0
0

Den první 18.9.2012

Odlet z Ruzyně – směr Afrika

Den druhý 29.9.2012

Pro přátele zveřejňuji následující zambijské telefonní číslo – sms zprávy lze posílat, jen někdy nelze spoléhat na doručení, i přesto, že vám přijde potvrzení o doručení, nemusí to být pravda. Proto nezoufejte, když neodpovídám. Pro komunikaci je lepší posílat e-maily, ale ani to není záruka doručení :-). Zkrátka je to jiný svět na druhé straně polokoule.

Telefonní číslo pro sms zprávy: +260 978 451 033

T-mobile nefunguje ….. Vodafon občas :-)

Ubytování v hotelu v hlavním městě Zambie v LUSACE

V 19.30 hod hlásím, že už hodinu je tady tma jak v pytli :-)

Den čtvrtý 21.9.2012

Původní plán: Odjezd autobusem z Lusaky do Kapiri Mposhi brzo ráno

Odjezd vlaku ze Zambie: pátek 14:00

Příjezd vlaku do Tanzánie: neděle 16:00

(to je pro srovnání, jaký může být rozdíl mezi plánem a skutečnou realitou :-)).

On-line 21.9.2012 v 15.30 hod (našeho času)

„Tak dnes jsme měli jet do Tanzanie, ale vlak nejede :-) a autobus je plný, pojedeme zítra, snad, ale lístky máme. Dnes jsme byly v prachu chudších čtvrtí, doslovně, a jeli jsme mikrobusem – pro 10 osob – nás jelo 18 a řidič. Děti jedoucí ze školy seděly ve vrstvách a já měla šroub v levé půlce :-). Hurá, konečně Afrika tak, jak ji známe :-) :-).“

Den pátý 22.9.2012

„Sedíme v autobusu směr Dar es Salaam v Tanzanii. Tento autobus byl patrně kdysi velmi krásný, ale to už je hodně dávno ;-). Ale hlavně máme každá svoje místo ;-). Pojedeme celý den, tak držte palce :-). Právě jsme vyrazili a zírám, dostali jsme vodu, limonádu a dva mufiny. No, boží :-).“

Den šestý 23.9.2012

Původní informace o dojezdu na místo v Tanzánii v 16 hod se ukázala být mylná, předpoklad dojezdu ve večerních hodinách. Proces přecházení hranic byl prý zajímavý, tak uvidíme, snad se dozvíme podrobněji později :-).

Den sedmý 24.9.2012

„Tak dnes jsme opravdu na dovolené, na plážích tady nikdo není, neboť není sezóna, moře jako kafíčko. Jenom, než jsme ty pláže našly, tak jsme se trošku připekly ;-). Odpoledne jsme chtěly vybrat z karet z bankomatu a byl nějaký problém. V Zambii bylo vše OK, tak snad se to vyřeší a nebudu muset tancovat u tyče ;-). Večer jsme si zašly do restaurace, chtěly jsme typickou africkou a taxikář nás dovezl do indické :-). No to se hodí k Indickému oceánu. Bylo to výborné a navzájem jsme ochutnávaly :-).“

Den osmý 25.9.2012

„Dnes ráno jsme byly opět na pláži, našly jsme lepší s palmami, tak jsme mohly být ve stínu. Turisté sice nikde, ale černoušci různých věkových kategorií nás okukovali a snažili se komunikovat a družit ;-). Odpoledne jsem opět jely k bankomatům a už to funguje ;-), ale Janička pro jistotu nechala poslat peníze přes Western Union a peníze tu byly do dvou hodin, opravdu super věc pro cestovatele. V nákupním centru jsme si daly kafíčko a omeletku a tady uvařila místní síla i vegetariánskou večeři – různá zelenina v omáčce a bramborová kaše nebo rýže, výborné a opravdu místní ;-). Teď sedíme na terase a máme černou hodinku neb venku je již tma jak v pytli a nesvítí světlo … A už svítí :-), no Afrika :-). Zdravím všechny :-).“

Den devátý 26.9.2012

Jsem fakt šťatná, dnes je plný a poetický den. Dopoledne jsme byly opět na pláži, nejprve jsme se koupaly a přišli naši „známí“ ze včerejška a chtěli se učit česká slovíčka a být v naší přítomnosti 😉 a pak řekli, ať zazpíváme hymnu, tak jsem se pokusila a pak oni zpívali tanzánskou – všichni čtyři – tak hrdě mužně a s citem, bylo to dojemné a milé. Odpoledne jsme vyrazily s naším, již také „známým“, taxikářem Jacobem, zavezl nás na vlakovou stanici. Tam jsme si koupily jízdenku na vlak, JanaJ a Dáša jedou do Zambie už v pátek a my s Janou T. až v úterý. Pak nás zavezl do přístavu, kde jsme si s Janou koupily lodní lístek na Zanzibar!!! V pátek tam, v úterý zpět a zajistily jsme hotel, první noc ve městě Zanzibar a tři noci u pláží ;-), tak snad dobře :-). A teď jsme po skvělé večeři v přímořské restauraci, byla čerstvá rybka ;-). No paráda. Radost žít!“

Den desátý 27.9.2012

Dnes jsme se rozloučili s Darem tak, že jsme si udělali nádherný výlet na romantický ostrov … Asi po půl hodině jsme byli skoro v ráji 😉 a byli jsme tam jako hosté sami. Zaměstnanců baru bylo více než nás :-). Koupali jsme se v průzračné vodě a zdolávali Kilimandžáro pouze v pivní láhvi ;-). Asi po třech hodinách jsme vyjeli a já seděla na naší motorové kocábce na stříšce. Docela to házelo, tak jsme se řehtaly a hýkaly a mně uletěl kšilt a oni to otočili a vylovili mi ho, no prostě nám tady všichni pořád pomáhají a smějí se a vyznávají „lásku“ 😉 :-). Pak jsme si dali kafíčko a náš milý taxikář nás zavezl na další typické jídlo – hovězí maso v zeleninové omáčce s plackou nebo rýží. Bylo opět chutné a už se přistihuji u toho, že beru placku a neřeším, zda mám úplně čisté ruce :-). Je pravda, že je Tanzanie mnohem čistší než Zambie. Teď balíme a zítra jedu s JanouT na Zanzibar a JanaJ s Dášou do Zambie.“

Den jedenáctý 28.9.2012

„Tak jsme dosti předčasně v přístavu, již od sedmi neb se taxikář bál zácpy při cestě nazpět. Dala jsem si čaj s mlékem a housku. V 9.30 hod vyplouváme :-).“

„Asi v 11.00 hod jsme přijely do Zanzibaru, no žádná mega sláva, je pravda, že jsme poněkud rozmazlené po včerejším výletě na ostrov. Tady je sice historie, ale Afrika opět ukazuje svoji špinavou tvář. Na první, předem dohodnutý, hotel jsme nepřistoupily, ale druhý je ok a hned vedle je bezva restaurace s milou servírkou. Většina staveb je v dezolátním stavu a mezi nimi kupy smetí. Po obědě jsme měly delší procházku s průvodcem za dvacet dolarů. Ochotný student mne zcela zničil, neboť na mne leze rýma a jsem ko ;-).“

Den dvanáctý 29.9.2012

Dnes jsem úplně šťastná :-)! Ráno mne už nebolela hlava, rýma se spustila a venku pršelo, byla to příjemná změna ;-). Přesunuly jsme se taxíkem na místo, kde budeme následující 3 dny. Jmenuje se to tady Nungwi, je to na severu ostrova, hotový Karibik :-). Ještě před chvílí pršelo, zase jsme se výborně najedly a za chvíli do toho skočím :-).“

„ Koupání bylo náramné, nebe azuro a voda tyrkys. Večer večeře, stůl přímo u moře, nohy v písku, rybu v bříšku a úplněk … pohoda :-). Je to tady absolutní romantika ;-), až kýč :-).“

Den třináctý 30.9.2012

„Po snídani jsme se vydaly k moři, to je asi 10 sekund 😉 a moře nebylo … bylo daleko, daleko … Pláž se rozšířila minimálně o 60 metrů. Rybáři na mělčině lovili ryby a na pláži ležely krávy :-). Šly jsme se projít po místech, kde jsme plavaly ;-). A teď už je moře zase zpět, tak velký příliv a odliv jsem ještě neviděla. Po obědě bude zase koupačka 😉 :-). Hurá!“

Den čtrnáctý 1.10.2012

„Včera večer po večeři (už ani nebudu psát, že byla výborná, tady je vše chutné) jsme seděli u piva s Kanaďanem a Ruskou, co se seznámili přes internet 😉 a vedle bydleli Poláci a nyní Češi a taky Španělé, tady je bledých tváří dost :-). Dopoledne procházka, mě potěšil jeden mladý vysoký s dredama, prý jestli mám 30* nebo méně :-). Jak mám krásnou pleť a zda mám muže, no super zlatíčka :-). Pomohou a neublíží ;-). Good days! Teď jsme byly na oběd ve vesnici za poloviční cenu.

Den patnáctý 2.10.2012

„ Včera poklidno, večeře u moře a spát, budeme vstávat v 6 hod, zabalíme a jedem. Taky jo, v 8 hod přijel taxík i s průvodcem a po cestě jsme se stavili do farmy koření..“

Den šestnáctý 3.10.2012

„To vše bylo ok, úplně jsem měla pocit, jak vše poklidně plyne, na farmě nám ukázali, jak které koření roste, jeden černoušek vylezl na fakt vysoký strom (kokosovou palmu – pozn. red. :-)) a utrhl kokos a rozsekl a dal nám napít čerstvého kokosového mléka. Pak byla ochutnávka místního ovoce a nakonec nás ověnčili bambusovou korunkou :-), koupily jsme koření a jely do přístavu. Tam jsme zjistily, že náš poklid bude vykoupen několika hodinami neklidu. Platný lístek na loď se stal neplatným, protože loď již byla plná a odplula ;-). Pravda je, že lístky vyměnili, ale připlutí do Dar es Salaamu (zpět do Tanzánie :-)) se tak posunulo o jednu a půl hodiny. Takže tlačení se z lodi ven, úprk ven, úprk s taxikářem k autu a děsná zácpa :-). Bylo to o fous, 5 minut před odjezdem jsme dorazily do vlaku, ale nestihly jsme vybrat peníze. Co jsme měly, padlo na taxi, ale vodu jsme dostaly ;-). Vlak je na zdejší poměry čistý :-). V noci bylo docela chladno ;-), okna nejdou zavřít, ale deky tady naštěstí jsou :-), takže ok. Teď je fajn a příjemně to protahuje, ležím a čtu si ;-). Lepší 60 hodin v lehátkovém voze, než 36 hodin busem :-). Vlak sice občas vypadá, že se může rozpadnout, ale zatím drží.“

Den sedmnáctý 4.10.2012

Zpět do Zambie – „Ve vlaku vše stejné, spíme, pijeme a trochu jíme, čteme, přemýšlíme, povídáme, vše v poklidu i přechod hranic, který byl včera asi v deset hodin. Měli bychom přijet v 9 hodin do Kapiri Mposhi, ale holky dorazily až ráno, tak uvidíme :-). Pak konečně bankomat a busem do Lusaky :-). V Kapiri dám vědět … ;-).“

Den osmnáctý 4.10.2012

„Tak jsme spaly v Kapiri, neboť jakmile jsme přijaly fakt, že tento vlak prý nikdy nedojel včas, tak tentokrát načas přijel :-). No, ještě že sbírali deky a jedna Francouzska, co jela s námi, tvrdila, že přijedeme fakt v 9 hodin. Myslely jsme, že „chudinka“ neví to, co my ;-). Dojely jsme něco po 9 hodině. Takže jsme strávily ve vlaku jen 49 hodin! :-)“. No nádhera :-), boží :-), oni ti andílci věděli, že máme ve vlaku jen 50 tisíc kwacha, tj. asi 200 Kč na celou cestu ;-), takže vody jsme měly, každá coca-colu, nějakou tyčinku z domu a jeden oběd dohromady ;-). Taxík nás vzal k bankomatu a vybraly jsme 2 milióny kwacha 😉 :-), pak hotel … a ten druhý ;-), v prvním smrad a netekla voda. To už kontrolujeme hned ;-). Tady byla dokonce teplá voda, pivo, dobrá a měkká postel a ticho. Ráno jsme posnídaly a sám pan majitel nás osobně a gratis odvezl na autobus. Tam jsme pochopily, v tom malém městě jsme byly snad jediné bílé ženy :-). Kluci si nás fotili a chtěli se s námi fotit :-).“

„Nastoupily jsme do dálkového autobusu :-) a je to rozhodně nejkrásnější dopravní prostředek, kterým jsme dosud jely 😉 a je tady plno maminek s dětmi .-).“

Cesta s dětmi v buse byla příjemná, jsou to taková sluníčka. Na smetiště, čili autobusové nádraží, do Lusaky jsme dorazily po poledni :-). Lusaka je opravdu to nejprímavější město, co jsme zatím prošly a projely. Ale u nás v Kalulu (tady jsme bydlely i na počátku) jsme už jako doma a pijeme pivo a colu :-).“

Den devatenáctý 5.10.2012

(postupně až do 15.15 hod se sdílením zážitků z předchozího večera :-))

„Včera odpoledne jsme si něco málo vypraly a zašly tady v ulici na jídlo. Seděly jsme ve stínu a daly jsme si jídlo, dělají tady pořádné hranolky z čerstvých brambor a pivo (já tady vypila více piva, než celkem za život do odjezdu ;-)), není tady tak hořké a zdá se mi lepší pít pivo než limonády. A pak si vedle nás přisedl černošský pár, asi tam měli pracovní schůzku nebo tam byli na služební cestě, a ona vytáhla počítač, měla jsem ji vedle sebe, tak jsem ji moc nesledovala, ale pak jsem se na ni podívala … a najednou jsem uviděla nebo ucítila tu silnou blízkost a pravdu, ona je jako moje nejlepší kamarádka, ona je úplně stejná :-), není žádných rozdílů, jen návyky a barva pleti … Teď, kdy to píšu, mi to až vhání slzy do očí. Nebojte se cestovat, nepřítele můžeš najít ve své ulici a duši blízkou na druhé polokouli ;-). Nikde tady jsem se necítila ohrožena! Jen člověk možná někdy hned nepochopí, co po něm chtějí ;-), ale vždy je tady někdo, kdo pomůže :-).

Večer byl v baru našeho ubytování večer s DJem, jako každý pátek, a tak jsme se s Janou dohodly, že po tom vlaku je třeba rozhýbat kosti :-). Navíc, pořád tu chodíme spát se slepicemi (tady už je tma jak v pytli po 18té hodině :-)), tak to dnes protáhneme :-). Večer byl příjemný a vlahý, vzala jsem si duhové šaty a nejlepší boty, tj. žabky :-), sepnula vlasy nahoru a přípravy byly hotovy, však co, jdu jen na druhou stranu místního dvorku ;-). Lidé přicházeli vyfiknutí a místní dámy na podpatcích, DJ hrál výborně a černoši nic. Tak jsme čekaly, ale já si chtěla zatančit, tak co? Pak přišel jeden asi o hlavu menší Ind a chtěl tančit, tak jsem to využila a šla. On se poměrně motal, ale já nemusela exhibovat na parketu sama. Prvky břišních tanců a můj talent (falešná skromnost stranou ;-)) sklidily potlesk na otevřené scéně :-) ;-), černošky stály u stolečků, podupávaly a vlnily se, já je lákala, ale nic! Ten večer jsem si fakt zatančila, postupně mne vyzvalo několik mužů (asi pět) a někteří opakovaně 😉 a vždy mne vychválili, jaká jsem skvělá tanečnice ;-), to se cení, ne? a zvláště pak, kdy jsem se poté dozvěděla, že tam lidé vlastně obvykle netančí, že se stydí a tančí až v klubech, kam nás také lákali;-) (s Janičkou, která se po pár pivech také přidala ;-)).

Hudba skončila v 11 hod, tak příjemně unavena jsem chtěla jít spát :-). No ale ta Jana byla teprve nastartovaná jít dál a taky okouzlená 😉 … a tak jsem šla raději s ní, náš doprovod byl poměrně důvěryhodný ;-). No, to zkrátím ;-). Přišla, viděla, zatančila, nic se mi nestalo, doma jsme byly ve dvě, neboť z té hudby mi duněl mozek. Dobrý zážitek, ale netřeba opakovat ;-).

A dnes ráno přijely holky z Mongu a už jsme zase 4 ;-). Předáváme si vzájemně zážitky a já píšu tyto dlouhé sms jako magor 😉 :-) ;-). Uf papa JJ“

Den dvacátý 7.10.2012

„Včera Janičce sežral bankomat kartu 😉 a pak večer jsme desinfikovaly slivkou :-) … a povídali jsem si, v duši mám klid a harmonii ;-).

Dnes přijela dcera Jany J Venda (která tady pracuje s dětmi) s přítelem a budou nás provázet :-), s jejich místní zkušeností a angličtinou, budeme úplně v peří ;-). Dnes jdeme na nějaký trh a pokoušet bankomaty ;-). Svati, děkuji moc :-). JJ“

„Dnes jsme byly na trhu, byl před největším nákupním centrem, byly tam různé opravdu pěkné africké věci, tak jsem koupila nějaké drobné dárky 😉 :-). Tam i zpět jsme jely minibusem. A to probíhá asi takto: na nějaké zastávce se postavíte, buď tam už busek je nebo přijede brzy, vyběhne chlapík – naháněč, zeptá se, kolik vás je a kam jedete, vy se tam nacpete, všechna místa jsou plná nebo se počká, pak se rozjede a naháněč vybere peníze, žádné jízdenky nejsou, ty jsou jen ve velkých busech a dají se koupit dopředu ;-). Teď jsme v Kalulu, udělaly jsme si konečně pořádný zeleninový salát a balíme věci do Livingstonu, kam zítra jedeme ;-).

http://www.jurdinovaj.u.k2.cz/afrika.php

Zobrazuji 0 výsledků
Vaše odpověď

Prosím, nejprve se .