, zkorumpovanější… a policisté? Ti mají plat padesát dolarů měsíčně a z něj si musí ještě platit benzin do služebních aut a motorek.

Noční život se v ulici 136 začíná rozjíždět až kolem jedenácté hodiny večer, kdy se bary a kluby začnou plnit turisty – potenciálními zákazníky. Někteří, stejně jako my, sem přijíždějí jen „na čumendu“. Většinou jsou to mladé páry, co si všechno fotí. „Typický sexuální turista je většinou sám, nad padesát let, často už penzista, doma má manželku a děti,“ popisuje britský policista Eric Meldrum. V Kambodži pracuje pro nevládní organizaci Sisha, jež bojuje proti sexuálnímu zneužívání dětí.

Mužů, jaké popisuje, je tady opravdu většina: starší bělovlasí či šediví pánové s vystouplým břichem, v kraťasech a košili, vedoucí si kolem ramen jednu či dvě mladé Kambodžanky. V místní levné vyvařovně, kam jsme usedli i my, právě jeden z nich koupil večeři mladé slečně a za chvíli už s ní odchází ruku v ruce do jednoho z mnoha místních hotelů.

Některé prodávající se slečny si jdou večeři koupit samy – v upnutých minišatech, na vysokých podpatcích a se spoustou make-upu na obličeji. I to dokáže umně skrýt jejich mladý věk. „Já jsem přišla z vesnice ze severu. Chtěla jsem lepší život, jenže jsem jinou práci nesehnala. Stejně jako většina holek tady potají doufám, že třeba potkám nějakého bohatého muže, který si mě vezme za ženu, a budu mít krásný život,“ sní Popelka Oum v lesklých stříbrných šatech.

Prostituce je v Kambodži ilegální, takže většina obchodů se odehrává v tzv. KTV alias karaoke barech. Mnoho z nich má hodinové pokojíčky k pronajmutí. Stačí říci majiteli či někomu za barem, jaké má člověk přání, a za chvíli je splněno. „Dříve jsem jezdil do Thajska, ale v Kambodži jsou holky méně zkažené, mají svoje přírodní vlasy, jsou levnější a je zde méně ladyboyů (muži předělané na ženy – pozn. aut.),“ vysvětluje důvody obliby Kambodže Američan Andrew.

Za služby prostitutky se platí většinou kolem patnácti až třiceti dolarů, za děti od šedesáti dolarů a výše. To je několikanásobně méně než v sousedním Thajsku a mnohanásobně méně než ve vyspělých zemích, odkud většina sexuchtivých turistů přijíždí. Podle statistik mezinárodní organizace YAPI je 38 procent sexuálních turistů v Kambodži z USA, další velká část z evropských zemí a Japonska, Malajsie a dalších asijských států. Kambodža patří spolu s Thajskem, Kostarikou, Filipínami a Indonésií k nejvyhledávanějším cílům sexuálních turistů a sexuální sektor tvoří až čtrnáct procent národních příjmů. Polovina z nich pochází z dětské prostituce.

Pedofilů ráj

Kambodža patří dnes mezi země, které jsou pro pedofily jako stvořené. „Do obchodu s dětmi je zapleteno i mnoho vysoce postavených úředníků z ministerstva turismu a policie, kteří podporují lidi, jež obchod s dětmi organizují,“ říká Tanja Srey z organizace World Vision. Ty, kteří jezdí za sexem s dětmi, často neodradí ani poměrně vysoké tresty, které mohou dostat. Typický je případ Davida Fletchera z Velké Británie, s nímž nyní probíhá soudní řízení. Tento pětašedesátiletý kadeřník se do Kambodže odstěhoval na důchod a provozoval v hlavním městě bar Bogie and Bacall. Sám sebe prezentoval jako velkého dobrodince, neboť vozil jídlo dětem pracujícím na skládce. Peníze na něj dostával od turistů nebo přes webové stránky své organizace Children of the Dump, Děti skládky. Rozdávání baget však pro něj byla pouze cesta, jak se s dětmi sblížit a získat si jejich důvěru. Jednu sedmnáctiletou dívku koupil jako svoji nevěstu od její matky za 150 dolarů, ale než došlo ke svatbě, byl obviněn ze znásilňování dětí mladších i deseti let. Britský tisk odhalil, že tento muž je pedofil, a ve Velké Británii si odseděl osmnáct měsíců za natáčení sexu s patnáctiletou dívkou. Fletcher z Kambodže uprchl a s pomocí Interpolu byl vrácen zpět. Dostal deset let za mřížemi.

Fletcher není žádnou výjimkou. „Ti, kteří mají silné pedofilní sklony, často zakládají vlastní organizace na pomoc dětem či sirotčince. Je to pro ně zdroj jak peněz, tak dětí. Jejich kontrola téměř neexistuje,“ říká Eric Meldrum.

Poptávka stimuluje nabídku a sexuální byznys není vzácností. Podle kambodžského ministerstva zdravotnictví využívá služby prostitutek denně dvacet až třicet tisíc klientů, a tak není divu, že prodejem svého těla se zde živí kolem osmi set tisíc osob. Třetina z nich jsou děti. Televizní štáb stanice MBSC přistihl typického sexuálního turistu v Kambodži přímo při činu. Doktor Albrom z USA si kupoval dvě malé děti. Poté vše popřel s tím, že musel být opilý nebo mu někdo dal do pití prášek. Nyní mu v USA hrozí třicet let vězení.

„Mnoho dětí drží v zajetí pasáci, kteří je prodávají. Jsou to často děti z nejchudších vrstev, prodané vlastními rodiči, kteří naletí různým lhářům na řeči o tom, jak jejich dětem zajistí ve městě skvělou budoucnost,“ říká Meldrum. „Zrovna nedávno jsme řešili případ, kdy malou holčičku prodal její vlastní strýc,“ potvrzuje Liz, Australanka pracující pro místní nevládní organizaci v Siěm Réab. Jako malí prostituti ale končí často i děti, které samy odejdou z vesnic do města za lepším životem. „Říkáme jim černé děti, protože jsou tmavší od slunce. Ve městě práci nenajdou, tak se prodávají. Mnoho z nich je ale také drženo v zajetí proti své vůli,“ říká Meldrum.

Zdaleka ne všichni zákazníci jsou však turisté či cizinci. „Většinu zákazníků stále tvoří místní. Je to součást jejich kultury. Teď například řešíme otřesný případ státního úředníka, který zneužíval desetiletou holčičku, jež žila jen se svou babičkou a byla tak zranitelnější. Přistihli ho, když s ní měl sex na posteli v nemocnici, kde byl hospitalizován,“ popisuje jeden z případů Eric Meldrum.

Zákaz manželství

Mnoha starším pánům z vyspělých zemí se však život v levné Kambodži plné krásných mladých dívek zalíbí natolik, že se zde usadí. Důchod, který pobírají ve svých vlastech, jim bohatě stačí na nadstandardní životní úroveň a mladou ženu k tomu. Tito pánové jsou většinou rozvedení či vdovci a mají někde v Evropě či USA vlastní děti. V Kambodži pak na stará kolena zplodí další děti, a když pak zemřou, jejich kambodžská manželka ani děti nedostanou nic. Majetek v zemi, odkud pocházejí, zůstane jejich dětem z předchozích manželství. Počet mladých vdov s dětmi a nulovými příjmy vzrostl v Kambodži natolik, že vláda přijala nový zákon, jenž zakazuje cizincům starším padesáti let sňatek s Kambodžankou.

K obrovskému rozmachu prostituce došlo v Kambodži v roce 1991, kdy do země přijelo na tři tisíce příslušníků modrých přileb OSN. Jejich počet se zvýšil na dvacet tisíc v roce 1993, kdy zde probíhaly volby. Většina Kambodžanů žila v naprosté bídě, a tak mnoho žen a dívek získalo u vojáků snadný „přivýdělek“. Příslušníci OSN však s sebou přivezli také AIDS, nemoc pro místní obyvatele dosud neznámou. Není tak náhodou, že první případ HIV byl v Kambodži zaznamenán až v roce 1991. Počet nakažených se začal šířit raketovým tempem a Kambodža se brzy stala zemí s nejvyšším procentem lidí s AIDS v celé Asii. Jen do roku 2000 si AIDS vyžádal třicet tisíc životů a nakazila se polovina prostitutek. V současné době žije v Kambodži kolem šedesát tisíc infikovaných, což je zhruba o polovinu méně, než jich bylo před deseti lety.

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .